Krypta
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Výrazné vylepšení) |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
- | '''Krypta''' (přes lat. ''crypta'' z řec. ''krypté'', skrytá (rozuměj kaple)) je obvykle podzemní klenutá [[kaple]] pod kostelem, kde byli pohřbeni světci, panovníci a významné církevní osoby. | + | [[Soubor:Trebic 07.png|thumb|240px|Krypta [[Bazilika svatého Prokopa|Baziliky svatého Prokopa]]]] |
+ | '''Krypta''' (přes lat. ''crypta'' z řec. ''krypté'', skrytá (rozuměj kaple)) je obvykle podzemní klenutá [[kaple]] pod kostelem, kde byli pohřbeni světci, panovníci a významné církevní osoby. | ||
== Dějiny == | == Dějiny == | ||
Krypta je klenutý a věřícím přístupný prostor pod kostelem nebo katedrálou, kde byl hrob světce, jemuž byl kostel zasvěcen. Později se v kryptách pohřbívali i biskupové nebo panovníci. Nejstarší zachované krypty pocházejí ze 6. století (pod [[bazilika svatého Petra|bazilikou sv. Petra]] v [[Řím]]ě, v severní Africe, ve Španělsku), v románské době měl kryptu každý větší kostel, nejčastěji pod kněžištěm ([[presbytář]]em). Někdy bylo kněžiště vyvýšené a krypta tak mohla být poměrně vysoká, s několika řadami sloupů (tzv. halová krypta). V gotické době krypty mizí a objevují se opět v jiné podobě v baroku a později, a to jako běžně nepřístupné hrobky. | Krypta je klenutý a věřícím přístupný prostor pod kostelem nebo katedrálou, kde byl hrob světce, jemuž byl kostel zasvěcen. Později se v kryptách pohřbívali i biskupové nebo panovníci. Nejstarší zachované krypty pocházejí ze 6. století (pod [[bazilika svatého Petra|bazilikou sv. Petra]] v [[Řím]]ě, v severní Africe, ve Španělsku), v románské době měl kryptu každý větší kostel, nejčastěji pod kněžištěm ([[presbytář]]em). Někdy bylo kněžiště vyvýšené a krypta tak mohla být poměrně vysoká, s několika řadami sloupů (tzv. halová krypta). V gotické době krypty mizí a objevují se opět v jiné podobě v baroku a později, a to jako běžně nepřístupné hrobky. | ||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
== Krypty v Česku == | == Krypty v Česku == | ||
Také v Česku je zachována řada románských krypt, jedna z nejstarších (polovina 11. století) je pod klášterním kostelem v [[Břevnov]]ě, krypta pod vyvýšeným kněžištěm u sv. Jiří na Pražském hradě nebo ve [[Stará Boleslav|Staré Boleslavi]], v [[Doksany|Doksanech]], v [[Loucký klášter|Louce u Znojma]]; z raně gotické doby je to např. krypta v [[Kouřim]]i. Barokních krypt a hrobek je velmi mnoho. | Také v Česku je zachována řada románských krypt, jedna z nejstarších (polovina 11. století) je pod klášterním kostelem v [[Břevnov]]ě, krypta pod vyvýšeným kněžištěm u sv. Jiří na Pražském hradě nebo ve [[Stará Boleslav|Staré Boleslavi]], v [[Doksany|Doksanech]], v [[Loucký klášter|Louce u Znojma]]; z raně gotické doby je to např. krypta v [[Kouřim]]i. Barokních krypt a hrobek je velmi mnoho. | ||
+ | |||
+ | [[File:Cripta Visigoda Palencia.JPG|thumb|240px|Krypta sv. Antolína v Palencii]] | ||
+ | [[Soubor:Bayeux cathedrale Notre-Dame crypte.jpg|thumb|240px|Krypta v Bayeux (Normandie)]] | ||
+ | == Obrázky == | ||
+ | Na obrázku je nejstarší část vizigotské krypty z 2. poloviny 7. století v katedrále v [[Palencia|Palencii]] v severozápadním Španělsku, kde je pohřben místní patron, mučedník [[svatý Antolín|sv. Antolín]] (neboli sv. Antonín z [[Pamiers]]). Při přestavbách v 11. a 12. století byla krypta rozšířena, takže vznikl podzemní kostel, část s hrobem světce ale byla zachována. | ||
+ | |||
+ | Na druhém obrázku je klasická románská halová krypta pod katedrálou v [[Bayeux]] v severní Francii ([[Normandie]]), vystavěná za Viléma Dobyvatele a posvěcená roku 1077. | ||
=== Související články === | === Související články === | ||
- | *[[Románský sloh]] | + | * [[Románský sloh]] |
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
- | * [http://architecture.relig.free.fr/accueil.htm Obrázková encyklopedie církevních staveb | + | * [http://architecture.relig.free.fr/accueil.htm Obrázková encyklopedie církevních staveb (francouzsky)] |
- | {{Commonscat|Crypts}}{{Článek z Wikipedie}} | + | {{Flickr|Crypt}}{{Commonscat|Crypts}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Katedrály]] | [[Kategorie:Katedrály]] | ||
[[Kategorie:Románský sloh]] | [[Kategorie:Románský sloh]] |
Aktuální verze z 24. 3. 2018, 00:01
Krypta (přes lat. crypta z řec. krypté, skrytá (rozuměj kaple)) je obvykle podzemní klenutá kaple pod kostelem, kde byli pohřbeni světci, panovníci a významné církevní osoby.
Obsah[skrýt] |
Dějiny
Krypta je klenutý a věřícím přístupný prostor pod kostelem nebo katedrálou, kde byl hrob světce, jemuž byl kostel zasvěcen. Později se v kryptách pohřbívali i biskupové nebo panovníci. Nejstarší zachované krypty pocházejí ze 6. století (pod bazilikou sv. Petra v Římě, v severní Africe, ve Španělsku), v románské době měl kryptu každý větší kostel, nejčastěji pod kněžištěm (presbytářem). Někdy bylo kněžiště vyvýšené a krypta tak mohla být poměrně vysoká, s několika řadami sloupů (tzv. halová krypta). V gotické době krypty mizí a objevují se opět v jiné podobě v baroku a později, a to jako běžně nepřístupné hrobky.
Krypty v Česku
Také v Česku je zachována řada románských krypt, jedna z nejstarších (polovina 11. století) je pod klášterním kostelem v Břevnově, krypta pod vyvýšeným kněžištěm u sv. Jiří na Pražském hradě nebo ve Staré Boleslavi, v Doksanech, v Louce u Znojma; z raně gotické doby je to např. krypta v Kouřimi. Barokních krypt a hrobek je velmi mnoho.
Obrázky
Na obrázku je nejstarší část vizigotské krypty z 2. poloviny 7. století v katedrále v Palencii v severozápadním Španělsku, kde je pohřben místní patron, mučedník sv. Antolín (neboli sv. Antonín z Pamiers). Při přestavbách v 11. a 12. století byla krypta rozšířena, takže vznikl podzemní kostel, část s hrobem světce ale byla zachována.
Na druhém obrázku je klasická románská halová krypta pod katedrálou v Bayeux v severní Francii (Normandie), vystavěná za Viléma Dobyvatele a posvěcená roku 1077.
Související články
Externí odkazy
|
|
[zobrazit] Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|