Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Pancéřová pěst
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ FLICKR, varianty panzerfaustu) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
- | [[Soubor:Panzerfaust helsinki.jpg|thumb| | + | [[Soubor:Panzerfaust helsinki.jpg|thumb|240px|Pancéřové pěsti v přepravní bedně]] |
- | [[Soubor:Panzerfaust6.jpg|thumb| | + | [[Soubor:Panzerfaust6.jpg|thumb|240px|Finští vojáci s pancéřovou pěstí v boji]] |
- | [[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-H28150, Deutsche Soldaten mit Panzerfäusten.jpg | + | [[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-H28150, Deutsche Soldaten mit Panzerfäusten.jpg|thumb|240px|Němečtí vojáci na [[Východní fronta (druhá světová válka)|východní frontě]]]] |
- | '''Pancéřová pěst''', slangově pancrfaust<ref>[[SSJČ]], [[ASCS]], heslo "pancrfaust"</ref> (z [[němčina|německého]] '''Panzerfaust''' téhož významu), je řada německých ručních protitankových zbraní z období [[ | + | '''Pancéřová pěst''', slangově pancrfaust<ref>[[SSJČ]], [[ASCS]], heslo "pancrfaust"</ref> (z [[němčina|německého]] '''Panzerfaust''' téhož významu), je řada německých ručních protitankových zbraní z období [[Druhá světová válka|2. světové války]]. Varianta Panzerfaust 150 se později stala základem pro [[Sovětský svaz|sovětské]] [[RPG-2]] a [[RPG-7]]. |
== Historický vývoj == | == Historický vývoj == | ||
Zvyšující se [[pancéřování]] u [[tank]]ů bojujících v [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] a nemožnost jejich likvidace klasickými protitankovými puškami vyvolalo úvahy o zkonstruování prostředku, který by dokázal nové stroje protivníků ničit. V [[Německo|Německu]] byl v roce [[1942]] vyvinut po předchozích pokusech prostředek zvaný ''Panzerfaust'', neboli ''pancéřová pěst''. | Zvyšující se [[pancéřování]] u [[tank]]ů bojujících v [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] a nemožnost jejich likvidace klasickými protitankovými puškami vyvolalo úvahy o zkonstruování prostředku, který by dokázal nové stroje protivníků ničit. V [[Německo|Německu]] byl v roce [[1942]] vyvinut po předchozích pokusech prostředek zvaný ''Panzerfaust'', neboli ''pancéřová pěst''. | ||
Tato [[zbraň]] se sestávala z výmetné roury, obsahující nálož [[střelný prach|střelného prachu]], na jejímž konci byla hlavice s kumulativní náloží. Střelec zasunul rouru do podpaždí nebo si ji přitiskl na rameno, takže proud plynů byl usměrněn neškodně za něj, pomocí jednoduchých mířidel zamířil a s vysokou pravděpodobností zásahu vystřelil hlavici. Když granát opustil rouru, sada tenkých ocelových křidélek kolem ocasního trnu se rozvinula a let hlavice stabilizovala. Trubka na jedno použití se poté zahodila. | Tato [[zbraň]] se sestávala z výmetné roury, obsahující nálož [[střelný prach|střelného prachu]], na jejímž konci byla hlavice s kumulativní náloží. Střelec zasunul rouru do podpaždí nebo si ji přitiskl na rameno, takže proud plynů byl usměrněn neškodně za něj, pomocí jednoduchých mířidel zamířil a s vysokou pravděpodobností zásahu vystřelil hlavici. Když granát opustil rouru, sada tenkých ocelových křidélek kolem ocasního trnu se rozvinula a let hlavice stabilizovala. Trubka na jedno použití se poté zahodila. | ||
U prvních typů pancéřových pěstí byl dostřel pouhých 30 metrů, což nemělo na zešikmené pancíře sovětských tanků požadovanou účinnost. Od roku [[1944]] byl dodáván Panzerfaust 60, který měl dostřel 60 metrů a lepší účinnost. Do prosince bylo vyrobeno 1,3 miliónu kusů. Další typ s prodlouženým dostřelem 100 metrů se vyráběl od podzimu [[1944]], od března [[1945]] byl dodáván typ s dostřelem 150 metrů. Poslední typ Panzerfaustu byl konstruován s dostřelem 250 m a s vícenásobně použitelnou nabíjecí trubkou. Jeho vývoj byl v důsledku skončení války přerušen. | U prvních typů pancéřových pěstí byl dostřel pouhých 30 metrů, což nemělo na zešikmené pancíře sovětských tanků požadovanou účinnost. Od roku [[1944]] byl dodáván Panzerfaust 60, který měl dostřel 60 metrů a lepší účinnost. Do prosince bylo vyrobeno 1,3 miliónu kusů. Další typ s prodlouženým dostřelem 100 metrů se vyráběl od podzimu [[1944]], od března [[1945]] byl dodáván typ s dostřelem 150 metrů. Poslední typ Panzerfaustu byl konstruován s dostřelem 250 m a s vícenásobně použitelnou nabíjecí trubkou. Jeho vývoj byl v důsledku skončení války přerušen. | ||
- | ==Varianty== | + | == Varianty == |
- | + | {| class="wikitable" border="2" align="center" cellspacing="0" cellpadding="4" rules="all" style="margin:0.5em 0 0 0; border:solid 1px #AAAAAA; border-collapse:collapse; background-color:#F9F9F9; font-size:95%; empty-cells:show;" | |
- | + | ! align="left" bgcolor="#CDC9C9" | Označení | |
- | + | ! bgcolor="#CDC9C9" | Hmotnost | |
- | + | ! bgcolor="#CDC9C9" | Hmotnost <br /> pohonné hmoty | |
- | + | ! bgcolor="#CDC9C9" | Bojová hlavice Ø | |
- | + | ! bgcolor="#CDC9C9" | Rychlost projektilu <br /> V<sub>max</sub> | |
+ | ! bgcolor="#CDC9C9" | Efektivní<br />dostřel | ||
+ | ! bgcolor="#CDC9C9" | Průraznost | ||
+ | |- | ||
+ | | bgcolor="#E8E8E8" |''Faustpatrone'' 30 | ||
+ | | align="center" | 2,7–3,2 kg | ||
+ | | align="center" | 70 g | ||
+ | | align="center" | 100 mm | ||
+ | | align="center" | 28 m/s | ||
+ | | align="center" | 30 m | ||
+ | | align="center" | 140 mm | ||
+ | |- | ||
+ | | bgcolor="#E8E8E8" |''Panzerfaust'' 30 | ||
+ | | align="center" | 6,9 kg | ||
+ | | align="center" | 95–100 g | ||
+ | | align="center" | 149 mm | ||
+ | | align="center" | 30 m/s | ||
+ | | align="center" | 30 m | ||
+ | | align="center" | 200 mm | ||
+ | |- | ||
+ | | bgcolor="#E8E8E8" |''Panzerfaust'' 60 | ||
+ | | align="center" | 8,5 kg | ||
+ | | align="center" | 120–134 g | ||
+ | | align="center" | 149 mm | ||
+ | | align="center" | 45 m/s | ||
+ | | align="center" | 60 m | ||
+ | | align="center" | 200 mm | ||
+ | |- | ||
+ | | bgcolor="#E8E8E8" |''Panzerfaust'' 100 | ||
+ | | align="center" | 9,4 kg | ||
+ | | align="center" | 190–200 g | ||
+ | | align="center" | 149 mm | ||
+ | | align="center" | 60 m/s | ||
+ | | align="center" | 100 m | ||
+ | | align="center" | 200 mm | ||
+ | |- | ||
+ | | bgcolor="#E8E8E8" |''Panzerfaust'' 150 | ||
+ | | align="center" | 6,5 kg | ||
+ | | align="center" | 190–200 g | ||
+ | | align="center" | 106 mm | ||
+ | | align="center" | 85 m/s | ||
+ | | align="center" | 150 m | ||
+ | | align="center" | 280–320 mm | ||
+ | |} | ||
==Odrazy v kultuře== | ==Odrazy v kultuře== | ||
- | [[Soubor:Bundesarchiv Bild 101I-672-7634-13, Russland, Luftwaffensoldat mit Panzerabwehrwaffe.jpg | + | [[Soubor:Bundesarchiv Bild 101I-672-7634-13, Russland, Luftwaffensoldat mit Panzerabwehrwaffe.jpg|thumb|240px|Voják s variantou ''Faustpatrone'' kouká skrz hledí]] |
Střelbu z pancéřové pěsti lze vidět, mimo jiné, například v českém filmu ''[[Němá barikáda (film)|Němá barikáda]]'' režiséra [[Otakar Vávra|Otakara Vávry]] z roku [[1949]], kdy po německém tanku vystřelil mladý barikádník Pepík Hošek (hrál jej zde [[Antonín Šůra]]). Dále se panzerfaust objevil např. ve filmu [[Obecná škola]], kde byl nalezen během školního výletu a poté odpálen [[Zdeněk Svěrák|Zdeňkem Svěrákem]]. | Střelbu z pancéřové pěsti lze vidět, mimo jiné, například v českém filmu ''[[Němá barikáda (film)|Němá barikáda]]'' režiséra [[Otakar Vávra|Otakara Vávry]] z roku [[1949]], kdy po německém tanku vystřelil mladý barikádník Pepík Hošek (hrál jej zde [[Antonín Šůra]]). Dále se panzerfaust objevil např. ve filmu [[Obecná škola]], kde byl nalezen během školního výletu a poté odpálen [[Zdeněk Svěrák|Zdeňkem Svěrákem]]. | ||
