Placenta

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 19. 7. 2021, 08:39

Lidská placenta

Poloha placenty v lidském těle

Kresba plodu a placenty (1858)

Placenta (z latiny, česky též plodové nebo mateřské lůžko) je dočasný orgán, který vzniká v děloze těhotné samice placentálů z tkání plodu (konkrétně z části jeho obalů) a děložní sliznice (chorion frondosum s terciárními choriovými klky, vrůstajícími do intervilózního prostoru - choriová ploténka).

Plně vzrostlá placenta dosahuje průměru 20 cm a hmotnosti až 0,5 kg. Za normálních podmínek je placenta uložena v horní části dělohy a je vypuzena z dělohy během třetí doby porodní.

Funkce

Plod je k placentě připoután pupečníkem, jehož hlavní funkcí je zajistit plodu přívod kyslíku a živin a odvod zplodin jeho metabolismu. Placenta také důležitá jako zdroj hormonů nezbytných pro udržení těhotenství (gestageny, hCG, HPL). Důležitý je také význam imunologický, díky placentě totiž imunitní systém matky nenapadá plod, který je imunologicky cizím tělesem.

Sekreční funkce placenty

Placenta produkuje mnohé hormony:^[1]

• Choriogonadotropin: Tento hormon je po chemické stránce glykoprotein. Začíná se tvořit už 10. den po oplození. Působí na žluté tělísko tak, že nezaniká, naopak se zvětšuje a stupňuje tvorbu progesteronu a estrogenů a mění se na žluté tělísko těhotenské. Jakmile se placenta zcela vyvine, tvorba choriogonadotropinu ustane a žluté tělísko těhotenské zanikne a tvorbu estrogenů a progesteronu převezme placenta. Choriogonadotropin přechází do moče těhotné ženy. Na jeho přítomnosti v moči jsou založeny domácí těhotenské testy.
• Placentární laktogen: Placentární laktogen je hormon bílkovinné povahy. Po chemické, imunologické a biologické stránce je podobný růstovému hormonu. Tvoří se již od prvního měsíce těhotenství a jeho produkce se zvyšuje až do termínu porodu. Placentární laktogen má vliv na růst plodu, na mléčné žlázy, stimuluje tvorbu mléka a ovlivňuje bílkovinný metabolismus plodu. Dá se prokázat v krvi matky. Zkoumáním hladiny placentárního laktogenu se posuzuje správná funkce placenty.
• Estrogeny: mezi estrogeny patří estron, estradiol a estriol. V prvních týdnech těhotenství jsou tvořeny žlutým tělískem těhotenským, asi od třetího měsíce těhotenství pak placentou. Vylučují se močí. Na základě hladiny estrogenů v moči se posuzuje správný průběh těhotenství (správná funkce placenty a vývoj plodu). V termínu porodu by mělo být denní množství estrogenů v moči 30-50 mg. Estrogeny (zejména estron a estradiol) ovlivňují růst dělohy v těhotenství a růst mléčné žlázy. Jsou v krevním oběhu každé ženy, ale v období těhotenství je jejich tvorba výrazně vyšší. Jejich vysoké hladiny utlumí tvorbu hormonů, které ovlivňují vaječníky. Proto v době těhotenství nedozrávají další folikuly a dojde k vynechání menstruace.
• Progesteron: stejně jako estrogeny je i progesteron tvořen zpočátku těhotenství žlutým tělískem těhotenským, později placentou. Působí na děložní sval tak, že snižuje jeho tonus. Stimuluje růst mléčné žlázy.

Patologie

Medicína rozeznává celou řadu odchylek nebo patologií - např. adherující placenta, placenta bipartia, uskřinutá placenta atd.

Reference

1. ↑ Porodnice.cz, http://www.porodnice.cz/node/34601

Externí odkazy