Motorem našeho webového serveru bude pekelně rychlý
procesor AMD Ryzen Threadripper 7960X (ZEN 4).
Koroptev polní
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ FLICKR) |
||
Řádka 16: | Řádka 16: | ||
| binomické jméno = Perdix perdix | | binomické jméno = Perdix perdix | ||
| druh popsal = Carl Linné, 1758 | | druh popsal = Carl Linné, 1758 | ||
- | }} | + | }}[[Soubor:Nurmkana (cropped).jpg|thumb|240px|Koroptev polní (2010)]] |
'''Koroptev polní''' (''Perdix perdix'') je malý [[hrabaví|hrabavý]] [[ptáci|pták]] z [[Čeleď|čeledi]] [[bažantovití]]. Poměrně hojně se vyskytuje na velkém území [[Evropa|Evropy]] a v západní a [[střední Asie|střední Asii]]. Později byla jako lovný pták uměle vysazena na [[Nový Zéland|Novém Zélandu]], kde je s největší pravděpodobnostní již [[vyhynutí|vyhynulá]],<ref>[http://www.iucnredlist.org/search/details.php/47040/all Červený seznam IUCN]</ref> a v [[Severní Amerika|Severní Americe]], kde se i v současné době vyskytuje v dostatečně hojném množství. | '''Koroptev polní''' (''Perdix perdix'') je malý [[hrabaví|hrabavý]] [[ptáci|pták]] z [[Čeleď|čeledi]] [[bažantovití]]. Poměrně hojně se vyskytuje na velkém území [[Evropa|Evropy]] a v západní a [[střední Asie|střední Asii]]. Později byla jako lovný pták uměle vysazena na [[Nový Zéland|Novém Zélandu]], kde je s největší pravděpodobnostní již [[vyhynutí|vyhynulá]],<ref>[http://www.iucnredlist.org/search/details.php/47040/all Červený seznam IUCN]</ref> a v [[Severní Amerika|Severní Americe]], kde se i v současné době vyskytuje v dostatečně hojném množství. | ||
== Popis == | == Popis == | ||
Řádka 25: | Řádka 25: | ||
== Chování == | == Chování == | ||
Koroptev polní preferuje k životu extenzivně využívané [[Louka|louky]], obilná [[Pole (zemědělství)|pole]] a porosty mladých, nejčastěji listnatých stromků v [[nadmořská výška|nadmořské výšce]] pod 2500 m. Na celém areálu svého rozšíření se zdržuje po celý rok. | Koroptev polní preferuje k životu extenzivně využívané [[Louka|louky]], obilná [[Pole (zemědělství)|pole]] a porosty mladých, nejčastěji listnatých stromků v [[nadmořská výška|nadmořské výšce]] pod 2500 m. Na celém areálu svého rozšíření se zdržuje po celý rok. | ||
- | + | ||
Koroptev často žije v trvalých párech. Většinu dne se díky svému skvělému zamaskování nepozorovaně pohybuje nebo odpočívá ve vysoké vegetaci a nejsnadněji ji můžeme objevit díky jejímu charakteristickému chraptivému hlasu „kir ik“. Při vyplašení většinou létá pouze na krátké vzdálenosti a ozývá se přitom ostrým a krátkým „ryk ryk ryk“. | Koroptev často žije v trvalých párech. Většinu dne se díky svému skvělému zamaskování nepozorovaně pohybuje nebo odpočívá ve vysoké vegetaci a nejsnadněji ji můžeme objevit díky jejímu charakteristickému chraptivému hlasu „kir ik“. Při vyplašení většinou létá pouze na krátké vzdálenosti a ozývá se přitom ostrým a krátkým „ryk ryk ryk“. | ||
Její nejdůležitější složku potravy tvoří obilná zrna nebo jiné části rostlin, vzácněji loví i menší [[hmyz]], který hraje zvláště důležitou roli u mláďat většinou mladších jak 10 dnů. | Její nejdůležitější složku potravy tvoří obilná zrna nebo jiné části rostlin, vzácněji loví i menší [[hmyz]], který hraje zvláště důležitou roli u mláďat většinou mladších jak 10 dnů. | ||
- | Koroptev hnízdí od [[ | + | Koroptev hnízdí od [[Duben|dubna]] do [[červenec|července]]. Nevelké hnízdo, které bývá většinou dobře ukryté v husté vegetaci, si staví na zemi. Ročně klade 10 až 20 vajec. Při ztrátě první snůšky často zahnizďuje ještě jednou. Na vejcích sedí 23 - 25 dnů většinou samice, samec hlídá oblast v okolí hnízda. |
== Rozšíření a početnost v ČR == | == Rozšíření a početnost v ČR == | ||
- | Na velkém území Evropy byl během posledních let zaznamenán až drastický úbytek volně žijících jedinců. Tato skutečnost se nevyhnula ani [[ | + | Na velkém území Evropy byl během posledních let zaznamenán až drastický úbytek volně žijících jedinců. Tato skutečnost se nevyhnula ani [[Česká republika|České republice]], kde v minulosti patřila mezi hojné obyvatele našich polí a luk a k významné lovné zvěři. |
+ | |||
+ | V současné době se u nás vyskytuje dosti vzácně a dle vyhlášky 395/1992 Sb. se již jedná o [[ohrožený|ohrožený druh]]. | ||
+ | [[Soubor:Perdix perdix MHNT.ZOO.2010.11.5.10.jpg|thumb|240px|Vejce Koroptve polní]] | ||
== Poddruhy == | == Poddruhy == | ||
U koroptve polní rozeznáváme celkem 8 [[poddruh]]ů: | U koroptve polní rozeznáváme celkem 8 [[poddruh]]ů: | ||
Řádka 41: | Řádka 44: | ||
* Koroptev západosibiřská (''P. p. robusta'') - zbytek areálu v Asii až po Zakavkazí. | * Koroptev západosibiřská (''P. p. robusta'') - zbytek areálu v Asii až po Zakavkazí. | ||
* Koroptev maloasijská (''P. p. canescens'') - zbytek areálu v Asii až po Zakavkazí. | * Koroptev maloasijská (''P. p. canescens'') - zbytek areálu v Asii až po Zakavkazí. | ||
- | == Zdroje | + | == Zdroje == |
- | + | ||
* [http://www.biolib.cz/cz/taxon/id8562/ Biolib] | * [http://www.biolib.cz/cz/taxon/id8562/ Biolib] | ||
* Bezzel, E. (2007): ''Ptáci''. Rebo Productions. ISBN 978-80-7234-292-1 | * Bezzel, E. (2007): ''Ptáci''. Rebo Productions. ISBN 978-80-7234-292-1 | ||
+ | == Reference == | ||
+ | <references/> | ||
+ | |||
- | {{ | + | {{Flickr|Perdix+perdix}}{{Commonscat|Perdix perdix}}{{Pták roku v České republice}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Bažantovití]] | [[Kategorie:Bažantovití]] |
Aktuální verze z 18. 1. 2022, 16:02
Koroptev polní (Perdix perdix) je malý hrabavý pták z čeledi bažantovití. Poměrně hojně se vyskytuje na velkém území Evropy a v západní a střední Asii. Později byla jako lovný pták uměle vysazena na Novém Zélandu, kde je s největší pravděpodobnostní již vyhynulá,[1] a v Severní Americe, kde se i v současné době vyskytuje v dostatečně hojném množství.
Obsah |
Popis
- Délka těla: 29-35 cm
- Rozpětí křídel: 52-57 cm
- Hmotnost: 350-450 g
Koroptev polní je o něco větší než holub domácí. Má silné tělo, krátký ocas, zakulacená křídla a krátký šedý zobák. Břicho, hrdlo a část hlavy má šedé, křídla a ocas rudohnědé a přední část hlavy tříslivě žlutohnědou. Samec má na břiše nápadnou kaštanově zbarvenou skvrnu podkovitého tvaru, kterou samice většinou postrádá. Mladí ptáci jsou téměř celí hnědí.
Chování
Koroptev polní preferuje k životu extenzivně využívané louky, obilná pole a porosty mladých, nejčastěji listnatých stromků v nadmořské výšce pod 2500 m. Na celém areálu svého rozšíření se zdržuje po celý rok.
Koroptev často žije v trvalých párech. Většinu dne se díky svému skvělému zamaskování nepozorovaně pohybuje nebo odpočívá ve vysoké vegetaci a nejsnadněji ji můžeme objevit díky jejímu charakteristickému chraptivému hlasu „kir ik“. Při vyplašení většinou létá pouze na krátké vzdálenosti a ozývá se přitom ostrým a krátkým „ryk ryk ryk“. Její nejdůležitější složku potravy tvoří obilná zrna nebo jiné části rostlin, vzácněji loví i menší hmyz, který hraje zvláště důležitou roli u mláďat většinou mladších jak 10 dnů. Koroptev hnízdí od dubna do července. Nevelké hnízdo, které bývá většinou dobře ukryté v husté vegetaci, si staví na zemi. Ročně klade 10 až 20 vajec. Při ztrátě první snůšky často zahnizďuje ještě jednou. Na vejcích sedí 23 - 25 dnů většinou samice, samec hlídá oblast v okolí hnízda.
Rozšíření a početnost v ČR
Na velkém území Evropy byl během posledních let zaznamenán až drastický úbytek volně žijících jedinců. Tato skutečnost se nevyhnula ani České republice, kde v minulosti patřila mezi hojné obyvatele našich polí a luk a k významné lovné zvěři.
V současné době se u nás vyskytuje dosti vzácně a dle vyhlášky 395/1992 Sb. se již jedná o ohrožený druh.
Poddruhy
U koroptve polní rozeznáváme celkem 8 poddruhů:
- Koroptev holandská (P. p. sphagnetorum) - severovýchod Nizozemí a severozápad Německa.
- Koroptev francouzská (P. p. armoricana) - Francie.
- Koroptev pyrenejská (P. p. hispaniensis) - sever Pyrenejského poloostrova.
- Koroptev italská (P. p. italica) - Apeninský poloostrov.
- Koroptev ruská (P. p. lucida) - východní Evropa po Ural a severní Kavkaz.
- Koroptev evropská (P. p. perdix) - zbytek areálu v Evropě včetně Velké Británie a Irska.
- Koroptev západosibiřská (P. p. robusta) - zbytek areálu v Asii až po Zakavkazí.
- Koroptev maloasijská (P. p. canescens) - zbytek areálu v Asii až po Zakavkazí.
Zdroje
- Biolib
- Bezzel, E. (2007): Ptáci. Rebo Productions. ISBN 978-80-7234-292-1
Reference
|
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |