Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Kotonový stávek
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(++) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | [[File:Stocking Frame.jpg| | + | [[File:Stocking Frame.jpg|thumb|230px|Pletací mechanizmus z roku 1589]] |
| - | '''Kotonový stávek''' (angl.: ''cotton frame'') je stroj k výrobě [[zátažná pletenina|zátažných pletenin]]. Označení '''stávek''' se používá pro pletací zařízení, na kterých jsou pletací jehly pevně zachyceny na liště, se kterou se mohou pohybovat jen všechny společně (na rozdíl od '''pletacích strojů''', kde jsou jehly individuálně pohyblivé). Přívlastek ''kotonový'' pochází od ''Williama Cottona'', který stávek vynalezl začátkem 60. let 19. století. | + | '''Kotonový stávek''' (angl.: ''cotton frame'') je stroj k výrobě [[zátažná pletenina|zátažných pletenin]]. Označení '''stávek''' se používá pro pletací zařízení, na kterých jsou pletací jehly pevně zachyceny na liště, se kterou se mohou pohybovat jen všechny společně (na rozdíl od '''pletacích strojů''', kde jsou jehly individuálně pohyblivé). Přívlastek ''kotonový'' pochází od ''Williama Cottona'', který stávek vynalezl začátkem 60. let 19. století. |
== Funkce stroje == | == Funkce stroje == | ||
| - | [[ | + | [[Soubor:11 PagetHilscher2font.jpg|thumb|230px|Pagetův pletací stávek]] |
Konstrukce stroje se zakládá ve všech hlavních prvcích na vynálezu [[pletenina|mechanického pletení]], které si Angličan Lee nechal patentovat v roce 1589. | Konstrukce stroje se zakládá ve všech hlavních prvcích na vynálezu [[pletenina|mechanického pletení]], které si Angličan Lee nechal patentovat v roce 1589. | ||
Na snímku vpravo jsou hlavní funkční nástroje potřebné ke zhotovení [[vazby pletenin|jednolícní vazby]]: Vodič příze (1), [[pletací jehla|háčkové jehly]] (2) v jehlovém lůžku (3), zatahovací platiny (4), odrážecí platiny (5) a krycí hřeben (6). | Na snímku vpravo jsou hlavní funkční nástroje potřebné ke zhotovení [[vazby pletenin|jednolícní vazby]]: Vodič příze (1), [[pletací jehla|háčkové jehly]] (2) v jehlovém lůžku (3), zatahovací platiny (4), odrážecí platiny (5) a krycí hřeben (6). | ||
Vodič pokládá pletací [[nit]] pod špičky jehel a řádek pleteniny se pak tvoří obvykle v následujících fázích: kladení – zatahování – lisování – nanášení – odhoz (schematický nákres vpravo dole naznačuje nit zataženou mezi pletacími jehlami). | Vodič pokládá pletací [[nit]] pod špičky jehel a řádek pleteniny se pak tvoří obvykle v následujících fázích: kladení – zatahování – lisování – nanášení – odhoz (schematický nákres vpravo dole naznačuje nit zataženou mezi pletacími jehlami). | ||
== Vybavení stroje == | == Vybavení stroje == | ||
| + | [[File:Kulieren 2.jpg|thumb|200px|Schéma: Zatahování na kotonovém stávku]] | ||
Na kotonech se původně vyráběly téměř všechny dámské punčochy. Punčochy, zejména bezešvé, se však zhruba od poloviny 20. století dají vyrábět mnohem produktivněji na [[okrouhlé pletací stroje|okrouhlých pletacích strojích]], kotonové stávky se proto zaměřují téměř výhradně na vzorované pleteniny pro svrchní oděvy. | Na kotonech se původně vyráběly téměř všechny dámské punčochy. Punčochy, zejména bezešvé, se však zhruba od poloviny 20. století dají vyrábět mnohem produktivněji na [[okrouhlé pletací stroje|okrouhlých pletacích strojích]], kotonové stávky se proto zaměřují téměř výhradně na vzorované pleteniny pro svrchní oděvy. | ||
| - | |||
Stroje se opatřují cca 1-10 jehlami/cm a dá se na nich zhotovit až 100 řádků pleteniny za minutu. Staví se s jedním nebo dvěma jehelními lůžky a s 2 až 16 vývody ([[fontura]]mi). Pracovní šířka fontury může být až 90 cm, ke standardnímu vybavení patří ujímací a rozšiřovací hřebeny, které umožňují zhotovení hotově tvarovaných dílů oděvních pletenin ([[pletenina fully fashioned|fully fashioned]]). Jednotlivé pohyby pracovních orgánů a jejich koordinace je řízena mikroprocesory. <ref>Výrobce kotonových stávků (německy): http://www.henschel-gruppe.com/scheller/cms/index.php?article_id=10&clang=0</ref> | Stroje se opatřují cca 1-10 jehlami/cm a dá se na nich zhotovit až 100 řádků pleteniny za minutu. Staví se s jedním nebo dvěma jehelními lůžky a s 2 až 16 vývody ([[fontura]]mi). Pracovní šířka fontury může být až 90 cm, ke standardnímu vybavení patří ujímací a rozšiřovací hřebeny, které umožňují zhotovení hotově tvarovaných dílů oděvních pletenin ([[pletenina fully fashioned|fully fashioned]]). Jednotlivé pohyby pracovních orgánů a jejich koordinace je řízena mikroprocesory. <ref>Výrobce kotonových stávků (německy): http://www.henschel-gruppe.com/scheller/cms/index.php?article_id=10&clang=0</ref> | ||
Aktuální verze z 26. 10. 2024, 11:24
Kotonový stávek (angl.: cotton frame) je stroj k výrobě zátažných pletenin. Označení stávek se používá pro pletací zařízení, na kterých jsou pletací jehly pevně zachyceny na liště, se kterou se mohou pohybovat jen všechny společně (na rozdíl od pletacích strojů, kde jsou jehly individuálně pohyblivé). Přívlastek kotonový pochází od Williama Cottona, který stávek vynalezl začátkem 60. let 19. století.
Obsah |
Funkce stroje
Konstrukce stroje se zakládá ve všech hlavních prvcích na vynálezu mechanického pletení, které si Angličan Lee nechal patentovat v roce 1589. Na snímku vpravo jsou hlavní funkční nástroje potřebné ke zhotovení jednolícní vazby: Vodič příze (1), háčkové jehly (2) v jehlovém lůžku (3), zatahovací platiny (4), odrážecí platiny (5) a krycí hřeben (6). Vodič pokládá pletací nit pod špičky jehel a řádek pleteniny se pak tvoří obvykle v následujících fázích: kladení – zatahování – lisování – nanášení – odhoz (schematický nákres vpravo dole naznačuje nit zataženou mezi pletacími jehlami).
Vybavení stroje
Na kotonech se původně vyráběly téměř všechny dámské punčochy. Punčochy, zejména bezešvé, se však zhruba od poloviny 20. století dají vyrábět mnohem produktivněji na okrouhlých pletacích strojích, kotonové stávky se proto zaměřují téměř výhradně na vzorované pleteniny pro svrchní oděvy.
Stroje se opatřují cca 1-10 jehlami/cm a dá se na nich zhotovit až 100 řádků pleteniny za minutu. Staví se s jedním nebo dvěma jehelními lůžky a s 2 až 16 vývody (fonturami). Pracovní šířka fontury může být až 90 cm, ke standardnímu vybavení patří ujímací a rozšiřovací hřebeny, které umožňují zhotovení hotově tvarovaných dílů oděvních pletenin (fully fashioned). Jednotlivé pohyby pracovních orgánů a jejich koordinace je řízena mikroprocesory. [1]
Vzorování vazbou
Petinetové vzorování se provádí s pomocí tzv. krycích hřebenů řízených např. otočným bubínkem nebo válcem s hroty Chytové vzory se zhotovují nejčastěji žakárovým ústrojím
Barevné vzory
se dají zhotovit s nejméně dvěma vodiči příze (s různými barvami příze nebo druhy materiálu). Kryté vzory mají na lícní straně jiný barevný odstín než na rubu. Ke zhotovení je nutné zvláštní ovládání vodičů příze.
Intarziové vzorování vzniká kladením barevných přízí je ohraničených speciálním patentem na vodičích.
Literatura
- Pospíšil a kol.:Příručka textilního odborníka (SNTL Praha 1981), str. 740-750
- Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, ISBN 3-87150-848-9 Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, str. 394-395
Reference
- ↑ Výrobce kotonových stávků (německy): http://www.henschel-gruppe.com/scheller/cms/index.php?article_id=10&clang=0
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |