V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Bohumil Říha

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
m (Nahrazení textu „český“ textem „český“)
 
Řádka 18: Řádka 18:
| Wikicitáty      = <!-- nepovinný; hodnota ano generuje obrázkový odkaz-->
| Wikicitáty      = <!-- nepovinný; hodnota ano generuje obrázkový odkaz-->
}}
}}
-
'''Bohumil Říha''' (* [[27. únor]]a [[1907]], [[Vyšetice]], † [[15. prosinec|15. prosince]] [[1987]] [[Dobříš]]) byl [[Česko|český]] [[spisovatel]]. Psal pro děti a historické romány.
+
'''Bohumil Říha''' (* [[27. únor]]a [[1907]], [[Vyšetice]], † [[15. prosinec|15. prosince]] [[1987]] [[Dobříš]]) byl [[Česká republika|český]] [[spisovatel]]. Psal pro děti a historické romány.
== Životopis ==
== Životopis ==
=== Mládí a učitelování ===
=== Mládí a učitelování ===

Aktuální verze z 18. 8. 2015, 11:31


Bohumil Říha (* 27. února 1907, Vyšetice, † 15. prosince 1987 Dobříš) byl český spisovatel. Psal pro děti a historické romány.

Obsah

Životopis

Mládí a učitelování

Narodil se ve vesničce Vyšetice, dnes součásti obce Šebířov u Votic. Jeho otec byl vesnický kovář a tak celá rodina kvůli jeho práci často cestovala po různých velkostatcích. Usadili se v Čáslavi, kde Bohumil absolvoval měšťanku a pak i tamní učitelský ústav. Studium zde zakončil roku 1925 a další tři roky na Čáslavsku vypomáhal jako pomocný učitel. Pak absolvoval vojenskou službu a po ní dostal umístěnku jako odborný učitel na měšťanskou školu v Habrech. Odtud se dostal na měšťanskou školu v Poděbradech a tam učil až do roku 1945.

Po roce 1945

Po roce 1945 se stal školním inspektorem zprvu ve Vysokém Mýtě, pak v Poděbradech. V roce 1952 se stal u 1952 tajemníkem Svazu spisovatelů. I díky tomu často cestoval, navštívil Sovětský svaz, Čínu, Mexiko a jiné země. V letech 19561967 působil jako ředitel Státního nakladatelství dětské knihy[1].

Angažovaný důchodce

Roku 1967 šel do důchodu, angažoval se však veřejně dál. V roce 1971 se přihlásil k znovuzaloženému Svazu českých spisovatelů a rok poté se stal členem jeho předsednictva a výboru. Aktivní byl v organizaci OSN - Unesco i v organizaci International Board on Books for Young People - IBBY, česky Mezinárodní sdružení pro dětskou knihu, díky této aktivitě obdržel Medaili Hanse Christiana Andersena.

Zemřel v Dobříši ve svých 80 letech.

Dílo

Za jeho nejkvalitnější tvorbu můžeme považovat historické romány z období českých dějin. Některé jeho knihy byly přeloženy do mnoha jazyků. Byl a je považován za předního představitele socialistického realismu po roce 1945.

Angažované vesnické romány

  • Země dokořán, 1950, o osidlování pohraničí
  • Dvě jara, 1952, proměny vesnice
  • Venkovan, 1955 – první díl, 1958 – druhý díl, o proměně lidí v novém společenském řádu

Pozdější díla

  • Doktor Meluzin, 1973 zfilmováno pod názvem Dým bramborové natě, o venkovském lékaři
  • Divný člověk
  • O rezavém rváči a huňatém pánovi, 1971, tento název lidé používali jako metaforu na rok 1968

Historické romány

  • Trilogie o vládě Jiřího z Poděbrad:
    • Přede mnou poklekni, 1971
    • Čekání na krále, 1977
    • A zbyl jen meč, 1978

Pro děti

Pracoval také na několika publikacích, určených pro výuku, např. čítankách a učebnicích nebo ceněné populárně naučné Dětské encyklopedii

  • O lékaři Pingovi, 1941
  • O třech penízcích, 1941
  • Honzíkova cesta, 1954
  • O letadélku Káněti, 1957
  • Pět bohů táhne přes moře
  • Jak vodníci udobřili sumce
  • Dva kluci v palbě
  • Velká obrázková knížka pro malé děti, 1959,1976 psáno s M. Lukešovou
  • Divoký koník Ryn 1966
  • Jak jel Vítek do Prahy
  • Dětská encyklopedie, ilustrace Vladimír Fuka; 1959, 1962, 1966, 1971
  • Střídá se kapitán
  • Adam a Otka 1970
  • Nový Gulliver , vydáno 1973, sci-fi román
  • Vítek , 1982

Související články

Reference

  1. ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha : R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Říha, Bohumil, s. 193.

Externí odkazy