Vážení zákazníci a čtenáři – od 28. prosince do 2. ledna máme zavřeno.
Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !

Soběslav

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu „1293“ textem „1293“)
(+ Aktualizace)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 1: Řádka 1:
-
{{Infobox české obce a města|
+
: ''Tento článek je o jihočeském městě. O rodném mužském jméně pojednává článek'': [[Soběslav (jméno)]].{{Infobox české obce a města|
  název = Soběslav
  název = Soběslav
   | foto = Image:IMG 0094 vyrez 1024.jpg
   | foto = Image:IMG 0094 vyrez 1024.jpg
Řádka 30: Řádka 30:
   | starosta =  Ing. Jindřich Bláha
   | starosta =  Ing. Jindřich Bláha
   | loc-map = {{LocMap |Česko |label=Soběslav |lat_deg=49 |lat_min=15 |lat_sec=35.77 |lon_deg=14 |lon_min=43 |lon_sec=7.01 |float=center }}
   | loc-map = {{LocMap |Česko |label=Soběslav |lat_deg=49 |lat_min=15 |lat_sec=35.77 |lon_deg=14 |lon_min=43 |lon_sec=7.01 |float=center }}
-
  }}
+
  }}[[Soubor:Soběslav, kostel sv. Marka.jpg|thumb|240px|Kostel sv. Marka]]
-
{{Různé významy|tento=jihočeském městě|druhý=rodném mužském jméně|stránka=Soběslav (jméno)}}
+
[[Soubor:Soběslav, train station, main building 01.jpg|thumb|240px|Hlavní budova vlakového nádraží]]
-
'''Soběslav''' ([[němčina|německy]] ''Sobieslau'') je jihočeské [[město]] ležící na soutoku [[Lužnice]] a [[Černovický potok|Černovického potoka]], asi 7 km severně od [[Veselí nad Lužnicí]] a 18 km jižně od [[Tábor]]a. V současné době má asi 7286 obyvatel (2005). Na jihozápadním okraji města je veřejné vnitrostátní [[Letiště Soběslav|letiště]].
+
'''Soběslav''' ([[němčina|německy]] ''Sobieslau'') je jihočeské [[město]] ležící na soutoku [[Lužnice]] a [[Černovický potok|Černovického potoka]], asi 7 km severně od [[Veselí nad Lužnicí]] a 18 km jižně od [[Tábor]]a.  
 +
* Ke dni 1. 1. 2022 zde žilo '''6 830''' obyvatel.
 +
Na jihozápadním okraji města je veřejné vnitrostátní letiště.
 +
 
== Historie ==
== Historie ==
První zmínka pochází z roku 1293, kdy hrad a okolní obec byla v majetku rodu [[Rožmberkové|Rožmberků]]. Městská práva obdržela Soběslav v roce 1390 a o čtyři roky později byl na místním hradě vězněn král Václav IV. V průběhu husitských válek bylo město dvakrát vypáleno. V 16. století byla Soběslav jedním z nejvýznamnějších měst rožmberského panství. Koncem 19. století bylo město napojeno na železniční trať vedoucí z [[Praha|Prahy]] do [[České Budějovice|Českých Budějovic]]. Historické jádro města je navzdory vážnému narušení severní strany náměstí novou zástavbou (mezi Smrčkovým domem a obchodním domem) [[městská památková zóna|městskou památkovou zónou]].
První zmínka pochází z roku 1293, kdy hrad a okolní obec byla v majetku rodu [[Rožmberkové|Rožmberků]]. Městská práva obdržela Soběslav v roce 1390 a o čtyři roky později byl na místním hradě vězněn král Václav IV. V průběhu husitských válek bylo město dvakrát vypáleno. V 16. století byla Soběslav jedním z nejvýznamnějších měst rožmberského panství. Koncem 19. století bylo město napojeno na železniční trať vedoucí z [[Praha|Prahy]] do [[České Budějovice|Českých Budějovic]]. Historické jádro města je navzdory vážnému narušení severní strany náměstí novou zástavbou (mezi Smrčkovým domem a obchodním domem) [[městská památková zóna|městskou památkovou zónou]].
Řádka 66: Řádka 69:
* [[Soběslav III]]
* [[Soběslav III]]
== Partnerská města ==
== Partnerská města ==
-
[[Sabinov]], [[Slovensko]]
+
{{Flagicon|SVK}} [[Sabinov]], Slovensko
== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
* [http://www.musobeslav.cz/ Oficiální stránky města]
* [http://www.musobeslav.cz/ Oficiální stránky města]
* [http://www.jiznicechy.org/cz/index.php?path=mest/sobeslav.htm Soběslav na www.jiznicechy.org]
* [http://www.jiznicechy.org/cz/index.php?path=mest/sobeslav.htm Soběslav na www.jiznicechy.org]
* [http://sobechval.ic.cz/ Nezávislý informační server pro obyvatele města]
* [http://sobechval.ic.cz/ Nezávislý informační server pro obyvatele města]
-
{{HlavičkaObecNav|Soběslav|Soběslav|Město}}
 
-
[[Chlebov]] |
 
-
[[Nedvědice (Soběslav)|Nedvědice]] |
 
-
[[Soběslav I]] |
 
-
[[Soběslav II]] |
 
-
[[Soběslav III]]
 
-
{{commonscat|Soběslav}}{{Okres Tábor}}{{Článek z Wikipedie}}
+
{{Commonscat|Soběslav}}{{Město Soběslav}}{{Okres Tábor}}{{Článek z Wikipedie}}
 +
[[Kategorie:Soběslav| ]]
[[Kategorie:Města v Čechách]]
[[Kategorie:Města v Čechách]]
[[Kategorie:Okres Tábor]]
[[Kategorie:Okres Tábor]]

Aktuální verze z 20. 3. 2023, 18:11

Tento článek je o jihočeském městě. O rodném mužském jméně pojednává článek: Soběslav (jméno).
Kostel sv. Marka
Hlavní budova vlakového nádraží

Soběslav (německy Sobieslau) je jihočeské město ležící na soutoku Lužnice a Černovického potoka, asi 7 km severně od Veselí nad Lužnicí a 18 km jižně od Tábora.

  • Ke dni 1. 1. 2022 zde žilo 6 830 obyvatel.

Na jihozápadním okraji města je veřejné vnitrostátní letiště.

Obsah

Historie

První zmínka pochází z roku 1293, kdy hrad a okolní obec byla v majetku rodu Rožmberků. Městská práva obdržela Soběslav v roce 1390 a o čtyři roky později byl na místním hradě vězněn král Václav IV. V průběhu husitských válek bylo město dvakrát vypáleno. V 16. století byla Soběslav jedním z nejvýznamnějších měst rožmberského panství. Koncem 19. století bylo město napojeno na železniční trať vedoucí z Prahy do Českých Budějovic. Historické jádro města je navzdory vážnému narušení severní strany náměstí novou zástavbou (mezi Smrčkovým domem a obchodním domem) městskou památkovou zónou.

Přírodní, historické památky a kulturní život

Nachází se zde gotický kostel sv. Víta, Soběslavský hrad se zachovalou obrannou věží Hláskou a kostel sv. Petra a Pavla. Ve městě jsou dvě muzea: Smrčkův dům (národopisné muzeum) a Dům Petra Voka (přírodopisné muzeum). V Soběslavi je Nový rybník, který je přírodní rezervací. V jeho okolí můžete nalézt krásně zdobený altánek nebo odpočinkové místo „Mochomůrka“ (velká betonová houba). Poblíž města je les Svákov a v něm kostelík Sv. Anny, zachovalé hradní valy a altánek. Lesem vede stará kupecká stezka, která pokračuje přes celou Soběslav. V Soběslavi působí několik kulturních těles, ochotnické divadlo, pěvecké sbory, hudební lidová škola i folklórní taneční a hudební soubor Soběslavská chasa. Město využívá také Kulturní dům, který je plně rekonstruovaný a patří mezi velmi využívané divadlo v celém okrese Tábor. U centra města se také nalézá Společenské centru Soběslavska, jehož součástí je multifunkční sál s promítacím plátnem a prostorovým zvukem, který je nejčastěji využívám jako městské kino. Součástí tohoto projektu, který financovala Evropská unie je i přilehlý park, který obklopuje Galerii sv. Marka. V druhé polovině roku 2010 město otevře unikátně rekonstruovaný městský hrad Hláska ze 16. století, ve kterém budu umístěna městská knihovna i malý historický sál. Každou třetí červencovou sobotu a neděli hostí město mezinárodní přehlídku dechových orchestrů Kubešova Soběslav, kde je po oba dva dny možné shlédnout dechová tělesa z celé Evropy. Ve městě se nalézá také sportovní areál, jehož součástí je zrekonstruovaný fotbalový i zimní stadion, městská sportovní hala, tenisová hala i venkovní sportovní hřiště se speciálním povrchem. Ve výstavbě je i plavecký stadion a aquapark, který by měl být otevřen v roce 2012.

Seznam místních zajímavostí

Významní soběslavští rodáci a obyvatelé města

  • František Josef Studnička (1836 – 1903), matematik, pedagog a organizátor vědeckého života v Čechách, zabýval se také astronomií (podílel se na záchraně přístrojů i písemností astronoma Tychona Brahe (1546–1601)
  • Emilie Fryšová (1840 – 1920), pedagožka, ředitelka školy, etnografka, sběratelka zejm. blatských krojů a výšivek, spolupracovnice K. Lustiga
  • Karel Lustig (1856 – 1924), pedagog, ředitel školy a zakladatel muzea v Soběslavi, spisovatel, spolkově i veřejně činný
  • Edmund Chvalovský (1869 – 1934), herec, dramatik, režisér Národního divadla, od roku 1906 žil v Soběslavi, ovlivnil místní divadelní život
  • Otakar Ostrčil (1879 – 1935), pedagog, hudební skladatel, dirigent v ND, dlouholetý letní host Soběslavi
  • Rudolf Veselý (1884 – 1966), pedagog, botanik, mykolog – spoluzakladatel Čs. mykologické společnosti, publicista
  • Jaromír Hořejš (19031961), pedagog, spisovatel a básník, dramatik a překladatel z angličtiny
  • Karel Bodlák (19031989), pedagog, básník, filozof a literární kritik
  • Donát Šajner (19141990), spisovatel a básník, funkcionář v čs. kulturní politice
  • Jaroslav Brodský (19201981), pedagog, ředitel školy, „vězeň režimu“ (1950–1960), zakladatel organizace K 231, emigrant, publicista
  • František Kotlaba (* 1927), botanik a mykolog, vědecký pracovník Nár. muzea a Botanického ústavu ČSAV, publicista
  • Jiří Laburda[1] (* 1931), hudební skladatel, vysokoškolský pedagog

Místní části

Partnerská města

SVK Sabinov, Slovensko

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Soběslav
Město Soběslav

ChlebovNedvědiceSoběslav ISoběslav IISoběslav III

  Města a obce okresu Tábor  

Balkova Lhota • Bečice • Bechyně • Běleč • Borkovice • Borotín • Bradáčov • Březnice • Budislav • Černýšovice • Dírná • Dlouhá Lhota • Dobronice u Bechyně • Dolní Hořice • Dolní Hrachovice • Drahov • Dráchov • Dražice • Dražičky • Drhovice • Haškovcova Lhota • Hlasivo • Hlavatce • Hodětín • Hodonice • Chotěmice • Chotoviny • Choustník • Chrbonín • Chýnov • Jedlany • Jistebnice • Katov • Klenovice • Komárov • Košice • Košín • Krátošice • Krtov • Libějice • Lom • Malšice • Mažice • Meziříčí • Mezná • Mladá Vožice • Mlýny • Myslkovice • Nadějkov • Nasavrky • Nemyšl • Nová Ves u Chýnova • Nová Ves u Mladé Vožice • Oldřichov • Opařany • Planá nad Lužnicí • Pohnánec • Pohnání • Pojbuky • Přehořov • Psárov • Radenín • Radětice • Radimovice u Tábora • Radimovice u Želče • Radkov • Rataje • Ratibořské Hory • Rodná • Roudná • Řemíčov • Řepeč • Řípec • Sedlečko u Soběslavě • Sezimovo Ústí • Skalice • Skopytce • Skrýchov u Malšic • Slapsko • Slapy • Smilovy Hory • Soběslav • Stádlec • Sudoměřice u Bechyně • Sudoměřice u Tábora • Sviny • Svrabov • Šebířov • Tábor • Třebějice • Tučapy • Turovec • Ústrašice • Val • Vesce • Veselí nad Lužnicí • Vilice • Vlastiboř • Vlčeves • Vlkov • Vodice • Zadní Střítež • Záhoří • Zálší • Zhoř u Mladé Vožice • Zhoř u Tábora • Zlukov • Zvěrotice • Želeč • Žíšov