Vážení zákazníci a čtenáři – od 28. prosince do 2. ledna máme zavřeno.
Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !

Bochoř

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu)
m (1 revizi)
 

Aktuální verze z 30. 11. 2013, 14:02

Broom icon.png Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Multimediaexpo.cz pomoci tím, že ho vylepšíte.
Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl a Encyklopedický styl.
Broom icon.png


Bochoř je obec ležící v okrese Přerov. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 1016 obyvatel a jeho katastrální území má rozlohu 945 ha.

Obsah

Historie

První písemnou zprávou o Bochoři je listina kláštera cisterciáků na Velehradě, vydaná 21. prosince 1294. V 16. století začal skupovat a scelovat majetky silný panský rod Ludaniců. Jednou z jeho nejvýznamnějších osobností byl zemský hejtman Václav z Ludanic, kterému klášter 4. července 1542 převádí svůj majetek v Bochoři a zříká se veškerých práv. Tím působení cisterciáků v obci končí. Druhá polovina vsi, byla od roku 1294 v držení různých zemanů. K nejvýznamnějším patřil loupeživý rytíř Friduš z Linavy, který počátkem 14. století vystavěl hrad Helfštýn a který vedl válku s českým králem Janem Lucemburským. V roce 1568 pan Hanuš Haugvic z Biskupic vystavěl v Chropyni renesanční zámek a učinil z něho centrum panství. Do Bochoře často zajížděl k léčení do bochořských lázní. V roce 1581 prodal Hanuš Haugvic celé chropyňské panství včetně Bochoře dvorskému úředníku Janu Purghardu Černčickému z Kácova. V roce 1595 ho Janova setra Kunka Černčická prodala Bernardu Pražmovi z Bílova. V roce 1615 bratři Karel a Šebor Pražmové prodali veškeré chropyňské statky včetně Bochoře olomouckému biskupu a kardinálovi Františkovi z Ditrichštejna. Pod správou biskupských, od roku 1777 pak arcibiskupských úředníků setrval Bochoř jako součást chropyňského panství a později od 8. století kroměřížského velkostatku až do zrušení poddanství 7. září 1848 a zavedení samosprávy v r. 1850. Obec se vyvíjela nadále jako tradiční zemědělská vesnice. V 70. letech 19. století se poměry začínají měnit. Hlavní příčinou je výstavba a zahájení provozu železnice a počínající rozvoj Přerova jako průmyslového centra. Přílivem drážních zaměstnanců narůstá počet obyvatel, lidé hledají práci i mimo zemědělství v průmyslových podnicích. V roce 1876 došlo k vysvěcení nového kostela. Dalším problémem při přibývajícím počtu dětí bylo školní vyučování a proto v roce 1894 byla ukončena výstavba nové školní budovy. V letech 19191920 byla postavena hasičská zbrojnice. V roce 1920 byla založena obecní knihovna a téhož roku přistoupila obec k elektrifikaci. V roce 1922 se začalo se stavbou sokolovny. V roce 1930 měla obec 1662 a v roce 1943 už 1771 obyvatel, což je v historii Bochoře nejvyšší počet. Památce občanů Bochoře, kteří hrůzy obou světových válek nepřežili, je věnován pomník s jedenatřiceti jmény obětí 1. světové války a šesti jmény z války poslední. Během povodní v roce 1997 byla obec silně zasažena, celkem bylo zničeno 70 domů. Po povodních došlo díky přílivu finančních prostředků k celkové obnově obce a k vybudování několika sociálních budov (dům s pečovatelskou službou a obecní byty).

Zajímavosti

  • v současnosti Bochoř obývá přes 1000 obyvatel
  • mezi okolní vesnice patří Věžky, Vlkoš, Lověšice, Troubky a Říkovice
  • od Přerova vjíždíme do Bochoře ulicí Přerovská
  • od Vlkoše přijíždíme ulicí Vlkošská
  • Bochoř se může chlubit nádherným kostelem, travnatým hřištěm, lázněmi Bochoř a spoustou dalších předností
SK Bochoř

SK Bochoř

Sportovní klub Bochoř zahrnuje např. fotbalový klub SK Bochoř a jiné sportovní okruhy. Je navštěvován od malých dětí, přes aktivní fotbalisty až k seniorům a důchodcům. Sporty se provozují v sokolovně, či na hřišti stojícím opodál. Roku 2008 byla sokolovna nově opravena.

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Bochoř
  Města a obce okresu Přerov  

Bělotín • Beňov • Bezuchov • Bohuslávky • Bochoř • Brodek u Přerova • Buk • Býškovice • Císařov • Citov • Čechy • Čelechovice • Černotín • Dobrčice • Dolní Nětčice • Dolní Těšice • Dolní Újezd • Domaželice • Dřevohostice • Grymov • Hlinsko • Horní Moštěnice • Horní Nětčice • Horní Těšice • Horní Újezd • Hrabůvka • Hradčany • Hranice • Hustopeče nad Bečvou • Jezernice • Jindřichov • Kladníky • Klokočí • Kojetín • Kokory • Křenovice • Křtomil • Lazníčky • Lazníky • Lhota • Lhotka • Lipník nad Bečvou • Lipová • Líšná • Lobodice • Malhotice • Měrovice nad Hanou • Milenov • Milotice nad Bečvou • Nahošovice • Nelešovice • Oldřichov • Olšovec • Opatovice • Oplocany • Oprostovice • Osek nad Bečvou • Paršovice • Partutovice • Pavlovice u Přerova • Podolí • Polkovice • Polom • Potštát • Prosenice • Provodovice • Přerov • Přestavlky • Radíkov • Radkova Lhota • Radkovy • Radotín • Radslavice • Radvanice • Rakov • Rokytnice • Rouské • Říkovice • Skalička • Soběchleby • Sobíšky • Stará Ves • Stříbrnice • Střítež nad Ludinou • Sušice • Šišma • Špičky • Teplice nad Bečvou • Tovačov • Troubky • Tučín • Turovice • Týn nad Bečvou • Uhřičice • Ústí • Veselíčko • Věžky • Vlkoš • Všechovice • Výkleky • Zábeštní Lhota • Zámrsky • Žákovice • Želatovice