Topol
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
m (Nahrazení textu „České republice“ textem „České republice“) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
| Řádka 33: | Řádka 33: | ||
== Rozšíření == | == Rozšíření == | ||
| - | Topoly jsou rozšířeny po celém subtropickém, mírném a boreálním pásu [[severní polokoule]]. Je známo asi 40-110 [[druh (biologie)|druhů]]. V [[ | + | Topoly jsou rozšířeny po celém subtropickém, mírném a boreálním pásu [[severní polokoule]]. Je známo asi 40-110 [[druh (biologie)|druhů]]. V [[Česká republika|České republice]] jsou domácí jen 3 druhy a jeden [[kříženec]]. Po celé [[česko|České republice]] (kromě vyšších hor) je rozšířen [[topol osika]] (''Populus tremula''). [[Topol černý]] (''Populus nigra'') roste především v nivách nížinných řek. V posledních desetiletích je však silně na ústupu. Byl vytlačen člověkem a to hlavně vysazováním hybridních topolů, nejčastěji [[topol kanadský|topolu kanadského]] (''Populus'' x ''canadensis''), které mají lepší vlastnosti co se týče dřeva. V úvalech Moravy je rozšířen [[topol bílý]] (''Populus alba''). Kříženec [[topol bílý|topolu bílého]] a [[topol osika|topolu osiky]] se jmenuje [[topol šedý]] (''Populus × canescens''). Vznikl spontánně i vlivem člověka a můžeme ho vidět běžně i ve volné přírodě. V [[Čechy|Čechách]] je [[topol bílý]] a [[topol šedý|šedý]] asi nepůvodní, ale v současnosti ho můžeme vidět i tam. V sadovnictví a lesnictví je pěstována řada [[kultivar]]ů topolů, které jsou většinou hybridního původu. |
== Význam == | == Význam == | ||
| - | Topoly jsou [[rychlerostoucí dřeviny|rychle rostoucí dřeviny]] s měkkým dřevem, které jsou cíleně pěstovány pro produkci [[biomasa|biomasy]]. Za tímto účelem jsou pěstovány různé šlechtěné hybridy, které patří k nejrychleji rostoucím dřevinám v [[ | + | Topoly jsou [[rychlerostoucí dřeviny|rychle rostoucí dřeviny]] s měkkým dřevem, které jsou cíleně pěstovány pro produkci [[biomasa|biomasy]]. Za tímto účelem jsou pěstovány různé šlechtěné hybridy, které patří k nejrychleji rostoucím dřevinám v [[Česká republika|České republice]]. |
== Literatura == | == Literatura == | ||
Aktuální verze z 6. 4. 2023, 10:19
Topol (Populus) je rod rostlin z čeledi vrbovitých.
Obsah |
Popis
Topoly jsou dvoudomé opadavé stromy. Listy jsou střídavé, dlouze řapíkaté. Květy jsou v květenstvích, jehnědách. Květy jsou jednopohlavné, v paždí listenů. Samčí květy mají 8 (vzácněji až 30) tyčinek. Samičí květy mají gyneceum srostlé ze 2 (vzácně až 4) plodolistů. Plodem je tobolka, která se otvírá chlopněmi. Opylování se děje větrem, stejně jako šíření semen, která se tak šíří s pomocí bohatého chmýří. Klíčivost semen není dlouhá a zpravidla potřebují k vyklíčení vlhký holý substrát, např. bahnitý náplav řeky.
Rozšíření
Topoly jsou rozšířeny po celém subtropickém, mírném a boreálním pásu severní polokoule. Je známo asi 40-110 druhů. V České republice jsou domácí jen 3 druhy a jeden kříženec. Po celé České republice (kromě vyšších hor) je rozšířen topol osika (Populus tremula). Topol černý (Populus nigra) roste především v nivách nížinných řek. V posledních desetiletích je však silně na ústupu. Byl vytlačen člověkem a to hlavně vysazováním hybridních topolů, nejčastěji topolu kanadského (Populus x canadensis), které mají lepší vlastnosti co se týče dřeva. V úvalech Moravy je rozšířen topol bílý (Populus alba). Kříženec topolu bílého a topolu osiky se jmenuje topol šedý (Populus × canescens). Vznikl spontánně i vlivem člověka a můžeme ho vidět běžně i ve volné přírodě. V Čechách je topol bílý a šedý asi nepůvodní, ale v současnosti ho můžeme vidět i tam. V sadovnictví a lesnictví je pěstována řada kultivarů topolů, které jsou většinou hybridního původu.
Význam
Topoly jsou rychle rostoucí dřeviny s měkkým dřevem, které jsou cíleně pěstovány pro produkci biomasy. Za tímto účelem jsou pěstovány různé šlechtěné hybridy, které patří k nejrychleji rostoucím dřevinám v České republice.
Literatura
- Květena České republiky, díl 2 / S. Hejný, B. Slavík (Eds.). - Praha : Academia, 1990. - S. 485-495.
- Klíč ke květeně české republiky / K. Kubát et al. (Eds.). - Praha : Academia, 2002. - 229-231.
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |