Vážení zákazníci a čtenáři – od 28. prosince do 2. ledna máme zavřeno.
Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !

Benedikt z Nursie

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
m (Nahrazení textu „660“ textem „660“)
 
Řádka 19: Řádka 19:
| }}
| }}
'''Svatý Benedikt z Nursie''' (asi [[483]] – asi [[543]]) byl [[katolictví|katolický]] [[mnich]], zakladatel západního [[mnišství]]. Podle tradice je autorem tzv. [[Řehole svatého Benedikta|Benediktovy řehole]] a podle legendy sepsané [[papež]]em [[Řehoř I. Veliký|Řehořem I. Velikým]] založil okolo roku [[529]] [[klášter]] na [[Monte Cassino|Monte Cassinu]] ve střední [[Itálie|Itálii]]. Benediktova řehole se časem za podpory papeže i císaře rozšířila po celé Evropě. Později s nástupem nových reformních směrů, jako jsou například [[cisterciáci]], se pro původní mnichy vžilo označení benediktini. Vznikl tak [[Řád svatého Benedikta]] – nejstarší mnišský řád západního [[křesťanství]]. Benedikt byl prohlášen za [[svatý|svatého]] v roce 1220. Jeho svátek je [[11. červenec|11. července]]. V roce [[1964]] jej [[papež]] [[Pavel VI.]] prohlásil za [[Patron Evropy|patrona Evropy]].
'''Svatý Benedikt z Nursie''' (asi [[483]] – asi [[543]]) byl [[katolictví|katolický]] [[mnich]], zakladatel západního [[mnišství]]. Podle tradice je autorem tzv. [[Řehole svatého Benedikta|Benediktovy řehole]] a podle legendy sepsané [[papež]]em [[Řehoř I. Veliký|Řehořem I. Velikým]] založil okolo roku [[529]] [[klášter]] na [[Monte Cassino|Monte Cassinu]] ve střední [[Itálie|Itálii]]. Benediktova řehole se časem za podpory papeže i císaře rozšířila po celé Evropě. Později s nástupem nových reformních směrů, jako jsou například [[cisterciáci]], se pro původní mnichy vžilo označení benediktini. Vznikl tak [[Řád svatého Benedikta]] – nejstarší mnišský řád západního [[křesťanství]]. Benedikt byl prohlášen za [[svatý|svatého]] v roce 1220. Jeho svátek je [[11. červenec|11. července]]. V roce [[1964]] jej [[papež]] [[Pavel VI.]] prohlásil za [[Patron Evropy|patrona Evropy]].
-
Relikvie sv. Benedikta jsou uchovávány od roku [[660]] v kryptě opatského kostela v [[Saint-Benoît-sur-Loire]] a v [[Germigny-des-Prés]] ve [[Francie|Francii]], poblíž [[Orléans]].
+
Relikvie sv. Benedikta jsou uchovávány od roku 660 v kryptě opatského kostela v [[Saint-Benoît-sur-Loire]] a v [[Germigny-des-Prés]] ve [[Francie|Francii]], poblíž [[Orléans]].
== Literatura ==
== Literatura ==
* {{Citace monografie | příjmení = Schauber | jméno = Vera | odkaz na autora = | příjmení2 = Schindler | jméno2 = Hanns Michael | odkaz na autora2 = | titul = Rok se svatými | vydavatel = Karmelitánské nakladatelství | místo = Kostelní Vydří | rok = 1997 | vydání = 2 | počet stran = 702 | isbn = 80-7192-304-4}}
* {{Citace monografie | příjmení = Schauber | jméno = Vera | odkaz na autora = | příjmení2 = Schindler | jméno2 = Hanns Michael | odkaz na autora2 = | titul = Rok se svatými | vydavatel = Karmelitánské nakladatelství | místo = Kostelní Vydří | rok = 1997 | vydání = 2 | počet stran = 702 | isbn = 80-7192-304-4}}

Aktuální verze z 10. 6. 2015, 22:48


Svatý Benedikt z Nursie (asi 483 – asi 543) byl katolický mnich, zakladatel západního mnišství. Podle tradice je autorem tzv. Benediktovy řehole a podle legendy sepsané papežem Řehořem I. Velikým založil okolo roku 529 klášter na Monte Cassinu ve střední Itálii. Benediktova řehole se časem za podpory papeže i císaře rozšířila po celé Evropě. Později s nástupem nových reformních směrů, jako jsou například cisterciáci, se pro původní mnichy vžilo označení benediktini. Vznikl tak Řád svatého Benedikta – nejstarší mnišský řád západního křesťanství. Benedikt byl prohlášen za svatého v roce 1220. Jeho svátek je 11. července. V roce 1964 jej papež Pavel VI. prohlásil za patrona Evropy. Relikvie sv. Benedikta jsou uchovávány od roku 660 v kryptě opatského kostela v Saint-Benoît-sur-Loire a v Germigny-des-Prés ve Francii, poblíž Orléans.

Literatura

  • SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. 2. vyd. Kostelní Vydří : Karmelitánské nakladatelství, 1997. 702 s. ISBN 80-7192-304-4.  

Související články

Externí odkazy