Šablona:Článek dne/2013/30

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 10. 1. 2018, 22:33

2001: Vesmírná odysea je slavný film, natočený Stanley Kubrickem v roce 1968 a inspirovaný povídkou Hlídka (Sentinel) Arthura C. Clarka. Clarke se podílel na scénáři a později původní povídku rozšířil na román. Mezi fanoušky science fiction se obě díla stala jednoznačným kultem. Tady se zaměřujeme především na filmové dílo. Knižní podoba může ještě podrobněji dovysvětlit některé nejasné myšlenkové konstrukce filmu, ale na druhé straně by však obě díla neměla být směšována, protože jejich pojetí a částečně i vyznění je odlišné.

Film je nejen příběhem, ale především velkým vizuálním dílem režiséra. Prvních 30 minut nezazní lidské slovo. Známá je například scéna příletu raketoplánu k rotující kosmické stanici za doprovodu Straussova valčíku.

Technické dekorace filmu byly tvořeny podle soudobých technických projektů se snahou o realistické podání.

Úvod filmu se odehrává v dávné minulosti. Nedaleko tlupy pralidí se objeví podivný obelisk, který předky lidí během opakovaných seancí naučí používat nástroje a zbraně. Tím výrazně zlepší jejich šanci na další přežití, zejména v souboji s konkurující tlupou - její vůdce je právě pomocí zbraně zabit a tlupa zahnána na útěk. Děj filmu se vzápětí geniálním a známým střihem (kost triumfálně vyhozená do vzduchu se mění v kosmickou loď) posune o miliony let později.

Další část se odehrává v roce 2001. Lidstvo objeví na Měsíci záhadný útvar neznámého původu, zvaný monolit. Útvar se vydává prozkoumat doktor Heywood R. Floyd. Záběry z cesty ve filmu představují přelom v technice filmových triků a dodnes působí mimořádně věrohodně. Po přistání (a vysvětlovacím setkání s osazenstvem měsíční základny) se Floyd vydává k z podzemí vykopanému monolitu. Ten náhle (v knize po ozáření slunečními paprsky) vyšle rádiový signál k planetě Jupiteru (v knize k Saturnu).

Po roce se k Jupiteru vydá kosmická loď Discovery s úkolem zjistit údaje o příjemci signálu. Kvůli utajení ale přinejmenším bdělá část posádky (část osádky je v hibernaci) nezná celý obsah mise.

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
 <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
-[[Soubor:Strv 103c a.jpg|right|160px|Švédský bojový tank (2005)]]
+[[Soubor:2001Style B.jpg|right|160px|Švédský bojový tank (2005)]]
-'''[[Strv 103|Stridsvagn&nbsp;103]]''' byl v 60.&nbsp;a&nbsp;70.&nbsp;letech minulého století hlavním bojovým [[tank]]em švédské armády. Je znám především svou nekonvenční bezvěžou konstrukcí. Absence standardní věže proto vždy vyžadovala pohybovat celým tankem při míření jeho hlavní zbraní&nbsp;&ndash;&nbsp;105&nbsp;mm dělem. Výhodou ale byla velmi nízká silueta tanku, vhodná především k obraně. Strv&nbsp;103 tvořily hlavní část švédských obrněných jednotek, ale dnes již patří do historie.
+'''[[2001: Vesmírná odysea]]''' je slavný [[film]], natočený [[Stanley Kubrick]]em v roce [[1968]] a inspirovaný povídkou Hlídka (''Sentinel'') [[Arthur C. Clarke|Arthura C. Clarka]]. Clarke se podílel na scénáři a později původní povídku rozšířil na román. Mezi fanoušky [[science fiction]] se obě díla stala jednoznačným kultem. Tady se zaměřujeme především na filmové dílo. Knižní podoba může ještě podrobněji dovysvětlit některé nejasné myšlenkové konstrukce filmu, ale na druhé straně by však obě díla neměla být směšována, protože jejich pojetí a částečně i vyznění je odlišné.
-Švédská armáda si byla kvalitou celé konstrukce naprosto jistá. Proto již v roce [[1960]] objednala v předstihu 10 předsériových tanků, ačkoliv finální prototyp Strv&nbsp;103 byl hotov až o rok později. Kompletní vývoj celého revolučního tanku stál 45&nbsp;miliónů švédských korun.
+Film je nejen příběhem, ale především velkým vizuálním dílem režiséra. Prvních 30 minut nezazní lidské slovo. Známá je například scéna příletu raketoplánu k rotující kosmické stanici za doprovodu Straussova [[valčík]]u.
-Strv 103 byl první (a&nbsp;jediný) sériově vyráběný [[hlavní bojový tank]], jehož [[Tankový kanón|kanón]] nebyl uložen v plně otočné pohyblivé věži. Místo věže bylo použito [[kasematové uspořádání]]&nbsp;&ndash;&nbsp;kanón byl pevně uložen přímo do korby vozidla. Tato převratná koncepce přinesla řadu velkých výhod a dvě výrazné nevýhody.
+Technické dekorace filmu byly tvořeny podle soudobých technických projektů se snahou o realistické podání.
-Tank vynikal mimořádně nízkou siluetou, která znesnadňovala jeho objevení a zasažení nepřítelem (zejména pokud tank stál na odvrácené straně kopce). Kvůli nepřítomnosti velké silně pancéřované věže byl také výrazně lehčí a se svou hmotností kolem 42 tun patřil k nejlehčím moderním tankům. Díky tomu může normálně plavat, zatímco všechny ostatní tanky ztrácejí čas hledáním vhodného [[most]]u či brodu.
+Úvod filmu se odehrává v dávné minulosti. Nedaleko tlupy pralidí se objeví podivný obelisk, který předky lidí během opakovaných seancí naučí používat nástroje a zbraně. Tím výrazně zlepší jejich šanci na další přežití, zejména v souboji s konkurující tlupou - její vůdce je právě pomocí zbraně zabit a tlupa zahnána na útěk. Děj filmu se vzápětí geniálním a známým střihem (kost triumfálně vyhozená do vzduchu se mění v kosmickou loď) posune o miliony let později.
-Strv 103 byl prvním tankem na světě s plně automatickým nabíjením kanónu, což umožnilo redukci posádky na 3 muže. Jeho hlavní zbraní je 105 mm kanón L74 s&nbsp;drážkovým vývrtem hlavně, jehož nabíjení zajišťuje výkonný automat se zásobníkem na 50 různých nábojů.
+Další část se odehrává v roce [[2001]]. Lidstvo objeví na Měsíci záhadný útvar neznámého původu, zvaný ''monolit''. Útvar se vydává prozkoumat doktor Heywood R. Floyd. Záběry z cesty ve filmu představují přelom v technice filmových triků a dodnes působí mimořádně věrohodně. Po přistání (a vysvětlovacím setkání s osazenstvem měsíční základny) se Floyd vydává k z podzemí vykopanému monolitu. Ten náhle (v knize po ozáření slunečními paprsky) vyšle rádiový signál k planetě Jupiteru (v knize k Saturnu).
-Strv 103 byl prvním tankem na světě s plně [[hydropneumatické odpružení|hydropneumatickým odpružením]] podvozku řízeným [[servomotor]]y. To umožňovalo snadno nastavovat [[náměr]] pevně uloženého kanónu, který se mohl podélně naklánět v rozsahu od -12 do +12 stupnů. [[Odměr]] kanónu se prováděl natočením celého tanku do požadovaného směru.
+Po roce se k Jupiteru vydá kosmická loď Discovery s úkolem zjistit údaje o příjemci signálu. Kvůli utajení ale přinejmenším bdělá část posádky (část&nbsp;osádky&nbsp;je&nbsp;v&nbsp;hibernaci) nezná celý obsah mise.
+<noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude>
-Strv 103 byl také prvním tankem na světě, který byl poháněn plynovou spalovací [[Turbína|turbínou]]. Celý pohonný systém však byl kombinovaný. Tank byl poháněn plynovou turbínou Boeing&nbsp;553 a vznětovým vícepalivovým osmiválcovým [[motor]]em Rolls&nbsp;Royce K60. Přitom obě pohonné jednotky mohly pracovat jednotlivě nebo zároveň podle aktuální situace. Na silnici a v lehkém terénu stačil vznětový motor. V boji nebo obtížném terénu se zapínala turbína, která okamžitě výrazně zvýšila výkon a hbitost celého stroje.
-<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>