Apalický syndrom
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(++) |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | '''Apalický syndrom''' neboli '''vegetativní stav''' je zvláštním typem poruchy [[vědomí]]. Jedná se o těžké postižení kůry či subkortikálních struktur při zachované funkci [[mozkový kmen|mozkového kmene]]. Postižený má zachované kmenové reflexy včetně spontánního dýchání a [[srdce|srdeční]] akce, jeho [[oko|oči]] bezděčně sledují okolí, zrakové vjemy však postižený nevnímá. Nejsou přítomny jakékoli kognitivní funkce, nemocný nevyhoví výzvám a není schopen komunikace, chybí jakákoli volní aktivita či chování. Není schopen žvýkat ani polykat. Tento stav bývá obvykle ireversibilní (tzv. [[perzistentní vegetativní stav]]), ale může být i pouze přechodný.<ref name="Ambler">{{Citace monografie | + | '''Apalický syndrom''' neboli '''vegetativní stav''' je zvláštním typem poruchy [[vědomí]]. Jedná se o těžké postižení kůry či subkortikálních struktur při zachované funkci [[mozkový kmen|mozkového kmene]]. Postižený má zachované kmenové reflexy včetně spontánního dýchání a [[srdce|srdeční]] akce, jeho [[oko|oči]] bezděčně sledují okolí, zrakové vjemy však postižený nevnímá. Nejsou přítomny jakékoli kognitivní funkce, nemocný nevyhoví výzvám a není schopen komunikace, chybí jakákoli volní aktivita či chování. Není schopen žvýkat ani polykat. Tento stav bývá obvykle ireversibilní (tzv. [[perzistentní vegetativní stav]]), ale může být i pouze přechodný.<ref name="Ambler">{{Citace monografie |
|příjmení = Ambler | |příjmení = Ambler | ||
|jméno = Zdeněk | |jméno = Zdeněk | ||
| Řádka 11: | Řádka 11: | ||
}}</ref> | }}</ref> | ||
Příčinou je globální [[mozková hypoxie]] při přechodné srdeční zástavě či při dušení, nebo difúzní axonální postižení při traumatu mozku. | Příčinou je globální [[mozková hypoxie]] při přechodné srdeční zástavě či při dušení, nebo difúzní axonální postižení při traumatu mozku. | ||
| - | Zpočátku je [[mozek]] těžce postižen a pacient v [[bezvědomí]]. Postupně dochází k obnově odolnějších, fylogeneticky starších struktur mozkového kmene. Zpravidla se nejprve objevují reakce související s obživným a sexuálním pudem. Postupně může dojít k úplné úpravě psychických funkcí.<ref name="Nevšímalová">{{Citace monografie | + | Zpočátku je [[mozek]] těžce postižen a pacient v [[bezvědomí]]. Postupně dochází k obnově odolnějších, fylogeneticky starších struktur mozkového kmene. Zpravidla se nejprve objevují reakce související s obživným a sexuálním pudem. |
| + | |||
| + | Postupně může dojít k úplné úpravě psychických funkcí.<ref name="Nevšímalová">{{Citace monografie | ||
|příjmení = Nevšímalová | |příjmení = Nevšímalová | ||
|jméno = Soňa | |jméno = Soňa | ||
| Řádka 28: | Řádka 30: | ||
== Reference == | == Reference == | ||
| - | * | + | <references/> |
| + | == Externí odkazy == | ||
| + | * [https://www.wikiskripta.eu/w/Apalický_syndrom Wikiskripta.eu – Apalický syndrom] | ||
{{Článek z Wikipedie}} | {{Článek z Wikipedie}} | ||
| - | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Nemoci nervové soustavy]] |
Aktuální verze z 5. 1. 2025, 14:07
Apalický syndrom neboli vegetativní stav je zvláštním typem poruchy vědomí. Jedná se o těžké postižení kůry či subkortikálních struktur při zachované funkci mozkového kmene. Postižený má zachované kmenové reflexy včetně spontánního dýchání a srdeční akce, jeho oči bezděčně sledují okolí, zrakové vjemy však postižený nevnímá. Nejsou přítomny jakékoli kognitivní funkce, nemocný nevyhoví výzvám a není schopen komunikace, chybí jakákoli volní aktivita či chování. Není schopen žvýkat ani polykat. Tento stav bývá obvykle ireversibilní (tzv. perzistentní vegetativní stav), ale může být i pouze přechodný.[1] Příčinou je globální mozková hypoxie při přechodné srdeční zástavě či při dušení, nebo difúzní axonální postižení při traumatu mozku. Zpočátku je mozek těžce postižen a pacient v bezvědomí. Postupně dochází k obnově odolnějších, fylogeneticky starších struktur mozkového kmene. Zpravidla se nejprve objevují reakce související s obživným a sexuálním pudem.
Postupně může dojít k úplné úpravě psychických funkcí.[2]
Reference
- ↑ AMBLER, Zdeněk. Základy neurologie. 6. vyd. Praha : Galén, 2006. ISBN 80-7262-433-4. S. 66-67.
- ↑ NEVŠÍMALOVÁ, Soňa; RŮŽIČKA, Evžen; TICHÝ, Jiří. Neurologie. 1. vyd. Praha : Galén, 2005. ISBN 80-7262-160-2. S. 4.
Externí odkazy
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |