Mariner 4
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(++) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
| Řádka 13: | Řádka 13: | ||
zánik=—| | zánik=—| | ||
kategorie= přeletová [[planetární sonda]]| | kategorie= přeletová [[planetární sonda]]| | ||
| - | hmotnost=260 kg}} | + | hmotnost=260 kg}}[[Soubor:Mariner 3 and 4.jpg|thumb|240px|Mariner 4]] |
'''Mariner 4''' (''Mariner-Mars 1964'') byla čtvrtá [[NASA|americká]] sonda k [[Mars (planeta)|Marsu]] ze série [[Program Mariner|Mariner]], která úspěšně proletěla kolem Marsu a odeslala jako první sonda snímky [[Povrch Marsu|marťanského povrchu]]. Jednalo se o dvojče sondy [[Mariner 3]], která měla stejný úkol, ale která během mise selhala. | '''Mariner 4''' (''Mariner-Mars 1964'') byla čtvrtá [[NASA|americká]] sonda k [[Mars (planeta)|Marsu]] ze série [[Program Mariner|Mariner]], která úspěšně proletěla kolem Marsu a odeslala jako první sonda snímky [[Povrch Marsu|marťanského povrchu]]. Jednalo se o dvojče sondy [[Mariner 3]], která měla stejný úkol, ale která během mise selhala. | ||
| Řádka 36: | Řádka 36: | ||
* detektor sluneční plazmy na měření plazmatického obalu Země a proudů částic v prostoru | * detektor sluneční plazmy na měření plazmatického obalu Země a proudů částic v prostoru | ||
* detektor mikrometeoritů na měření energií hmotných částic, se kterými se sonda setká po dobu letu | * detektor mikrometeoritů na měření energií hmotných částic, se kterými se sonda setká po dobu letu | ||
| - | |||
===Literatura=== | ===Literatura=== | ||
| Řádka 51: | Řádka 50: | ||
| místo = Praha | | místo = Praha | ||
}} | }} | ||
| + | == Reference == | ||
| + | <references/> | ||
Aktuální verze z 14. 4. 2021, 09:03
Mariner 4 (Mariner-Mars 1964) byla čtvrtá americká sonda k Marsu ze série Mariner, která úspěšně proletěla kolem Marsu a odeslala jako první sonda snímky marťanského povrchu. Jednalo se o dvojče sondy Mariner 3, která měla stejný úkol, ale která během mise selhala.
Obsah |
Průběh letu
Sonda byla vypuštěna 28. listopadu 1964 pomocí nosiče Atlas-Agena D. Hmotnost sondy byla 260,68 kg.[1]
Na fotografiích, které sonda vyhotovila při přeletu ve vzdálenosti 9 846 km kolem Marsu byly viditelné až tříkilometrové detaily, kromě jiného byly jejich pomocí objeveny krátery na povrchu Marsu. Při letu za Marsem (při pohledu ze Země) byl podle změn v rádiových signálech určen tlak atmosféry, který byl osmkrát menší proti předpokladu a dosahoval hodnotu asi 1 % pozemského.[2]
Po přeletu kolem Marsu sonda pokračovala v činnosti. 15. září 1965 proletěla rojem mikrometeoritů a zaznamenala až sedmnáct zásahů. 1. října 1965 byl signál sondy ztracen, aby byl později nakrátko obnoven. Naposledy se podařilo zachytit signál sondy 21. prosince 1967. Sonda získala 5,2 miliónů bitů informací, její celková cena byla 83,2 miliónů dolarů.[2]
Vybavení sondy
Jako všechny Marinery byla ve tvaru hranolu z hořčíkové slitiny. K němu byly připevněny na bocích panely slunečních baterií a k základnám korekční motor, antény telekomunikačního systému a plošina s vědeckými přístroji
- televizní kamera určená na snímkování povrchu Marsu
- magnetometr na zjištění rozložení magnetického pole Marsu
- spektrální reflektometr na měření teploty povrchu planety
- iontová komora na měření ionizujícího záření po dobu letu a v blízkosti planety
- detektor sluneční plazmy na měření plazmatického obalu Země a proudů částic v prostoru
- detektor mikrometeoritů na měření energií hmotných částic, se kterými se sonda setká po dobu letu
Literatura
- LÁLA, Petr; VÍTEK, Antonín. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha : Mladá fronta, 1982.
Reference
- ↑ http://nssdc.gsfc.nasa.gov/database/MasterCatalog?sc=1964-077a
- ↑ 2,0 2,1 Tomáš Přibyl. Spanilá jízda po Marsu. [s.l.] : [s.n.], 2004. ISBN 80-903558-0-3. S. 27.
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |