Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Batrachotoxin
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(++) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
- | [[Soubor:batrachotoxin.png | + | [[Soubor:batrachotoxin.png|thumb|240px|Chemická struktura batrachotoxinu]] |
- | '''Batrachotoxin''' je silně účinný [[kardiotoxicita|kardiotoxický]] a [[neurotoxin|neurotoxický]] steroidní [[Alkaloidy|alkaloid]] nacházející se v některých druzích jihoamerických žab čeledi ''Dendrobatidae'' (pralesničkovití), brouků čeledi ''Melyridae'' a ptáků rodu ''Pitohui'' a ''Ifrita kowaldi'' (kosovec šoupálčí). | + | '''Batrachotoxin''' je silně účinný [[kardiotoxicita|kardiotoxický]] a [[neurotoxin|neurotoxický]] steroidní [[Alkaloidy|alkaloid]] nacházející se v některých druzích jihoamerických žab čeledi ''Dendrobatidae'' (pralesničkovití), brouků čeledi ''Melyridae'' a ptáků {{Nowrap|rodu ''Pitohui'' a ''Ifrita kowaldi'' (kosovec šoupálčí)}}. |
Jedná se o silný a rychle působící jed, používaný [[indián]]y Noanamá Chocó a Emberá Chocó ze západní [[Kolumbie]] k lovu (slouží k výrobě otrávených šipek do [[foukačka|foukaček]]). | Jedná se o silný a rychle působící jed, používaný [[indián]]y Noanamá Chocó a Emberá Chocó ze západní [[Kolumbie]] k lovu (slouží k výrobě otrávených šipek do [[foukačka|foukaček]]). | ||
== Toxicita == | == Toxicita == | ||
- | Batrachotoxin je jedním z nejůčinějších [[jed]]ů. Extrapolací letální dávky [[LD50|LD]]<sub>50</sub> pro krysy se letální dávka tohoto alkaloidu pro člověka odhaduje na 1 až 2 µg/kg. Čili letální dávka pro | + | Batrachotoxin je jedním z nejůčinějších [[jed]]ů. Extrapolací letální dávky [[LD50|LD]]<sub>50</sub> pro krysy se letální dávka tohoto alkaloidu pro člověka odhaduje na 1 až 2 µg/kg. Čili letální dávka pro 68 kg člověka může být přibližně 100 mikrogramů, tedy ekvivalent váhy dvou zrnek jemné [[Chlorid sodný|kuchyňské soli]]. Batrachotoxin je zhruba patnáctkrát účinnější než [[kurare]]. |
- | Jed je vylučován v bezbarvých, nebo mléčně zabarvených [[ | + | Jed je vylučován v bezbarvých, nebo mléčně zabarvených [[Výměšek|sekretech]], žlázami umístěnými na zádech a mezi ušima žab čeledi ''Dendrobatidae''. |
== Zdroje == | == Zdroje == | ||
- | [[Soubor:Schrecklicherpfeilgiftfrosch-01.jpg|thumb| | + | [[Soubor:Schrecklicherpfeilgiftfrosch-01.jpg|thumb|240px|Pralesnička strašná (Phyllobates terribilis)]] |
- | Jedovaté žáby jed neprodukují. Během milionů let došlo k uzpůsobení žabích [[receptor]]ů tak, že se staly necitlivými na jed. Věří se, že žáby v jejich přirozeném prostředí získávají jed pojídáním mravenců a ostatního hmyzu, který jed získává z rostlinných zdrojů. Jed byl nedávno objeven v broucích, kteří jsou pravděpodobným zdrojem jedu u žab a ptáků. | + | Jedovaté žáby jed neprodukují. Během milionů let došlo k uzpůsobení žabích [[receptor]]ů tak, že se staly necitlivými na jed. Věří se, že žáby v jejich přirozeném prostředí získávají jed pojídáním mravenců a ostatního hmyzu, který jed získává z rostlinných zdrojů. Jed byl nedávno objeven v broucích, kteří jsou pravděpodobným zdrojem jedu u žab a ptáků. |
+ | |||
Žáby chované v zajetí jed nevytvářejí a tak s nimi může být zacházeno bez rizika. | Žáby chované v zajetí jed nevytvářejí a tak s nimi může být zacházeno bez rizika. | ||
+ | |||
Životní prostředí jedovatých žab jsou teplé oblasti Střední [[Amerika|střední Ameriky]] a [[jižní Amerika]], kde [[Vlhkost vzduchu|relativní vlhkost vzduchu]] překračuje 80%. | Životní prostředí jedovatých žab jsou teplé oblasti Střední [[Amerika|střední Ameriky]] a [[jižní Amerika]], kde [[Vlhkost vzduchu|relativní vlhkost vzduchu]] překračuje 80%. | ||
Ze tří druhů jedovatých žab, ve kterých se nachází batrachotoxin – Phyllobates terribilis, Phyllobates aurotaenia, a Phyllobates bicolor – je nejjedovatější Phyllobates terribilis. | Ze tří druhů jedovatých žab, ve kterých se nachází batrachotoxin – Phyllobates terribilis, Phyllobates aurotaenia, a Phyllobates bicolor – je nejjedovatější Phyllobates terribilis. | ||
== Léčba == | == Léčba == | ||
- | V současnosti | + | V současnosti neexistuje žádné účinné [[antidotum]] pro léčbu otravy batrachotoxinem. Veratridin, aconitin a grayanotoxin – stejně jako batrachotoxin, jsou v tucích rozpustné jedy, které mění iontovou selektivitu sodíkových kanálku ve svalech. |
+ | |||
+ | Odolnost vůči jedu umožňuje protein N1584T.<ref>[http://sciencemag.cz/proc-se-jedovate-zaby-neotravi-samy/ Proč se jedovaté žáby neotráví samy]</ref> | ||
+ | |||
+ | == Reference == | ||
+ | <references/> | ||
Aktuální verze z 4. 6. 2023, 20:48
Batrachotoxin je silně účinný kardiotoxický a neurotoxický steroidní alkaloid nacházející se v některých druzích jihoamerických žab čeledi Dendrobatidae (pralesničkovití), brouků čeledi Melyridae a ptáků rodu Pitohui a Ifrita kowaldi (kosovec šoupálčí). Jedná se o silný a rychle působící jed, používaný indiány Noanamá Chocó a Emberá Chocó ze západní Kolumbie k lovu (slouží k výrobě otrávených šipek do foukaček).
Obsah |
Toxicita
Batrachotoxin je jedním z nejůčinějších jedů. Extrapolací letální dávky LD50 pro krysy se letální dávka tohoto alkaloidu pro člověka odhaduje na 1 až 2 µg/kg. Čili letální dávka pro 68 kg člověka může být přibližně 100 mikrogramů, tedy ekvivalent váhy dvou zrnek jemné kuchyňské soli. Batrachotoxin je zhruba patnáctkrát účinnější než kurare. Jed je vylučován v bezbarvých, nebo mléčně zabarvených sekretech, žlázami umístěnými na zádech a mezi ušima žab čeledi Dendrobatidae.
Zdroje
Jedovaté žáby jed neprodukují. Během milionů let došlo k uzpůsobení žabích receptorů tak, že se staly necitlivými na jed. Věří se, že žáby v jejich přirozeném prostředí získávají jed pojídáním mravenců a ostatního hmyzu, který jed získává z rostlinných zdrojů. Jed byl nedávno objeven v broucích, kteří jsou pravděpodobným zdrojem jedu u žab a ptáků.
Žáby chované v zajetí jed nevytvářejí a tak s nimi může být zacházeno bez rizika.
Životní prostředí jedovatých žab jsou teplé oblasti Střední střední Ameriky a jižní Amerika, kde relativní vlhkost vzduchu překračuje 80%. Ze tří druhů jedovatých žab, ve kterých se nachází batrachotoxin – Phyllobates terribilis, Phyllobates aurotaenia, a Phyllobates bicolor – je nejjedovatější Phyllobates terribilis.
Léčba
V současnosti neexistuje žádné účinné antidotum pro léčbu otravy batrachotoxinem. Veratridin, aconitin a grayanotoxin – stejně jako batrachotoxin, jsou v tucích rozpustné jedy, které mění iontovou selektivitu sodíkových kanálku ve svalech.
Odolnost vůči jedu umožňuje protein N1584T.[1]
Reference
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |