V pondělí 16. září 2024 začala naše další
nová soutěž o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte rychle soutěžit o lákavé ceny !!

Domašov (Bělá pod Pradědem)

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu)
(++)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 17: Řádka 17:
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Domašov| position=left |lat_deg=50 |lat_min=10 |lat_sec=49 |lon_deg=17 |lon_min=12 |lon_sec=03|float=center | caption= }}
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Domašov| position=left |lat_deg=50 |lat_min=10 |lat_sec=49 |lon_deg=17 |lon_min=12 |lon_sec=03|float=center | caption= }}
| web = www.domasov.wz.cz (neof.)
| web = www.domasov.wz.cz (neof.)
-
}}
+
}}'''Domašov''' ([[němčina|něm.]] ''Thomasdorf'', dříve též ''Thomasberg'') je středovou částí obce [[Bělá pod Pradědem]]. Leží především po stranách řeky [[Bělá (přítok Kladské Nisy)|Bělé]]; na severu navazuje na osadu [[Adolfovice]], na jihu - směrem k [[Praděd]]u - pokračuje osada Bělá.
-
'''Domašov''' ([[němčina|něm.]] ''Thomasdorf'', dříve též ''Thomasberg'') je středovou částí obce [[Bělá pod Pradědem]]. Leží především po stranách řeky [[Bělá (přítok Kladské Nisy)|Bělé]]; na severu navazuje na osadu [[Adolfovice]], na jihu - směrem k [[Praděd]]u - pokračuje osada Bělá.
+
== Historie ==
== Historie ==
Domašov je zmiňován poprvé roku 1284 jako ''Thomasbergk'' a je zřejmě výsledkem kolonizační činnosti vratislavských biskupů, která postupovala od Frývaldova ([[Jeseník]]a) proti toku [[Bělá (přítok Kladské Nisy)|Bělé]] směrem do [[Jeseníky|Jeseníků]]. Zda se lokace středně velké vsi (40 lánů) skutečně podařila, však není jisté; roku 1410 je zmiňována jako zpustlá a obnovena byla až v polovině 16. století (1550) již s převážně dřevařským určením a pozměněným jménem ''Thomasdorf''. Domašov se v 16.-18. století značně rozvinul: v roce 1689 se zde registruje úctyhodný počet 67 sedláků a 97 zahradniků a domkářů a Domašov tak byl největší vesnicí frývaldovského panství vratislavských biskupů. Roku 1730 byla na hranicích s [[Adolfovice]]mi postaven kostel sv. Tomáše a u něj zřízena římskokatolická fara se školou. Další rozvoj podhorského osídlení a nesnadná dostupnost si vynutily zřízení další školy (1793) i duchovní správy (1796 lokalie, povýšená na faru 1843) v horní části obce; jejich spádové obvody upevnily rozlišování mezi Dolním a Horním Domašovem (něm. Nieder- und Ober-Thomasdorf)<ref>Ladislav Hosák, Historický místopis země Moravskoslezské (reprint), Academia 2004, s. 855</ref>.
Domašov je zmiňován poprvé roku 1284 jako ''Thomasbergk'' a je zřejmě výsledkem kolonizační činnosti vratislavských biskupů, která postupovala od Frývaldova ([[Jeseník]]a) proti toku [[Bělá (přítok Kladské Nisy)|Bělé]] směrem do [[Jeseníky|Jeseníků]]. Zda se lokace středně velké vsi (40 lánů) skutečně podařila, však není jisté; roku 1410 je zmiňována jako zpustlá a obnovena byla až v polovině 16. století (1550) již s převážně dřevařským určením a pozměněným jménem ''Thomasdorf''. Domašov se v 16.-18. století značně rozvinul: v roce 1689 se zde registruje úctyhodný počet 67 sedláků a 97 zahradniků a domkářů a Domašov tak byl největší vesnicí frývaldovského panství vratislavských biskupů. Roku 1730 byla na hranicích s [[Adolfovice]]mi postaven kostel sv. Tomáše a u něj zřízena římskokatolická fara se školou. Další rozvoj podhorského osídlení a nesnadná dostupnost si vynutily zřízení další školy (1793) i duchovní správy (1796 lokalie, povýšená na faru 1843) v horní části obce; jejich spádové obvody upevnily rozlišování mezi Dolním a Horním Domašovem (něm. Nieder- und Ober-Thomasdorf)<ref>Ladislav Hosák, Historický místopis země Moravskoslezské (reprint), Academia 2004, s. 855</ref>.
Řádka 31: Řádka 30:
| 2444 || 2584 || 2747 || 2642 || 2365 || 2078 || 1864 || 2018<ref group="p ">z toho: 10 Čechoslováků, 1994 Němců; 2003 řím. kat., 11 evang.</ref><ref group="p ">z toho: Dolní Domašov 944, Horní Domašov 1043 a různé samoty 31 obyvatel</ref> || 2287<ref group="p ">včetně Filipovic a Bělé</ref> || 1417<ref group="p ">včetně Filipovic a Bělé</ref> || 1100 || 1045 || 935 || 928 || 913 || 965
| 2444 || 2584 || 2747 || 2642 || 2365 || 2078 || 1864 || 2018<ref group="p ">z toho: 10 Čechoslováků, 1994 Němců; 2003 řím. kat., 11 evang.</ref><ref group="p ">z toho: Dolní Domašov 944, Horní Domašov 1043 a různé samoty 31 obyvatel</ref> || 2287<ref group="p ">včetně Filipovic a Bělé</ref> || 1417<ref group="p ">včetně Filipovic a Bělé</ref> || 1100 || 1045 || 935 || 928 || 913 || 965
|}
|}
-
<references group="p " />
 
== Zajímavosti ==
== Zajímavosti ==
* římskokatolický farní kostel sv. Tomáše Apoštola v Dolním Domašově. Vrcholně barokní stavba z let 1726-1730, postavená z podnětu vratislavského kanovníka Karla Maxmiliána Fragsteina jezuitským stavitelem Christophem Tauschem. Obraz hlavního oltáře pochází z roku 1892 a je od Aloise Bakcha z Vidnavy.<ref>http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=80&date=2009-09-01&lang=en</ref>
* římskokatolický farní kostel sv. Tomáše Apoštola v Dolním Domašově. Vrcholně barokní stavba z let 1726-1730, postavená z podnětu vratislavského kanovníka Karla Maxmiliána Fragsteina jezuitským stavitelem Christophem Tauschem. Obraz hlavního oltáře pochází z roku 1892 a je od Aloise Bakcha z Vidnavy.<ref>http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=80&date=2009-09-01&lang=en</ref>
-
* fara v Dolním Domašově - [[baroko|barokní]] budova z roku 1766
+
* fara v Dolním Domašově [[baroko|barokní]] budova z roku 1766
-
* římskokatolický farní kostel sv. Jana Křtitele v Horním Domašově - [[klasicismus|klasicistní]] stavba z roku 1797
+
* římskokatolický farní kostel sv. Jana Křtitele v Horním Domašově [[klasicismus|klasicistní]] stavba z roku 1797
* poutní kaple Mariin pramen
* poutní kaple Mariin pramen
-
* [[Červenohorské sedlo]] - na katastru Domašova je zejména původní chata z roku [[1903]]
+
* [[Červenohorské sedlo]] na katastru Domašova je zejména původní chata z roku [[1903]]
* Vysoký vodopád pod [[Malý Děd|Malým Dědem]]
* Vysoký vodopád pod [[Malý Děd|Malým Dědem]]
* přírodní rezervace Borek
* přírodní rezervace Borek
Řádka 43: Řádka 41:
== Reference ==
== Reference ==
 +
<references group="p " />
<references/>
<references/>
== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
Řádka 48: Řádka 47:
* [http://aplikace.mvcr.cz/adresa/  Aplikace adresy na MVCR]
* [http://aplikace.mvcr.cz/adresa/  Aplikace adresy na MVCR]
* [http://www.czso.cz/csu/rso.nsf/i/databaze_statistickych_obvodu Databáze statistických obvodů]
* [http://www.czso.cz/csu/rso.nsf/i/databaze_statistickych_obvodu Databáze statistických obvodů]
-
<!-- HlavičkaObecNav --><br />
 
-
[[Adolfovice]]&nbsp;|
 
-
[[Bělá (Bělá pod Pradědem)|Bělá]]&nbsp;|
 
-
'''Domašov'''&nbsp;|
 
-
[[Filipovice (Bělá pod Pradědem)|Filipovice]]
 
-
<!-- PatičkaObecNav --><br />
 
-
{{Článek z Wikipedie}}
+
 
 +
{{Obec Bělá pod Pradědem}}{{Článek z Wikipedie}}
 +
[[Kategorie:Bělá pod Pradědem]]
[[Kategorie:Vesnice okresu Jeseník]]
[[Kategorie:Vesnice okresu Jeseník]]

Aktuální verze z 2. 2. 2021, 10:26

Domašov (něm. Thomasdorf, dříve též Thomasberg) je středovou částí obce Bělá pod Pradědem. Leží především po stranách řeky Bělé; na severu navazuje na osadu Adolfovice, na jihu - směrem k Pradědu - pokračuje osada Bělá.