== Související články == | == Související články == | ||
Řádka 29: | Řádka 72: | ||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
* [http://wehrmachtheeer.wz.cz/Wehrmacht/mp3/Vyzbroj/31.html www.wehrmachtheer.cz] | * [http://wehrmachtheeer.wz.cz/Wehrmacht/mp3/Vyzbroj/31.html www.wehrmachtheer.cz] | ||
- | {{Článek z Wikipedie}} | + | |
+ | |||
+ | {{Flickr|Panzerfaust}}{{Článek z Wikipedie}} | ||
[[Kategorie:Ruční raketové zbraně]] | [[Kategorie:Ruční raketové zbraně]] | ||
[[Kategorie:Ruční protitankové zbraně]] | [[Kategorie:Ruční protitankové zbraně]] |
Aktuální verze z 29. 10. 2019, 21:05
Pancéřová pěst, slangově pancrfaust[1] (z německého Panzerfaust téhož významu), je řada německých ručních protitankových zbraní z období 2. světové války. Varianta Panzerfaust 150 se později stala základem pro sovětské RPG-2 a RPG-7.
Obsah |
Historický vývoj
Zvyšující se pancéřování u tanků bojujících v druhé světové válce a nemožnost jejich likvidace klasickými protitankovými puškami vyvolalo úvahy o zkonstruování prostředku, který by dokázal nové stroje protivníků ničit. V Německu byl v roce 1942 vyvinut po předchozích pokusech prostředek zvaný Panzerfaust, neboli pancéřová pěst. Tato zbraň se sestávala z výmetné roury, obsahující nálož střelného prachu, na jejímž konci byla hlavice s kumulativní náloží. Střelec zasunul rouru do podpaždí nebo si ji přitiskl na rameno, takže proud plynů byl usměrněn neškodně za něj, pomocí jednoduchých mířidel zamířil a s vysokou pravděpodobností zásahu vystřelil hlavici. Když granát opustil rouru, sada tenkých ocelových křidélek kolem ocasního trnu se rozvinula a let hlavice stabilizovala. Trubka na jedno použití se poté zahodila. U prvních typů pancéřových pěstí byl dostřel pouhých 30 metrů, což nemělo na zešikmené pancíře sovětských tanků požadovanou účinnost. Od roku 1944 byl dodáván Panzerfaust 60, který měl dostřel 60 metrů a lepší účinnost. Do prosince bylo vyrobeno 1,3 miliónu kusů. Další typ s prodlouženým dostřelem 100 metrů se vyráběl od podzimu 1944, od března 1945 byl dodáván typ s dostřelem 150 metrů. Poslední typ Panzerfaustu byl konstruován s dostřelem 250 m a s vícenásobně použitelnou nabíjecí trubkou. Jeho vývoj byl v důsledku skončení války přerušen.
Varianty
Označení | Hmotnost | Hmotnost pohonné hmoty | Bojová hlavice Ø | Rychlost projektilu Vmax | Efektivní dostřel | Průraznost |
---|---|---|---|---|---|---|
Faustpatrone 30 | 2,7–3,2 kg | 70 g | 100 mm | 28 m/s | 30 m | 140 mm |
Panzerfaust 30 | 6,9 kg | 95–100 g | 149 mm | 30 m/s | 30 m | 200 mm |
Panzerfaust 60 | 8,5 kg | 120–134 g | 149 mm | 45 m/s | 60 m | 200 mm |
Panzerfaust 100 | 9,4 kg | 190–200 g | 149 mm | 60 m/s | 100 m | 200 mm |
Panzerfaust 150 | 6,5 kg | 190–200 g | 106 mm | 85 m/s | 150 m | 280–320 mm |
Odrazy v kultuře
Střelbu z pancéřové pěsti lze vidět, mimo jiné, například v českém filmu Němá barikáda režiséra Otakara Vávry z roku 1949, kdy po německém tanku vystřelil mladý barikádník Pepík Hošek (hrál jej zde Antonín Šůra). Dále se panzerfaust objevil např. ve filmu Obecná škola, kde byl nalezen během školního výletu a poté odpálen Zdeňkem Svěrákem.
Související články
Reference
Externí odkazy
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |