Vážení zákazníci a čtenáři – od 28. prosince do 2. ledna máme zavřeno.
Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !

Holašovice

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
(+ Nová kategorie)
(+ Mapa)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 1: Řádka 1:
-
{| class="wikitable" border="1" width="32%" align="right"
+
{| class="wikitable" border="1" width="360" align="right"
-
| [[Soubor:Holasovice 01.png|frameless|center|280px]]
+
| [[Soubor:Holasovice 01.png|frameless|center|320px]]
|-
|-
|<center>Holašovická náves</center>
|<center>Holašovická náves</center>
|-
|-
-
| <googlemap width=340 height=280 type=normal zoom=12 lat="48.969722" lon="14.272222"></googlemap>
+
| {{#widget:Iframe |url=https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d3529.6293587779473!2d14.270890315997635!3d48.970862700734266!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x47117dda9d337dbb%3A0x8933fe7919990710!2sHola%C5%A1ovice%20Infocentrum!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1592651802105!5m2!1scs!2scz
 +
|width=350 |height=320 |border=0 }}
|-
|-
|<center>Holašovice – 15&nbsp;km západně od Českých Budějovic</center>
|<center>Holašovice – 15&nbsp;km západně od Českých Budějovic</center>
|}
|}
-
{{Infobox sídlo
 
-
| název = Holašovice
 
-
| foto = Soubor:Holašovice.jpg
 
-
| popisek.foto = Holašovice
 
-
| charakter = vesnice
 
-
| obyvatelé =
 
-
| domy =  67
 
-
| PSČ = 373 83
 
-
| obec = [[Jankov (okres České Budějovice)|Jankov]]
 
-
| okres = České Budějovice
 
-
| země =
 
-
| k.ú. =
 
-
| výměra =
 
-
| zem.šíř = 48°58'11
 
-
| zem.dél = 14°16'20
 
-
| nad.výš =
 
-
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Holašovice| position=right |lat_deg=48 |lat_min=58 |lat_sec=11 |lon_deg=14 |lon_min=16 |lon_sec=20|float=center | caption= }}
 
-
| web =
 
-
}}
 
-
{{Infobox světové dědictví
 
-
| Název=Vesnická památková rezervace v Holašovicích
 
-
| Obrázek=Holasovice1.jpg
 
-
| Popiska=Holašovice
 
-
| Smluvní stát=Česko
 
-
| Typ=kulturní dědictví
 
-
| Kritérium=ii, iv
 
-
| ID=861
 
-
| Oblast=
 
-
| Rok=1998
 
-
| Změna=
 
-
| V ohrožení=
 
-
| Poznámky=
 
-
}}
 
'''Holašovice''' ([[němčina|německy]]: ''Hollschowitz'') jsou vesnice v [[Jihočeský kraj|jižních Čechách]] v [[Okres České Budějovice|okrese České Budějovice]], vzdálená zhruba 15&nbsp;km západně od [[České Budějovice|Českých Budějovic]] a tvořící součást obce [[Jankov (okres České Budějovice)|Jankov]]. Zdejší unikátní soubor budov ve stylu tzv. [[selské baroko|selského baroka]] ze 70. let 19. století tvoří jedinečný celek, který je od roku [[1995]] [[Vesnická památková rezervace|vesnickou památkovou rezervací]] a roku [[1998]] byl zapsán do Seznamu světového kulturního dědictví [[UNESCO]].
'''Holašovice''' ([[němčina|německy]]: ''Hollschowitz'') jsou vesnice v [[Jihočeský kraj|jižních Čechách]] v [[Okres České Budějovice|okrese České Budějovice]], vzdálená zhruba 15&nbsp;km západně od [[České Budějovice|Českých Budějovic]] a tvořící součást obce [[Jankov (okres České Budějovice)|Jankov]]. Zdejší unikátní soubor budov ve stylu tzv. [[selské baroko|selského baroka]] ze 70. let 19. století tvoří jedinečný celek, který je od roku [[1995]] [[Vesnická památková rezervace|vesnickou památkovou rezervací]] a roku [[1998]] byl zapsán do Seznamu světového kulturního dědictví [[UNESCO]].
Řádka 47: Řádka 15:
== Historie ==
== Historie ==
-
 
+
Ves, plánovitě založená kolem obdélné návsi snad někdy kolem poloviny 13. století, se připomíná k roku 1292, kdy Holašovice dostal od krále Václava II. klášter cisterciáků ve [[Vyšebrodský klášter|Vyšším Brodě]] v rámci náhrady za jiný majetek, vrácený dědicům rytíře Svatomíra z Němčic. Holašovice setrvaly v držení kláštera po následujících pět a půl století, až do zániku feudalismu. Za [[mor]]ové [[epidemie]] v letech 1520 až 1521 bylo okolí Holašovic těžce postiženo, sama vesnice se vylidnila a vyšebrodská vrchnost ji musela znovu osazovat. Jestliže v urbáři sepsaném kolem roku 1510 byla ještě jména holašovických obyvatel převážně česká, v jiném urbáři z konce 20. let se už jmenují zcela jiní obyvatelé němečtí. Ves tehdy čítala 17 usedlostí. Po třicetileté válce bylo dle soupisu poddaných podle víry, provedeného roku 1651, v Holašovicích 14&nbsp;obydlených usedlostí s 52 obyvateli (bez dětí mladších 10 let). Po zrušení poddanství náležela ves od roku 1850 k obci [[Záboří (okres České Budějovice)|Záboří]] a to až do roku [[1964]] vyjma kratičkého osamostatnění v roce [[1951]]. S platností od dne 14. června 1964 tvoří Holašovice součást obce [[Jankov (okres České Budějovice)|Jankov]]. Z národnostního hlediska bývaly Holašovice až do počátku 20.&nbsp;století německé: při [[sčítání lidu]] roku [[1910]] udávalo německou obcovací řeč 100 % zdejších obyvatel, v následujícím sčítání, již po vzniku [[Československo|Československé republiky]], se v roce [[1921]] k německé národnosti hlásilo 69 % Holašovických. V roce [[1925]] zde byla zřízena česká škola, která fungovala až do roku [[1965]]. V letech [[1938]] až [[1945]] byla obec Záboří (včetně Holašovic) v rámci [[Mnichovská dohoda|odtrženého pohraničí]] připojena k [[Nacistické Německo|Říši]], po skončení [[Druhá světová válka|2. světové války]] došlo naopak v lednu a březnu [[1946]] k [[Vysídlení Němců z Československa|odsunu]] většiny německých obyvatel.
-
Ves, plánovitě založená kolem obdélné návsi snad někdy kolem poloviny 13. století, se připomíná k roku 1292, kdy Holašovice dostal od krále Václava II. klášter cisterciáků ve [[Vyšebrodský klášter|Vyšším Brodě]] v rámci náhrady za jiný majetek, vrácený dědicům rytíře Svatomíra z Němčic. Holašovice setrvaly v držení kláštera po následujících pět a půl století, až do zániku feudalismu. Za [[mor]]ové [[epidemie]] v letech 1520 až 1521 bylo okolí Holašovic těžce postiženo, sama vesnice se vylidnila a vyšebrodská vrchnost ji musela znovu osazovat. Jestliže v [[urbář]]i sepsaném kolem roku 1510 byla ještě jména holašovických obyvatel převážně česká, v jiném urbáři z konce 20. let se už jmenují zcela jiní obyvatelé němečtí. Ves tehdy čítala 17 usedlostí. Po třicetileté válce bylo dle [[Soupis poddaných podle víry|soupisu poddaných podle víry]], provedeného roku 1651, v Holašovicích 14 obydlených usedlostí s 52 obyvateli (bez dětí mladších 10 let). Po zrušení poddanství náležela ves od roku 1850 k obci [[Záboří (okres České Budějovice)|Záboří]] a to až do roku [[1964]] vyjma kratičkého osamostatnění v roce [[1951]]. S platností od dne 14. června 1964 tvoří Holašovice součást obce [[Jankov (okres České Budějovice)|Jankov]]. Z národnostního hlediska bývaly Holašovice až do počátku 20. století německé: při [[sčítání lidu]] roku [[1910]] udávalo německou obcovací řeč 100 % zdejších obyvatel, v následujícím sčítání, již po vzniku [[Československo|Československé republiky]], se v roce [[1921]] k německé národnosti hlásilo 69 % Holašovických. V roce [[1925]] zde byla zřízena česká škola, která fungovala až do roku [[1965]]. V letech [[1938]] až [[1945]] byla obec Záboří (včetně Holašovic) v rámci [[Mnichovská dohoda|odtrženého pohraničí]] připojena k [[Velkoněmecká říše|Říši]], po skončení [[Druhá světová válka|2. světové války]] došlo naopak v lednu a březnu [[1946]] k [[Vysídlení Němců z Československa|odsunu]] většiny německých obyvatel.
+
== Stavby ==
== Stavby ==
Řádka 69: Řádka 36:
Soubor:Holasovice 08.png
Soubor:Holasovice 08.png
Soubor:Holasovice 09.png
Soubor:Holasovice 09.png
-
Soubor:Holasovice 10-small.png
+
Soubor:Holasovice 10.jpg
Soubor:Holasovice 11.png
Soubor:Holasovice 11.png
Soubor:Holasovice 12.png
Soubor:Holasovice 12.png
-
Soubor:Holasovice 13-small.png
+
Soubor:Holasovice 13.jpg
Soubor:Holasovice 14.png
Soubor:Holasovice 14.png
-
Soubor:Holasovice 18.png
+
Soubor:Holasovice 18.jpg
Soubor:Holasovice 19.png
Soubor:Holasovice 19.png
Soubor:Holasovice 25.png
Soubor:Holasovice 25.png
Řádka 90: Řádka 57:
{{Flickr|Holašovice}}{{Commonscat|Holašovice}}{{Světové dědictví - Česko}}{{Článek z Wikipedie}}
{{Flickr|Holašovice}}{{Commonscat|Holašovice}}{{Světové dědictví - Česko}}{{Článek z Wikipedie}}
 +
[[Kategorie:Holašovice| ]]
[[Kategorie:Vesnice okresu České Budějovice]]
[[Kategorie:Vesnice okresu České Budějovice]]
[[Kategorie:Vesnické památkové rezervace v Česku]]
[[Kategorie:Vesnické památkové rezervace v Česku]]
[[Kategorie:Světové dědictví (Česko)]]
[[Kategorie:Světové dědictví (Česko)]]
[[Kategorie:Maps články Multimediaexpo.cz]]
[[Kategorie:Maps články Multimediaexpo.cz]]

Aktuální verze z 20. 6. 2020, 11:20

Holasovice 01.png
Holašovická náves
Holašovice – 15 km západně od Českých Budějovic

Holašovice (německy: Hollschowitz) jsou vesnice v jižních Čechách v okrese České Budějovice, vzdálená zhruba 15 km západně od Českých Budějovic a tvořící součást obce Jankov. Zdejší unikátní soubor budov ve stylu tzv. selského baroka ze 70. let 19. století tvoří jedinečný celek, který je od roku 1995 vesnickou památkovou rezervací a roku 1998 byl zapsán do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Obsah

Památka UNESCO

V silné celosvětové konkurenci úspěch nominace významně podpořila skutečnost, že Holašovice tvoří živé a nezakonzervované společenství. Malá vesnice s celkovým počtem asi 140 obyvatel totiž slouží převážně k trvalému bydlení, většina budov je v soukromém vlastnictví. Neleží přímo při hlavních komunikacích a trasách, což je výhodou pro uchování klidného prostředí a této poloze také vděčí za unikátní zachovalost.

Historie

Ves, plánovitě založená kolem obdélné návsi snad někdy kolem poloviny 13. století, se připomíná k roku 1292, kdy Holašovice dostal od krále Václava II. klášter cisterciáků ve Vyšším Brodě v rámci náhrady za jiný majetek, vrácený dědicům rytíře Svatomíra z Němčic. Holašovice setrvaly v držení kláštera po následujících pět a půl století, až do zániku feudalismu. Za morové epidemie v letech 1520 až 1521 bylo okolí Holašovic těžce postiženo, sama vesnice se vylidnila a vyšebrodská vrchnost ji musela znovu osazovat. Jestliže v urbáři sepsaném kolem roku 1510 byla ještě jména holašovických obyvatel převážně česká, v jiném urbáři z konce 20. let se už jmenují zcela jiní obyvatelé němečtí. Ves tehdy čítala 17 usedlostí. Po třicetileté válce bylo dle soupisu poddaných podle víry, provedeného roku 1651, v Holašovicích 14 obydlených usedlostí s 52 obyvateli (bez dětí mladších 10 let). Po zrušení poddanství náležela ves od roku 1850 k obci Záboří a to až do roku 1964 vyjma kratičkého osamostatnění v roce 1951. S platností od dne 14. června 1964 tvoří Holašovice součást obce Jankov. Z národnostního hlediska bývaly Holašovice až do počátku 20. století německé: při sčítání lidu roku 1910 udávalo německou obcovací řeč 100 % zdejších obyvatel, v následujícím sčítání, již po vzniku Československé republiky, se v roce 1921 k německé národnosti hlásilo 69 % Holašovických. V roce 1925 zde byla zřízena česká škola, která fungovala až do roku 1965. V letech 19381945 byla obec Záboří (včetně Holašovic) v rámci odtrženého pohraničí připojena k Říši, po skončení 2. světové války došlo naopak v lednu a březnu 1946 k odsunu většiny německých obyvatel.

Stavby

Vesnici tvoří 23 památkově chráněných výstavných usedlostí s celkovým součtem 120 budov, které utvářejí ucelený památkový soubor, včetně chlévů, stodol, maštalí, výměnků, sýpek, bran a různých ohrazení. Usedlosti jsou rozloženy po obvodu rozlehlé obdélníkové návsi o rozměrech zhruba 210 x 70 metrů.

Selské baroko

Je zde téměř stoprocentně dochovaný středověký systém řazení jednotlivých usedlostí štítovými průčelími obytných domů a sýpek, propojených ohradními zdmi s brankami a klenutými vjezdy do prostoru návsi. Uspořádání spolu s dochovaným štukovým dekorem tzv. lidového nebo selského baroka na většině průčelí dává celému sídlu neopakovatelnou atmosféru a výraz. Návštěvníka zavádí do prostředí vesnického sídla, jak bylo formováno složitým stavebním a výtvarným vývojem ve druhé polovině 19. století.

Nejen historické jádro

Okolo rozlehlé obdélníkové návsi je i několik dalších budov, které nejsou evidovány jako nemovité kulturní památky, například bývalá obecní škola, dnes sloužící jako informační centrum. Mimo hranici památkové rezervace leží malé centrum zemědělské výroby, část areálu je v pronájmu soukromé výrobny dřevěného paliva. Novější zástavba z 20. století je orientována na severovýchodním okraji obce mimo historické jádro.

Fotogalerie

Literatura

  • Kolektiv autorů – Toulavá kamera 4, vydáno Freytag-berndt a Česká televize v roce 2007

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Holašovice
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Holašovice
Česko   České památky na seznamu světového dědictví UNESCO

Historické centrum Českého Krumlova • historické centrum Prahy a zámecký park Průhonice • historické centrum Telče • kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře • historické centrum Kutné Horykostelem svaté Barbory a chrámem Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci • Lednicko-valtický areál • Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži • Holašovice • zámek Litomyšl • sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci • Vila Tugendhat • židovská čtvrť, hřbitov a bazilika svatého Prokopa v Třebíči