Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !
Mars 4
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Nová šablona) |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
Řádka 12: | Řádka 12: | ||
Po pěti dnech letu po pokynu z řídícího střediska byla provedena korekce dráhy. Během dalšího letu se však u sondy, plánované družice, projevila výrobní chyba u počítače. To mělo za následek, že nebyl nastartován 10. února 1974 ve výši 2200 km brzdící motor, takže sonda Mars minula ve výšce 1844 km a dostala se na oběžnou dráhu [[Slunce]]. Malým úspěchem bylo, že sonda při průletu pořídila 12 fotografií a v měření pokračovala i mimo Mars. Po čase bylo se sondou ztraceno spojení, není nijak sledována. | Po pěti dnech letu po pokynu z řídícího střediska byla provedena korekce dráhy. Během dalšího letu se však u sondy, plánované družice, projevila výrobní chyba u počítače. To mělo za následek, že nebyl nastartován 10. února 1974 ve výši 2200 km brzdící motor, takže sonda Mars minula ve výšce 1844 km a dostala se na oběžnou dráhu [[Slunce]]. Malým úspěchem bylo, že sonda při průletu pořídila 12 fotografií a v měření pokračovala i mimo Mars. Po čase bylo se sondou ztraceno spojení, není nijak sledována. | ||
- | |||
===Literatura=== | ===Literatura=== | ||
Řádka 32: | Řádka 31: | ||
- | {{Článek z Wikipedie}} | + | {{Program Mars}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Program Mars]] | [[Kategorie:Program Mars]] |
Aktuální verze z 11. 3. 2014, 23:31
Mars 4 (Марс 4) byla sovětská sonda k planetě Mars z roku 1973. Byla označena v katalogu COSPAR jako 1973-047A. Mise se nezdařila.
Obsah |
Cíl mise
Vytvořit družici planety Mars a následovat tak úspěšnou misi USA s družicí Mariner 9.
Konstrukce sondy
Oproti předchozím sondám z programu Mars tuto vyprojektoval a postavil strojírenský závod S.A.Lavičkina. Hmotnost byla 4650 kg. Byla tříose orientovaná meziplanetární sonda typu M-73S (3MS, výr. č. 52S). Při rozevřených slunečních panelech dosahovala šíře 5,9 metru s průměrem základny 2 metry. Ve spodní části byl usazen motor a palivové nádrže. Vně sondy byla rozmístěna série antén. Sonda byla vybavena snímkovacími kamerami a řadou vědeckých přístrojů, např. několika fotometry či řadou snímacích čidel Řada přístrojů byla určena pro práci na orbitě planety.
Průběh letu
Odstartovala večer dne 21. července 1973 z kosmodromu Bajkonur s pomocí rakety Proton K/D..Nejdříve se dostala na tzv.parkovací, tedy oběžnou dráhu Země, odkud po zapálení posledního stupně nosné rakety odletěla směrem k Marsu.
Po pěti dnech letu po pokynu z řídícího střediska byla provedena korekce dráhy. Během dalšího letu se však u sondy, plánované družice, projevila výrobní chyba u počítače. To mělo za následek, že nebyl nastartován 10. února 1974 ve výši 2200 km brzdící motor, takže sonda Mars minula ve výšce 1844 km a dostala se na oběžnou dráhu Slunce. Malým úspěchem bylo, že sonda při průletu pořídila 12 fotografií a v měření pokračovala i mimo Mars. Po čase bylo se sondou ztraceno spojení, není nijak sledována.
Literatura
- LÁLA, Petr; VÍTEK, Antonín. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha : Mladá fronta, 1982.
Externí odkazy
Program Mars |
---|
Mars 1 • Mars 2 • Mars 3 • Mars 4 • Mars 5 • Mars 6 • Mars 7 • Mars 96 |
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |