Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !
Berdyčiv
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu) |
(Karmelitánský klášter v Berdyčevě) |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
Řádka 36: | Řádka 36: | ||
| typ.statistický.celek = | | typ.statistický.celek = | ||
| název.statistický.celek = | | název.statistický.celek = | ||
- | }} | + | }}[[Soubor:Klyashtor2.jpg|thumb|230px|Karmelitánský klášter v Berdyčevě]] |
- | '''Berdyčiv''' (ukrajinsky: Бердичів | + | '''Berdyčiv''' (ukrajinsky: Бердичів), známý též jako '''Berdyčev''' či '''Berdičev''' (rusky: Бердичев; polsky: Berdyczów) je historické město na střední [[Ukrajina|Ukrajině]]. Leží na jihu [[Žytomyrská oblast|Žytomyrské oblasti]], zhruba 45 km jižně od [[Žytomyr]]u. |
+ | |||
+ | Je správním centrem [[Berdyčivský rajón|Berdyčevského rajónu]] a s 83 200 obyvateli je druhým největším městem oblasti. | ||
+ | |||
== Dějiny == | == Dějiny == | ||
- | + | Město bylo založeno roku 1430 za vlády [[Litevské velkoknížectví|litevského knížete]] Vytautase. Největší rozvoj zaznamenalo v raném 19. století, kdy jakožto obchodní a bankovní centrum mohlo konkurovat i nedalekému Žytomyru a [[Kyjev]]u. V roce 1867 bylo z 52 563 obyvatel 41 617 (tedy 80 %) [[Židé|židovského vyznání]]; Berdyčiv měl v té době druhou největší židovskou komunitu v [[Ruské impérium|Ruském impériu]]. Později však mnoho z nich odešlo, převážně do [[Oděsa|Oděsy]]. | |
- | Město bylo založeno roku 1430 za vlády [[Litevské velkoknížectví|litevského knížete]] | + | |
== Současnost. Pamětihodnosti == | == Současnost. Pamětihodnosti == | ||
Dnes je Beryčiv sídlem strojírenského průmyslu a železničním uzlem, kde se kříží východozápadní trať Kyjev - [[Šepetivka]] - [[Lvov]] se severojižním tahem [[Petrohrad]] - [[Mohylev]] - Žytomyr - Oděsa. | Dnes je Beryčiv sídlem strojírenského průmyslu a železničním uzlem, kde se kříží východozápadní trať Kyjev - [[Šepetivka]] - [[Lvov]] se severojižním tahem [[Petrohrad]] - [[Mohylev]] - Žytomyr - Oděsa. | ||
Řádka 46: | Řádka 48: | ||
== Slavní rodáci == | == Slavní rodáci == | ||
* Joseph Conrad (1857–1924), polsko-britský spisovatel | * Joseph Conrad (1857–1924), polsko-britský spisovatel | ||
- | * | + | * Der Nister (1884–1950), spisovatel [[jidiš]] |
- | * [[Vladimir Horowitz]] ( | + | * [[Vladimir Horowitz]] (1903–1989), pianista |
- | * [[Vasilij Grossman]] ( | + | * [[Vasilij Grossman]] (1905–1964), spisovatel |
Ve městě pobýval také spisovatel Honoré de Balzac a polský skladatel [[Fryderyk Chopin]]. | Ve městě pobýval také spisovatel Honoré de Balzac a polský skladatel [[Fryderyk Chopin]]. | ||
== Související články == | == Související články == | ||
Řádka 55: | Řádka 57: | ||
* [[Žytomyrsko-berdyčevská operace]] | * [[Žytomyrsko-berdyčevská operace]] | ||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
- | |||
* [http://berdychiv.osp-ua.info/index.php Oficiální stránky] | * [http://berdychiv.osp-ua.info/index.php Oficiální stránky] | ||
+ | |||
+ | |||
+ | {{commonscat|Berdychiv}}{{Článek z Wikipedie}} | ||
[[Kategorie:Města na Ukrajině]] | [[Kategorie:Města na Ukrajině]] | ||
[[Kategorie:Žytomyrská oblast]] | [[Kategorie:Žytomyrská oblast]] |
Aktuální verze z 1. 7. 2016, 12:57
Berdyčiv (ukrajinsky: Бердичів), známý též jako Berdyčev či Berdičev (rusky: Бердичев; polsky: Berdyczów) je historické město na střední Ukrajině. Leží na jihu Žytomyrské oblasti, zhruba 45 km jižně od Žytomyru.
Je správním centrem Berdyčevského rajónu a s 83 200 obyvateli je druhým největším městem oblasti.
Obsah |
Dějiny
Město bylo založeno roku 1430 za vlády litevského knížete Vytautase. Největší rozvoj zaznamenalo v raném 19. století, kdy jakožto obchodní a bankovní centrum mohlo konkurovat i nedalekému Žytomyru a Kyjevu. V roce 1867 bylo z 52 563 obyvatel 41 617 (tedy 80 %) židovského vyznání; Berdyčiv měl v té době druhou největší židovskou komunitu v Ruském impériu. Později však mnoho z nich odešlo, převážně do Oděsy.
Současnost. Pamětihodnosti
Dnes je Beryčiv sídlem strojírenského průmyslu a železničním uzlem, kde se kříží východozápadní trať Kyjev - Šepetivka - Lvov se severojižním tahem Petrohrad - Mohylev - Žytomyr - Oděsa. Ve městě se zachovaly některé architektonické památky z doby baroka, např. karmelitánský klášter a kostel sv. Barbory, v němž se roku 1850 oženil spisovatel Honoré de Balzac se šlechtičnou Ewelinou Hańskou. Četné židovské památky v průběhu sovětské éry a holocaustu téměř úplně zmizely. Město má dodnes významnou polskou národnostní menšinu.
Slavní rodáci
- Joseph Conrad (1857–1924), polsko-britský spisovatel
- Der Nister (1884–1950), spisovatel jidiš
- Vladimir Horowitz (1903–1989), pianista
- Vasilij Grossman (1905–1964), spisovatel
Ve městě pobýval také spisovatel Honoré de Balzac a polský skladatel Fryderyk Chopin.
Související články
Externí odkazy
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |