Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Tubulin
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(++) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
- | [[ | + | [[Soubor:Tubulin AB heterodimer-1jff.jpg|thumb|240px|Model tubulinu – alfa a beta podjednotky]] |
- | '''Tubulin''' je dimerní [[protein]], skládající se z dvou podjednotek - [[alfa-tubulin]]u a [[beta-tubulin]]u. Je především základní složkou [[mikrotubulus|mikrotubulů]] a tyto tvoří důležitou součást [[cytoskelet]]u [[eukaryotická buňka|eukaryotických buněk]].<ref name=stenesh>Stenesh, J. (1989): Dictionary of Biochemistry and Molecular Biology (2nd Edition). John Wiley & Sons.</ref> V této formě je přítomen u všech eukaryotních organismů. Mimo to byly objeveny některé další typy tubulinu, jako [[gama-tubulin]] (přítomný v organizačním centru mikrotubulů) a další.<ref name=ency>{{citace monografie | autor = Lennarz,W.J., Lane, M.D. | titul = ENCYCLOPEDIA OF BIOLOGICAL CHEMISTRY, FOUR-VOLUME SET, 1-4}}</ref> Vznik tubulinových řetězců je aktivní proces spotřebávající [[GTP]]. | + | '''Tubulin''' je dimerní [[Bílkovina|protein]], skládající se z dvou podjednotek - [[alfa-tubulin]]u a [[beta-tubulin]]u. Je především základní složkou [[mikrotubulus|mikrotubulů]] a tyto tvoří důležitou součást [[cytoskelet]]u [[eukaryotická buňka|eukaryotických buněk]].<ref name=stenesh>Stenesh, J. (1989): Dictionary of Biochemistry and Molecular Biology (2nd Edition). John Wiley & Sons.</ref> V této formě je přítomen u všech eukaryotních organismů. Mimo to byly objeveny některé další typy tubulinu, jako [[gama-tubulin]] (přítomný v organizačním centru mikrotubulů) a další.<ref name=ency>{{citace monografie | autor = Lennarz,W.J., Lane, M.D. | titul = ENCYCLOPEDIA OF BIOLOGICAL CHEMISTRY, FOUR-VOLUME SET, 1-4}}</ref> Vznik tubulinových řetězců je aktivní proces spotřebávající [[GTP]]. |
== Izoformy == | == Izoformy == | ||
Beta a alfa tubulinové jednotky, z nichž se tubulin skládá, mohou mít množství [[izoforma|izotypických forem]] a mohou také podléhat rozličným [[posttranslační modifikace|posttranslačním modifikacím]]. Složitější mnohobuněčné organismy mohou mít až sedm rozličným izoforem alfa a beta tubulinů, ačkoliv [[kvasinka]] má pouze dva alfa a jeden beta tubulin. Některé izotypy složitělších organismů se mohou vyskytovat jen v určité části těla či mohou být přítomné v určité fázi životního cyklu.<ref name=ency /> | Beta a alfa tubulinové jednotky, z nichž se tubulin skládá, mohou mít množství [[izoforma|izotypických forem]] a mohou také podléhat rozličným [[posttranslační modifikace|posttranslačním modifikacím]]. Složitější mnohobuněčné organismy mohou mít až sedm rozličným izoforem alfa a beta tubulinů, ačkoliv [[kvasinka]] má pouze dva alfa a jeden beta tubulin. Některé izotypy složitělších organismů se mohou vyskytovat jen v určité části těla či mohou být přítomné v určité fázi životního cyklu.<ref name=ency /> | ||
Řádka 6: | Řádka 6: | ||
<references/> | <references/> | ||
+ | |||
+ | {{Článek z Wikipedie}} | ||
[[Kategorie:Sferoproteiny]] | [[Kategorie:Sferoproteiny]] | ||
[[Kategorie:Mikrotubulární cytoskelet]] | [[Kategorie:Mikrotubulární cytoskelet]] | ||
[[Kategorie:GTPázy]] | [[Kategorie:GTPázy]] | ||
- |
Aktuální verze z 17. 1. 2022, 18:40
Tubulin je dimerní protein, skládající se z dvou podjednotek - alfa-tubulinu a beta-tubulinu. Je především základní složkou mikrotubulů a tyto tvoří důležitou součást cytoskeletu eukaryotických buněk.[1] V této formě je přítomen u všech eukaryotních organismů. Mimo to byly objeveny některé další typy tubulinu, jako gama-tubulin (přítomný v organizačním centru mikrotubulů) a další.[2] Vznik tubulinových řetězců je aktivní proces spotřebávající GTP.
Izoformy
Beta a alfa tubulinové jednotky, z nichž se tubulin skládá, mohou mít množství izotypických forem a mohou také podléhat rozličným posttranslačním modifikacím. Složitější mnohobuněčné organismy mohou mít až sedm rozličným izoforem alfa a beta tubulinů, ačkoliv kvasinka má pouze dva alfa a jeden beta tubulin. Některé izotypy složitělších organismů se mohou vyskytovat jen v určité části těla či mohou být přítomné v určité fázi životního cyklu.[2]
Reference
- ↑ Stenesh, J. (1989): Dictionary of Biochemistry and Molecular Biology (2nd Edition). John Wiley & Sons.
- ↑ 2,0 2,1 Lennarz,W.J., Lane, M.D.. ENCYCLOPEDIA OF BIOLOGICAL CHEMISTRY, FOUR-VOLUME SET, 1-4. [s.l.] : [s.n.].
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |