Přenosové ztráty

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
m (Nahrazení textu „</math>“ textem „\)</big>“)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 1: Řádka 1:
'''Přenosové ztráty''' (nebo také '''ztráty v přenosové soustavě''') jsou ztráty vzniklé při transportu elektrické energie prostřednictvím [[přenosová soustava|přenosové soustavy]]. K těmto ztrátám dochází při jakémkoliv přenosu [[elektrická energie|elektrické energie]] a jejich velikost je přímo úměrná [[impedance|impedanci]] přenosového vedení a kvadrátu protékajícího [[elektrický proud|proudu]]. Platí
'''Přenosové ztráty''' (nebo také '''ztráty v přenosové soustavě''') jsou ztráty vzniklé při transportu elektrické energie prostřednictvím [[přenosová soustava|přenosové soustavy]]. K těmto ztrátám dochází při jakémkoliv přenosu [[elektrická energie|elektrické energie]] a jejich velikost je přímo úměrná [[impedance|impedanci]] přenosového vedení a kvadrátu protékajícího [[elektrický proud|proudu]]. Platí
-
<math> P_{z} = Z I^2</math>,
+
<big>\( P_{z} = Z I^2\)</big>,
-
kde <math>P_{z}</math> je ztrátový [[výkon]], <math>Z</math> je impedance vedení a <math>I</math> je protékající proud.
+
kde <big>\(P_{z}\)</big> je ztrátový [[výkon]], <big>\(Z\)</big> je impedance vedení a <big>\(I\)</big> je protékající proud.
Snížení přenosových ztrát je možné dosáhnout snížením impedance přenosového vedení nebo snížením protékajícího proudu. Impedanci přenosového vedení je možné snížit jeho zkrácením, zvětšením průřezu vodičů nebo volbou vhodného materiálu (např. použít [[měď]] místo [[hliník]]u nebo [[ocel]]i). Další možností je snížení protékajícího proudu, čehož se dá při konstantním přeneseném výkonu dosáhnout zvýšením [[elektrické napětí|napětí]].  
Snížení přenosových ztrát je možné dosáhnout snížením impedance přenosového vedení nebo snížením protékajícího proudu. Impedanci přenosového vedení je možné snížit jeho zkrácením, zvětšením průřezu vodičů nebo volbou vhodného materiálu (např. použít [[měď]] místo [[hliník]]u nebo [[ocel]]i). Další možností je snížení protékajícího proudu, čehož se dá při konstantním přeneseném výkonu dosáhnout zvýšením [[elektrické napětí|napětí]].  

Aktuální verze z 14. 8. 2022, 14:53

Přenosové ztráty (nebo také ztráty v přenosové soustavě) jsou ztráty vzniklé při transportu elektrické energie prostřednictvím přenosové soustavy. K těmto ztrátám dochází při jakémkoliv přenosu elektrické energie a jejich velikost je přímo úměrná impedanci přenosového vedení a kvadrátu protékajícího proudu. Platí

\( P_{z} = Z I^2\),

kde \(P_{z}\) je ztrátový výkon, \(Z\) je impedance vedení a \(I\) je protékající proud.

Snížení přenosových ztrát je možné dosáhnout snížením impedance přenosového vedení nebo snížením protékajícího proudu. Impedanci přenosového vedení je možné snížit jeho zkrácením, zvětšením průřezu vodičů nebo volbou vhodného materiálu (např. použít měď místo hliníku nebo oceli). Další možností je snížení protékajícího proudu, čehož se dá při konstantním přeneseném výkonu dosáhnout zvýšením napětí.

Pro přenos elektrické energie je tedy z tohoto hlediska vhodné použít co nejvyšší napětí.

Vysoké napětí s sebou ale přináší technické problémy s konstrukcí izolátorů, spínačů, odpojovačů a dalších součástí přenosových soustav. Proto se pro přenosy používají obvykle napětí do 220 kV.

Dalším druhem přenosových ztrát jsou ztráty vyzařováním. Vedení délky nad 3000 km začíná fungovat jako anténa vyzařující na kmitočtu 50 Hz. Proto se vedení na velmi velkou vzdálenost někdy realizují pomocí stejnosměrného proudu.