Manon Lescaut (báseň)

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu)
m (1 revizi)
 

Aktuální verze z 13. 3. 2014, 11:45

Manon Lescaut (1940) je veršované drama o sedmi obrazech podle románu Abbé Prévosta. Autorem je Vítězslav Nezval.

Hlavní postavy

  • Manon Lescaut
  • Marcela, její služka
  • rytíř des Grieux, milenec Manon
  • Tiberge, přítel rytíře des Grieux
  • Duval, prokurátor soudního dvora, uchází se o Manon
  • Duval mladší, Duvalův syn

Děj

Varování: Článek nebo jeho část vyzrazuje zápletku nebo rozuzlení díla.

Hra začíná na nádvoří zájezdní hospody v Amiensu. Studenti odjíždí na prázdniny a jen Tiberge a rytíř des Grieux zůstávají. Jsou rozhodnuti vstoupit do semináře. Des Grieux však potkává krásnou Manon z Arrasu, kterou rodiče poslali do kláštera, a stává se jejím milencem. Rozhodují se utéct spoolu do Paříže. Když se des Grieux na chvíli vzdálí, seznamuje se Manon s panem Duvalem, který ji propůjčí nádherný náhrdelník. Des Grieux se vrací a odjíždí s Manon do Paříže.

V Paříží se Manon stále stýká s panem Duvalem. Po rozhovoru des Griuexe s přítelem Tibergem rytíř opouští Manon a vstupuje do semináře.

Manon na svého milence čeká před kostelem a opět ho svede. Chtějí se pomstít panu Duvalovi a společně ho navštíví. Des Griuex se vydává za Manonina bratra. Při večeři donutí Duvala posadit se na židli pod parožím. Přichází však Tiberge a Duval se dozvídá, že mladý muž u večeře není bratr, ale milenec krásné Manon. Mladý pár Duvalův byt opouští a upadá tak v nemilost soudního prokurátora.

Milenci žijí v bytě na pařížském venkově. Manon odmítá svého dalšího nápadníka, italského šlechtice, a získává tak opět důvěru svého milého. Tiberge přesvědčuje des Grieuxe, aby pozval Duvalova syna na večeři a zbavil se tak nenávisti pana Duvala. Duvalův syn se ukáže, avšak nepovečeří. Manon bere s sebou do opery, plán vzápětí mění a odveze ji k sobě do bytu. Manon pošle za des Griuexem milenku Duvalova syna. Po svém milenci požaduje pouze věrnost srdce. Tiberge mezitím vyznává lásku des Griuexovi. Celou dobu se bál, že Manon mu des Griuexe odloudí. Proto se snažil milence odloučit.

Aby Tiberge napravil svou chybu. Vyláká Duvala mladšího z bytu a des Griuex se tam vydá za Manon. Podplacení sluhové zbijí a zadrží Duvala mladšího, o čemž se dozví Duval starší a zajme Manon a jejího milence. Na přímluvu Tiberga propouští rytíře des Grieux a Manon posílá do Ameriky.

Poslední obraz se odehrává v přístavní krčmě. Tiberge se nakonec rozhoduje milencům pomoct a zařizuje, aby mohl být des Grieux nablízku Manon, která v krčmě v jeho náruči umírá.

Ukázka

NEZVAL, Vítězslav. Manon Lescaut. Praha : Československý spisovatel, 1990. ISBN 80-202-0033-9. S. 44, 48.  
Des Grieux
Manon je můj osud, Manon je můj osud.
Manon je všecko, co neznal jsem dosud.
Manon je první a poslední můj hřích,
nepoznat Manon, nemiloval bych.
Manon je motýl. Manon je včela.
Manon je růže, hozená do kostela.
Manon je všecko, co neztratí nikdy svůj pel.
Manon je rozum, který mi uletěl!
Manon je dítě. Manon je plavovláska.
Manon je první a poslední má láska.
Manon, ach Manon, Manon z Arrasu!
Manon je moje umřít pro krásu...

Manon
Čím to, že já, Manon,
tak šťastna jsem?
Čím to, že já, Manon,
se líbím všem,
co na mně lidé mají?
Mě nezajímají,
jen jeden, jen jeden, jen jeden...
Čím to, že já, Manon,
si přesto všímám jich?
Čím to, že já, Manon,
si tropím z nich ráda smích?
Každý mi něco slíbí
mně se však, mně se líbí
jen jeden, jen jeden, jen jeden...
Čím to, že já, Manon,
ač je mi šestnáct let,
Čím to, že já, Manon,
mám opustiti svět.
Vždyť život trvá chvíli,
ach, vždyť ten život milý
je jeden, jen jeden, jen jeden...


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Manon_Lescaut_(b%C3%A1se%C5%88)“