Racek žlutonohý

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 6. 4. 2023, 10:19

Racek žlutonohý (Larus fuscus) je velký, převážně mořský pták z čeledi rackovitých. Patří mezi velké druhy racků, dorůstá přibližně 48 - 56 cm, váží 550 - 1180 g a v rozpětí křídel má 117 - 134 cm. Má silně stavěné tělo, poměrně dlouhý ocas a dlouhá úzká křídla. Svrchu je obvykle tmavý, šedý až téměř černý, často s modravým nádechem, konce křídel jsou tmavé, jejich okraje, ocas, břicho, prsa a hlavu má bílé. Končetiny jsou stejně jako silný zobák žluté, na zobáku je navíc výrazná velká červená skvrna.

Letící racek.

Dvojce racků žlutonohých na mořském pobřeží (v popředí je mladý, vedle dospělý pták).

Obě pohlaví se zbarvením neliší, mladí ptáci mají stejně jako u většiny ostatních druhů racků hnědá křídla a hřbet, tmavé zbarvení na ocasu, částečně šedé opeření na hlavě a růžové končetiny. Dospělí ptáci bývají v České republice nejčastěji zaměňováni s podobným rackem mořským, který je však výrazně větší a má růžové končetiny. Racek žlutonohý početně hnízdí při evropském pobřeží Atlantického oceánu. Zimující areál rozšíření je značně rozsáhlý a rozprostírá se na rozsáhlém území v rozmezí od Britských ostrovů v severní Evropě až po západ afrického kontinentu. Přes zimu bývá pravidelně zaznamenán také až v Severní Americe, kam přilétávají pravděpodobně jedinci z Islandu. Pravidelně, ale nepočetně protahuje také přes Českou republiku, ojediněle na našem území několik jedinců zůstává přes celou zimu. Přes léto se zdržuje převážně na mořském pobřeží, často bývá zaznamenáván i na volném moři. V zimě ve vnitrozemí preferuje větší vodní plochy, obzvláště vodní nádrže, jezera nebo řeky. Většinovou část jeho potravy tvoří malé až středně velké ryby, různí mořští i sladkovodní korýši, hmyz a různí červi. Často napadá i větší vodní ptáky a okrádá je o kořist nebo následuje větší rybářské lodě, na kterých požírá zbytky ulovených ryb. Ozývá se velmi podobně jako racek stříbřitý, má však výrazně hlubší hlas. Hnízdí v početných koloniích. Neúhledné hnízdo si staví na zemi nebo na útesech, velikost obvyklé snůšky činí 3 vejce, na kterých sedí střídavě oba rodiče přibližně 24 - 27 dní.

Související články

Kruhový druh

Externí odkazy

BioLib
Dungel J., Hudec, K. (2001): Atlas ptáků České a Slovenské republiky; str. 128. Academia, Praha. ISBN 978-80-200-0927-2

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Larus fuscus

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 28: / Řádka 28: @@
 Patří mezi velké druhy racků, dorůstá přibližně 48 - 56 cm, váží 550 - 1180 g a v rozpětí křídel má 117 - 134 cm. Má silně stavěné tělo, poměrně dlouhý [[ocas]] a dlouhá úzká křídla. Svrchu je obvykle tmavý, šedý až téměř černý, často s modravým nádechem, konce křídel jsou tmavé, jejich okraje, ocas, břicho, prsa a hlavu má bílé. Končetiny jsou stejně jako silný zobák žluté, na zobáku je navíc výrazná velká červená skvrna.
 [[Soubor:Lesser Black-backed Gull 3.jpg|left|thumb|Letící racek.]][[Soubor:Larus fuscus graellsii1.jpg|left|thumb|Dvojce racků žlutonohých na mořském pobřeží (v popředí je mladý, vedle dospělý pták).]]
-Obě pohlaví se zbarvením neliší, mladí ptáci mají stejně jako u většiny ostatních druhů racků hnědá křídla a hřbet, tmavé zbarvení na ocasu, částečně šedé opeření na hlavě a růžové končetiny. Dospělí ptáci bývají v [[Česko|České republice]] nejčastěji zaměňováni s podobným [[racek mořský|rackem mořským]], který je však výrazně větší a má růžové končetiny.
+Obě pohlaví se zbarvením neliší, mladí ptáci mají stejně jako u většiny ostatních druhů racků hnědá křídla a hřbet, tmavé zbarvení na ocasu, částečně šedé opeření na hlavě a růžové končetiny. Dospělí ptáci bývají v [[Česká republika|České republice]] nejčastěji zaměňováni s podobným [[racek mořský|rackem mořským]], který je však výrazně větší a má růžové končetiny.
 Racek žlutonohý početně hnízdí při [[Evropa|evropském]] pobřeží [[Atlantický oceán|Atlantického oceánu]]. Zimující areál rozšíření je značně rozsáhlý a rozprostírá se na rozsáhlém území v rozmezí od [[Britské ostrovy|Britských ostrovů]] v [[severní Evropa|severní Evropě]] až po [[západní Afrika|západ afrického kontinentu]]. Přes zimu bývá pravidelně zaznamenán také až v [[Severní Amerika|Severní Americe]], kam přilétávají pravděpodobně jedinci z [[Island]]u. Pravidelně, ale nepočetně protahuje také přes Českou republiku, ojediněle na našem území několik jedinců zůstává přes celou zimu.
 Přes léto se zdržuje převážně na mořském pobřeží, často bývá zaznamenáván i na volném moři. V zimě ve vnitrozemí preferuje větší vodní plochy, obzvláště vodní nádrže, jezera nebo řeky. Většinovou část jeho potravy tvoří malé až středně velké [[ryby]], různí mořští i sladkovodní [[korýši]], [[hmyz]] a různí [[červ]]i. Často napadá i větší vodní ptáky a okrádá je o kořist nebo následuje větší rybářské lodě, na kterých požírá zbytky ulovených ryb. Ozývá se velmi podobně jako [[racek stříbřitý]], má však výrazně hlubší hlas.