Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Mantova
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Masivní vylepšení) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | [[Soubor: | + | [[Soubor:Dsc 1150 Mantua.jpg|thumb|240px|Letecký pohled na město (2008)]] |
| - | '''Mantova''' je [[Itálie|italské]] historické město v [[Lombardie|Lombardii]] | + | '''Mantova''' ({{vjazyce|la}} ''Mantua'', v [[mantovské nářečí|mantovském dialektu]] ''Màntua'') je [[Itálie|italské]] historické město v [[Lombardie|Lombardii]], sídlo stejnojmenné provincie a zároveň [[diecéze]]. Roku 70 př. n. l. se v okolí Mantovy narodil Publius Vergilius Maro, zdejší nejznámější občan.<ref>Dle Suetoniova ''Vita Vergili'' na svém údajném [[epitaf]]u prohlásil „{{cizojazyčně|la|Mantua me genuit}}“ (Mantova mne zrodila)''</ref> O Mantově se zmiňuje také William Shakespeare ve hře [[Romeo a Julie]] jako o místu, kam musel Romeo utéct do vyhnanství z [[Verona|Verony]] před pomstou Kapuletů, a také Giuseppe Verdi ve své opeře [[Rigoletto]]. |
| + | |||
| + | Mantova má 48 400 obyvatel (celá aglomerace 100 000 obyvatel) a leží asi 35 km jihozápadně od [[Verona|Verony]]. Od severu je město chráněné třemi ve středověku založenými jezery na řece [[Mincio]]: [[Lago Superiore]], [[Lago di Mezzo]], [[Lago Inferiore]]. | ||
| + | |||
| + | == Historie == | ||
| + | Město vzniklo na jakémsi ostrově v řece Mincio a je patrně etruského původu, za punských válek je dobyli Římané, od Césara získalo městská práva a Augustus zde usídloval válečné veterány. V raném středověku město silně utrpělo nájezdy byzantinců, Langobardů a Franků a v 10. století připadlo hrabatům z Canossy (rodina Attoni di Cannosa). V období jejich vlády došlo k rozkvětu městečka.<ref name="Itálie">{{Citace monografie | ||
| + | | příjmení = Autorský kolektiv | ||
| + | | titul = Itálie | ||
| + | | vydavatel = Olympia | ||
| + | | místo = Praha | ||
| + | | rok = 1990 | ||
| + | | kapitola = Mantona | ||
| + | | strany = 62 | ||
| + | | isbn = 80-7033-101-1 | ||
| + | }}</ref> Poslední z nich, hraběnka Matylda Toskánská, prý dala 1098 postavit rotundu San Lorenzo. Po její smrti roku 1114 se Mantova stala svobodným městem, roku 1198 byla vytvořena jezera na severní straně města a roku 1273 se vlády zmocnil rod Bonacolsi, za něhož město prosperovalo, podobně jako za vlády rodu Gonzaga (1328–1627). Když rod vymřel, město dobyla císařská vojska a vyplenila. Od roku 1708 patřila Mantova jako významná pevnost Rakousku a roku 1866 se připojila ke sjednocené Itálii. | ||
| + | |||
| + | == Pamětihodnosti == | ||
| + | [[Soubor:20110720 Mantua Cathedral 3545.jpg|thumb|220px|Dóm sv. Petra a Pavla]] | ||
| + | '''Hrad sv. Jiří''' je středověká pevnost na severu města, v 15. a 16. století rozšířená o rozsáhlé ''Palazzo Ducale'' s několika dvory a mnoha uměleckými poklady. Pro rodinu Gonzagů zde pracovali například [[Leone Battista Alberti]], [[Andrea Mantegna]], [[Giulio Romano]], [[Donatello]], [[Peter Paul Rubens]], [[Pisanello]] a další. | ||
| + | |||
| + | Na náměstí ''Piazza Sordello'' (nazvaném podle [[trubadúr]]a ze 13. století, o němž píše Dante, ale také Browning, Joyce a další) naproti ''Palazzo Ducale'' je '''[[Katedrála svatého Petra a Pavla (Mantova)|katedrála sv. Petra a Pavla]]''' (''Duomo''). Na místě starokřesťanského kostela vznikla ve 12. století románská cihlová stavba, z níž se zachovala věž. Kostel byl goticky přestavěn v letech 1393–1401 a znovu po požáru roku 1545 podle plánů Giulia Romana. Kostel je trojlodní basilika s kupolí nad křížením a plochým stropem v lodi, mramorové průčelí je z roku 1756. | ||
| + | |||
| + | Ještě jižnějí je tržiště ''Piazza delle Erbe'', jehož jihovýchodní stranu tvoří '''radnice''' (''Palazzo della Ragione'') s věží a orlojem. Vedle radnice stojí '''[[Rotunda svatého Vavřince (Mantova)|rotunda sv. Vavřince]]''' (''San Lorenzo''), postavená kolem roku 1100 a inspirovaná [[Chrám Božího hrobu|chrámem Božího hrobu]] v [[Jeruzalém]]ě. Masivní cihlová stavba s kupolí má uvnitř dvojí ochoz, zbytky fresek byzantského slohu a u vchodu stojí mramorový [[sarkofág]] ze 6. století. | ||
| + | |||
| + | Za řadou měšťanských domů na protější straně náměstí stojí '''[[kostel svatého Ondřeje (Mantova)|kostel sv. Ondřeje]]''' (''Sant´Andrea''), stavěný podle plánů G. B. Albertiho v letech 1472–1496, ale dokončený až o sto let později. Vysoká kupole je z 18. století. Je to jednolodní prostorná stavba 99 m dlouhá s masivní válcovou klenbou, v první kapli vlevo je pohřben A. Mantegna. | ||
| + | |||
| + | Jižně od města stojí v renesanční zahradě slavný '''Palazzo Te''', rozsáhlá a přísně symetrická čtvercová přízemní vila s velkým vnitřním dvorem, postavená v letech 1525–1535 podle plánů Giulia Romana s původní vnitřní štukovou a freskovou výzdobou. Uvádí se jako příklad [[manýrismus|manýrismu]]: je postaven v klasických slozích, architekt však jejich pravidelnost záměrně narušil mnoha drobnými detaily. | ||
| + | |||
| + | == Osobnosti města == | ||
| + | * Andrea Mantegna (1431 – 1506), italský raně renesanční malíř | ||
| + | * Jacopo Strada (1507 – 1588), historik, numismatik, spisovatel a sběratel, správce sbírek Rudolfa II. v Praze. | ||
| + | * Claudio Monteverdi (1567 – 1643), hudební skladatel | ||
| + | * Eleonora Gonzagová (1598 – 1655), římskoněmecká císařovna a česká královna jako manželka Ferdinanda II. Štýrského | ||
| + | * Eleonora Magdalena Gonzagová (1630 – 1686), římskoněmecká císařovna a česká královna jako manželka Ferdinanda III. Habsburského | ||
| + | * Tazio Nuvolari (1892 – 1953), motocyklový a automobilový závodník | ||
| + | |||
| + | == Partnerská města == | ||
| + | * {{flagicon|Japan}} [[Azuchi]], [[Japonsko]] | ||
| + | * {{flagicon|USA}} [[Madison]], [[Spojené státy americké|USA]] | ||
| + | * {{flagicon|France}} [[Nevers]], [[Francie]] | ||
| + | * {{flagicon|Rumunsko}} [[Oradea]], [[Rumunsko]] | ||
| + | * {{flagicon|Rusko}} [[Puškin (město)|Puškin]], [[Rusko]] | ||
| + | * {{flagicon|Germany}} [[Weingarten (Bádensko-Württembersko)|Weingarten]], [[Bádensko-Württembersko]], [[Německo]] | ||
| + | |||
| + | == Literatura == | ||
| + | * K. Baedeker, ''Northern Italy''. Leipzig 1910, str. 314-321 | ||
| + | * ''Ottův slovník naučný'', heslo Mantova. Sv. 16, str. 789 | ||
== Reference == | == Reference == | ||
<references/> | <references/> | ||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
| - | * [http://www.comune.mantova.it/ Oficiální stránky | + | * [http://www.comune.mantova.it/ Oficiální stránky (italsky)] |
| - | {{Provincie Mantova}}{{Článek z Wikipedie}} | + | {{Commonscat|Mantua}}{{Provincie Mantova}}{{Světové dědictví - Itálie}}{{Článek z Wikipedie}} |
| + | [[Kategorie:Mantova]] | ||
[[Kategorie:Obce v provincii Mantova]] | [[Kategorie:Obce v provincii Mantova]] | ||
[[Kategorie:Světové dědictví (Itálie)]] | [[Kategorie:Světové dědictví (Itálie)]] | ||
| - | |||
Aktuální verze z 19. 10. 2016, 03:43
Mantova (latinsky Mantua, v mantovském dialektu Màntua) je italské historické město v Lombardii, sídlo stejnojmenné provincie a zároveň diecéze. Roku 70 př. n. l. se v okolí Mantovy narodil Publius Vergilius Maro, zdejší nejznámější občan.[1] O Mantově se zmiňuje také William Shakespeare ve hře Romeo a Julie jako o místu, kam musel Romeo utéct do vyhnanství z Verony před pomstou Kapuletů, a také Giuseppe Verdi ve své opeře Rigoletto.
Mantova má 48 400 obyvatel (celá aglomerace 100 000 obyvatel) a leží asi 35 km jihozápadně od Verony. Od severu je město chráněné třemi ve středověku založenými jezery na řece Mincio: Lago Superiore, Lago di Mezzo, Lago Inferiore.
Obsah |
Historie
Město vzniklo na jakémsi ostrově v řece Mincio a je patrně etruského původu, za punských válek je dobyli Římané, od Césara získalo městská práva a Augustus zde usídloval válečné veterány. V raném středověku město silně utrpělo nájezdy byzantinců, Langobardů a Franků a v 10. století připadlo hrabatům z Canossy (rodina Attoni di Cannosa). V období jejich vlády došlo k rozkvětu městečka.[2] Poslední z nich, hraběnka Matylda Toskánská, prý dala 1098 postavit rotundu San Lorenzo. Po její smrti roku 1114 se Mantova stala svobodným městem, roku 1198 byla vytvořena jezera na severní straně města a roku 1273 se vlády zmocnil rod Bonacolsi, za něhož město prosperovalo, podobně jako za vlády rodu Gonzaga (1328–1627). Když rod vymřel, město dobyla císařská vojska a vyplenila. Od roku 1708 patřila Mantova jako významná pevnost Rakousku a roku 1866 se připojila ke sjednocené Itálii.
Pamětihodnosti
Hrad sv. Jiří je středověká pevnost na severu města, v 15. a 16. století rozšířená o rozsáhlé Palazzo Ducale s několika dvory a mnoha uměleckými poklady. Pro rodinu Gonzagů zde pracovali například Leone Battista Alberti, Andrea Mantegna, Giulio Romano, Donatello, Peter Paul Rubens, Pisanello a další.
Na náměstí Piazza Sordello (nazvaném podle trubadúra ze 13. století, o němž píše Dante, ale také Browning, Joyce a další) naproti Palazzo Ducale je katedrála sv. Petra a Pavla (Duomo). Na místě starokřesťanského kostela vznikla ve 12. století románská cihlová stavba, z níž se zachovala věž. Kostel byl goticky přestavěn v letech 1393–1401 a znovu po požáru roku 1545 podle plánů Giulia Romana. Kostel je trojlodní basilika s kupolí nad křížením a plochým stropem v lodi, mramorové průčelí je z roku 1756.
Ještě jižnějí je tržiště Piazza delle Erbe, jehož jihovýchodní stranu tvoří radnice (Palazzo della Ragione) s věží a orlojem. Vedle radnice stojí rotunda sv. Vavřince (San Lorenzo), postavená kolem roku 1100 a inspirovaná chrámem Božího hrobu v Jeruzalémě. Masivní cihlová stavba s kupolí má uvnitř dvojí ochoz, zbytky fresek byzantského slohu a u vchodu stojí mramorový sarkofág ze 6. století.
Za řadou měšťanských domů na protější straně náměstí stojí kostel sv. Ondřeje (Sant´Andrea), stavěný podle plánů G. B. Albertiho v letech 1472–1496, ale dokončený až o sto let později. Vysoká kupole je z 18. století. Je to jednolodní prostorná stavba 99 m dlouhá s masivní válcovou klenbou, v první kapli vlevo je pohřben A. Mantegna.
Jižně od města stojí v renesanční zahradě slavný Palazzo Te, rozsáhlá a přísně symetrická čtvercová přízemní vila s velkým vnitřním dvorem, postavená v letech 1525–1535 podle plánů Giulia Romana s původní vnitřní štukovou a freskovou výzdobou. Uvádí se jako příklad manýrismu: je postaven v klasických slozích, architekt však jejich pravidelnost záměrně narušil mnoha drobnými detaily.
Osobnosti města
- Andrea Mantegna (1431 – 1506), italský raně renesanční malíř
- Jacopo Strada (1507 – 1588), historik, numismatik, spisovatel a sběratel, správce sbírek Rudolfa II. v Praze.
- Claudio Monteverdi (1567 – 1643), hudební skladatel
- Eleonora Gonzagová (1598 – 1655), římskoněmecká císařovna a česká královna jako manželka Ferdinanda II. Štýrského
- Eleonora Magdalena Gonzagová (1630 – 1686), římskoněmecká císařovna a česká královna jako manželka Ferdinanda III. Habsburského
- Tazio Nuvolari (1892 – 1953), motocyklový a automobilový závodník
Partnerská města
-
Azuchi, Japonsko
-
Madison, USA
-
Nevers, Francie
-
Oradea, Rumunsko
-
Puškin, Rusko
-
Weingarten, Bádensko-Württembersko, Německo
Literatura
- K. Baedeker, Northern Italy. Leipzig 1910, str. 314-321
- Ottův slovník naučný, heslo Mantova. Sv. 16, str. 789
Reference
- ↑ Dle Suetoniova Vita Vergili na svém údajném epitafu prohlásil „Mantua me genuit“ (Mantova mne zrodila)
- ↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Itálie. Praha : Olympia, 1990. ISBN 80-7033-101-1. Kapitola Mantona, s. 62.
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |