Polák velký

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 6. 4. 2023, 10:19

Polák velký (Aythya ferina) je hojně rozšířená potápivá kachna.

Obsah

1 Popis
2 Rozšíření a početnost
3 Etologie
4 Externí odkazy

Popis

Patří k velkým druhům poláků, dorůstá přibližně 42 - 49 cm, váží 550 - 1300 g a v rozpětí křídel měří 67 - 75 cm. Stejně jako ostatní poláci má silné tělo, velmi krátký ocas a krk a vzhledem k poměru těla poměrně velkou hlavu. Samec ve svatebním šatě má bílý hřbet, křídla a boky s jemným černým pruhováním, jasně červené oči, kaštanově hnědou hlavu, šedý zobák s tmavou špičkou a zbytek těla převážně černý. V prostém šatě se podobá spíše samici, která je převážně tmavě hnědá se světlejšími boky, hlavou a částečně i křídly.

Rozšíření a početnost

Polák velký má poměrně rozsáhlý areál rozšíření, hojně se vyskytuje na velkém území Evropy a Asie a k životu preferuje hlubší a rozsáhlejší typy stojatých vod. Jeho populace je stále velmi početná a čítá přibližně 2 500 - 3 800 000 jedinců. Je převážně tažný, evropští jedinci se na zimu hromadně stahují zejména do jižní a západní Evropy. Společně s polákem chocholačkou je zároveň naším nejhojněji zastoupeným polákem. Početně na našem území hnízdí, pravidelně a velmi početně na něm i zimuje a protahuje přes něj. Každým rokem v České republice zimuje přibližně 3 - 7 000 jedinců a hnízdí zhruba 10 - 20 000 párů, od druhé poloviny 20. století se však počet hnízdících párů na našem území viditelně snižuje.

Etologie

Polák velký se většinou vyskytuje v hejnech a často je k vidění i ve společnosti jiných druhů kachen. Stejně jako pro ostatní poláky je pro něj typické potápění s charakteristickým nadskočením. Tímto způsobem pod vodou požírá zejména některé druhy měkkýšů, vodní rostliny, malé druhy rybek a jiné menší obratlovce, nad vodou vyhledává převážně vodní hmyz, semena a trávu. Ozývá se převážně zřídka, samec nejčastěji hvízdavým „víju“ a samice chraplavým „karr karr“. Hnízdo v podobě nehluboké jamky v zemi si buduje převážně v porostech rákosů a ostřic. Ročně do něj klade průměrně 6 - 12 světle žlutých vajec, na kterých sedí přibližně 23 - 28 dní. Mláďata opouští hnízdo krátce po vylíhnutí a pohlavně dospívají kolem druhého roku života. Ve volné přírodě se dožívá maximálně 8 let, v zajetí žije i déle.

Externí odkazy

BioLib
Dungel J., Hudec, K. (2001): Atlas ptáků České a Slovenské republiky; str. 48. Academia, Praha. ISBN 978-80-200-0927-2

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Aythya ferina

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 21: / Řádka 21: @@
 Patří k velkým druhům [[polák (kachna)|poláků]], dorůstá přibližně 42 - 49 cm, váží 550 - 1300 g a v rozpětí křídel měří 67 - 75 cm. Stejně jako ostatní poláci má silné tělo, velmi krátký ocas a krk a vzhledem k poměru těla poměrně velkou hlavu. Samec ve svatebním šatě má bílý hřbet, křídla a boky s jemným černým pruhováním, jasně červené oči, kaštanově hnědou hlavu, šedý zobák s tmavou špičkou a zbytek těla převážně černý. V prostém šatě se podobá spíše  samici, která je převážně tmavě hnědá se světlejšími boky, hlavou a částečně i křídly.
 == Rozšíření a početnost ==
-Polák velký má poměrně rozsáhlý areál rozšíření, hojně se vyskytuje na velkém území [[Evropa|Evropy]] a [[Asie]] a k životu preferuje hlubší a rozsáhlejší typy stojatých vod. Jeho populace je stále velmi početná a čítá přibližně 2 500 - 3 800 000 jedinců. Je převážně tažný, evropští jedinci se na zimu hromadně stahují zejména do [[jižní Evropa|jižní]] a [[západní Evropa|západní Evropy]]. Společně s [[polák chocholačka|polákem chocholačkou]] je zároveň naším nejhojněji zastoupeným polákem. Početně na našem území hnízdí, pravidelně a velmi početně na něm i zimuje a protahuje přes něj. Každým rokem v [[Česko|České republice]] zimuje přibližně 3 - 7 000 jedinců a hnízdí zhruba 10 - 20 000 párů, od druhé poloviny [[20. století]] se však počet hnízdících párů na našem území viditelně snižuje.
+Polák velký má poměrně rozsáhlý areál rozšíření, hojně se vyskytuje na velkém území [[Evropa|Evropy]] a [[Asie]] a k životu preferuje hlubší a rozsáhlejší typy stojatých vod. Jeho populace je stále velmi početná a čítá přibližně 2 500 - 3 800 000 jedinců. Je převážně tažný, evropští jedinci se na zimu hromadně stahují zejména do [[jižní Evropa|jižní]] a [[západní Evropa|západní Evropy]]. Společně s [[polák chocholačka|polákem chocholačkou]] je zároveň naším nejhojněji zastoupeným polákem. Početně na našem území hnízdí, pravidelně a velmi početně na něm i zimuje a protahuje přes něj. Každým rokem v [[Česká republika|České republice]] zimuje přibližně 3 - 7 000 jedinců a hnízdí zhruba 10 - 20 000 párů, od druhé poloviny [[20. století]] se však počet hnízdících párů na našem území viditelně snižuje.
 == Etologie ==
 Polák velký se většinou vyskytuje v hejnech a často je k vidění i ve společnosti jiných druhů kachen. Stejně jako pro ostatní poláky je pro něj typické potápění s charakteristickým nadskočením. Tímto způsobem pod vodou požírá zejména některé druhy [[měkkýši|měkkýšů]], [[hydrofyty|vodní rostliny]], malé druhy [[ryby|rybek]] a jiné menší [[obratlovci|obratlovce]], nad vodou vyhledává převážně vodní [[hmyz]], [[semeno|semena]] a trávu. Ozývá se převážně zřídka, samec nejčastěji hvízdavým „''víju''“ a samice chraplavým „''karr karr''“.