Obsah

Historie

Domašov je zmiňován poprvé roku 1284 jako Thomasbergk a je zřejmě výsledkem kolonizační činnosti vratislavských biskupů, která postupovala od Frývaldova (Jeseníka) proti toku Bělé směrem do Jeseníků. Zda se lokace středně velké vsi (40 lánů) skutečně podařila, však není jisté; roku 1410 je zmiňována jako zpustlá a obnovena byla až v polovině 16. století (1550) již s převážně dřevařským určením a pozměněným jménem Thomasdorf. Domašov se v 16.-18. století značně rozvinul: v roce 1689 se zde registruje úctyhodný počet 67 sedláků a 97 zahradniků a domkářů a Domašov tak byl největší vesnicí frývaldovského panství vratislavských biskupů. Roku 1730 byla na hranicích s Adolfovicemi postaven kostel sv. Tomáše a u něj zřízena římskokatolická fara se školou. Další rozvoj podhorského osídlení a nesnadná dostupnost si vynutily zřízení další školy (1793) i duchovní správy (1796 lokalie, povýšená na faru 1843) v horní části obce; jejich spádové obvody upevnily rozlišování mezi Dolním a Horním Domašovem (něm. Nieder- und Ober-Thomasdorf)[1]. Obyvatelstvo se v této době živilo zejména těžbou a zpracováním dřeva a jinými činnostmi s velkou spotřebou paliva (potašnictví, drobné hutnictví), jakož i domáckou textilní výrobou. Trvalý pokles počtu obyvatel od poloviny 19. století však naznačuje hospodářskou stagnaci. Od počátku 20. století nabýval na významu turistický potenciál obce. Za II. světové války se v obci nacházely zajatecké pracovní tábory Rudohoří (Vietseifen) a Borek (Kieferbach), zejména pro ruské válečné zajatce. Na prvním z uvedených míst byl v roce 2003 upraven hřbitov s hroby zajatců i Němců, kteří přišli o život na konci války. Obec Domašov byla roku 1964 spojena s Adolfovicemi do obce Bělá pod Pradědem.

Vývoj počtu obyvatel[2]

Rok 1836 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1939 1947 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 2444 2584 2747 2642 2365 2078 1864 2018[p 1][p 2] 2287[p 3] 1417[p 4] 1100 1045 935 928 913 965

Zajímavosti

  • římskokatolický farní kostel sv. Tomáše Apoštola v Dolním Domašově. Vrcholně barokní stavba z let 1726-1730, postavená z podnětu vratislavského kanovníka Karla Maxmiliána Fragsteina jezuitským stavitelem Christophem Tauschem. Obraz hlavního oltáře pochází z roku 1892 a je od Aloise Bakcha z Vidnavy.[3]
  • fara v Dolním Domašově – barokní budova z roku 1766
  • římskokatolický farní kostel sv. Jana Křtitele v Horním Domašově – klasicistní stavba z roku 1797
  • poutní kaple Mariin pramen
  • Červenohorské sedlo – na katastru Domašova je zejména původní chata z roku 1903
  • Vysoký vodopád pod Malým Dědem
  • přírodní rezervace Borek
  • Sněžná kotlina pod Červenou horou

Reference

  1. z toho: 10 Čechoslováků, 1994 Němců; 2003 řím. kat., 11 evang.
  2. z toho: Dolní Domašov 944, Horní Domašov 1043 a různé samoty 31 obyvatel
  3. včetně Filipovic a Bělé
  4. včetně Filipovic a Bělé
  1. Ladislav Hosák, Historický místopis země Moravskoslezské (reprint), Academia 2004, s. 855
  2. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, Praha 2005, I. díl, s. 650-651; Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské, Praha 1935, s. 32; http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce; Statistický lexikon obcí České republiky, Ottovo nakladatelství s.r.o., Praha 2005, s. 974-975
  3. http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=80&date=2009-09-01&lang=en

Externí odkazy


Obec Bělá pod Pradědem

AdolfoviceBěláDomašov • Filipovice