Markétin ostrov
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Výrazné vylepšení) |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
- | [[Soubor:Budapest | + | [[Soubor:Budapest Madartavlat.jpg|thumb|240px|Letecký snímek ostrova: pohled k jihu]] |
+ | [[Soubor:Budapest Donauinsel 2.jpg|thumb|240px|Vodárenská věž]] | ||
'''Markétin ostrov''' ({{vjazyce2|hu|''Margit sziget''}}) se nachází na [[Dunaj]]i, uprostřed [[Maďarsko|maďarského]] hlavního města [[Budapešť]].Původně se ostrov jmenoval Nyulak sziget, tedy Zaječí ostrov, poté své jméno několikrát změnil. Dnešní název Markétin ostrov je vzpomínkou na to, že zde v dominikánském klášteře žila uherská princezna [[Markéta Uherská|sv. Markéta]]. Na ostrově se nachází řada vyhlášených parků a rekreačních středisek. Ostrov byl ve středověku významným náboženským centrem. Ostrov je spojen s dunajskými břehy mosty [[Margit híd]] na jihu a [[Arpád híd]] na severu. | '''Markétin ostrov''' ({{vjazyce2|hu|''Margit sziget''}}) se nachází na [[Dunaj]]i, uprostřed [[Maďarsko|maďarského]] hlavního města [[Budapešť]].Původně se ostrov jmenoval Nyulak sziget, tedy Zaječí ostrov, poté své jméno několikrát změnil. Dnešní název Markétin ostrov je vzpomínkou na to, že zde v dominikánském klášteře žila uherská princezna [[Markéta Uherská|sv. Markéta]]. Na ostrově se nachází řada vyhlášených parků a rekreačních středisek. Ostrov byl ve středověku významným náboženským centrem. Ostrov je spojen s dunajskými břehy mosty [[Margit híd]] na jihu a [[Arpád híd]] na severu. | ||
Řádka 5: | Řádka 6: | ||
První zmínky o obydlení ostrova pochází ze 12. století. Ve 13. století zde byl postaven františkánský a [[Dominikánský klášter na Zaječím ostrově|dominikánský klášter]]. V 16. století, kdy bylo celé [[Maďarsko]] pod [[Osmanská říše|osmanskou]] nadvládou byly kostely zničeny a zbyly z nich jen ruiny. V roce [[1908]] zde byly zřízeny parky se zahradami a památníky. V osmdesátých letech [[20. století]] byly na severu ostrova vystavěny [[restaurace (pohostinství)|restaurace]] a parkovací domy. | První zmínky o obydlení ostrova pochází ze 12. století. Ve 13. století zde byl postaven františkánský a [[Dominikánský klášter na Zaječím ostrově|dominikánský klášter]]. V 16. století, kdy bylo celé [[Maďarsko]] pod [[Osmanská říše|osmanskou]] nadvládou byly kostely zničeny a zbyly z nich jen ruiny. V roce [[1908]] zde byly zřízeny parky se zahradami a památníky. V osmdesátých letech [[20. století]] byly na severu ostrova vystavěny [[restaurace (pohostinství)|restaurace]] a parkovací domy. | ||
- | == | + | == Pamětihodnosti == |
+ | * Památník z roku 1973 připomínající 100. výročí spojení Budína a Pešti | ||
+ | * Japonská zahrada z roku 1936 | ||
+ | * Zoologická zahrada | ||
+ | * Hudební fontána. V létě zde bývá světelná show během hudby. | ||
+ | * Vodárenská věž z roku 1911. Osmiboká, 57 m vysoká secesní věž na západní straně ostrova dnes slouží jako rozhledna a výstavní síň. | ||
+ | |||
+ | Vodárenská věž a hudební fontána jsou zapsány na seznamu památek [[Světové dědictví|Světového dědictví UNESCO]]. | ||
+ | |||
+ | == Souřadnice == | ||
{{geo dms|47|31|36|N|s|19|02|51|E|v|type:isle_region:HU}} | {{geo dms|47|31|36|N|s|19|02|51|E|v|type:isle_region:HU}} | ||
+ | == Externí odkazy == | ||
+ | |||
Aktuální verze z 11. 7. 2017, 23:30
Markétin ostrov (maďarsky Margit sziget) se nachází na Dunaji, uprostřed maďarského hlavního města Budapešť.Původně se ostrov jmenoval Nyulak sziget, tedy Zaječí ostrov, poté své jméno několikrát změnil. Dnešní název Markétin ostrov je vzpomínkou na to, že zde v dominikánském klášteře žila uherská princezna sv. Markéta. Na ostrově se nachází řada vyhlášených parků a rekreačních středisek. Ostrov byl ve středověku významným náboženským centrem. Ostrov je spojen s dunajskými břehy mosty Margit híd na jihu a Arpád híd na severu.
Obsah |
Dějiny
První zmínky o obydlení ostrova pochází ze 12. století. Ve 13. století zde byl postaven františkánský a dominikánský klášter. V 16. století, kdy bylo celé Maďarsko pod osmanskou nadvládou byly kostely zničeny a zbyly z nich jen ruiny. V roce 1908 zde byly zřízeny parky se zahradami a památníky. V osmdesátých letech 20. století byly na severu ostrova vystavěny restaurace a parkovací domy.
Pamětihodnosti
- Památník z roku 1973 připomínající 100. výročí spojení Budína a Pešti
- Japonská zahrada z roku 1936
- Zoologická zahrada
- Hudební fontána. V létě zde bývá světelná show během hudby.
- Vodárenská věž z roku 1911. Osmiboká, 57 m vysoká secesní věž na západní straně ostrova dnes slouží jako rozhledna a výstavní síň.
Vodárenská věž a hudební fontána jsou zapsány na seznamu památek Světového dědictví UNESCO.
Souřadnice
Externí odkazy
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |