Antilopa

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 2. 1. 2014, 10:40

Dříve se jako antilopy označovali všichni zástupci čeledi turovití s výjimkou turů, ovcí a koz. V současné době jsou turovití členěni na několik podčeledí, z nichž antilopy tvoří hned několik:

chocholatky (Cephalophinae)
buvolci (Alcelaphinae)
impaly (Aepycerotinae)
přímorožci (Hippotraginae)
bahnivci (Reduncinae)
pravé antilopy (Antilopinae)
srnčí antilopky (Peleinae)
antilopky (Neotraginae)
lesoňi (Tragelapinae)

Některé antilopy patří přímo do podčeledi tuři (Bovinae). Souhrnný název antilopy je tedy spíše věcí tradice, než skutečné označení nějaké taxonomické skupiny. Typická antilopa je štíhlé zvíře s dlouhýma nohama a krátkým ocasem. Některé druhy dokážou utíkat rychlostí až 95 km/h^[1] a patří mezi nejrychlejší suchozemská zvířata.

Druhy, které mají v češtině rodové jméno antilopa

antilopa koňská (Hippotragus equinus)
antilopa modrá (Hippotragus leucophaeus)
antilopa vraná (Hippotragus niger)
antilopa srnčí (Pelea capreolus)
antilopa žirafí (Litocranius walleri)
antilopa skákavá (Litocranius walleri)
antilopa jelení (Antilope cervicapra)
antilopa trávní (Raphicerus campestris)
antilopa černouchá (Raphicerus melanotis)
antilopa Sharpeova (Raphicerus sharpei)
antilopa čtyřrohá (Tetracerus quadricornis)
antilopa losí (Taurotragus oryx)
antilopa Derbyho (Taurotragus derbianus)

Reference

↑ BRYL, Marek; MATYÁŠTÍK, Tomáš. Rychlost savců - Savci, internetová encyklopedie [online]. Univerzita Palackého, upol.cz. Dostupné online.

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

[0] BRYL, Marek; MATYÁŠTÍK, Tomáš. Rychlost savců - Savci, internetová encyklopedie [online]. Univerzita Palackého, upol.cz. Dostupné online.

[1]