David Douillet

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 14. 11. 2024, 14:26

David Douillet (* 16. února 1969, Rouen) je bývalý francouzský judista, dvojnásobný olympijský vítěz v nejtěžší kategorii a čtyřnásobný mistr světa.

Poprvé se objevil na mistrovství Evropy v Praze v roce 1991 a znovu v Paříži o rok později, kde Francie testovala své naděje pro olympijské hry 1992 v Barceloně.^[1] Tam ho v cestě za zlatem zastavil mistr světa z roku 1989 Japonec Naoja Ogawa, Douillet získal bronz. Hned na následujícím mistrovství světa v Hamiltonu v Ontariu vybojoval zlatou medaili, když porazil Gruzínce Davida Chachaleišviliho. Stal se i mistrem Evropy, ale na naprostý vrchol vystoupil až o rok později v japonské Čibě (1995), kde zvítězil jak v kategorii nad 95 kg, tak v turnaji bez rozdílu vah.^[2] Francouzský list L'Équipe ho následně vyhlásil Mistrem mistrů (Champion des Champions) za rok 1995.^[3] Výsledky z Čiby udělaly z Douilleta velkého favorita olympijských her v Atlantě, ale los mu přisoudil už pro semifinále jeho přemožitele z Barcelony Ogawu. Naopak již před losem vypadl ze hry další nebezpečný soupeř Chachaleišvili, který zmeškal povinné vážení.^[4] V těsném semifinále, označeném za předčasné finále, Douillet Ogawu porazil a ve finále jasně zdolal Péreze Loba ze Španělska. Zápas ukončil v průběhu třetí minuty na ippon a získal tak první zlatou olympijskou medaili.^[5] Krátce po hrách v Atlantě ale doplatil Douillet na svůj koníček, kterým jsou motocykly. Při nehodě utrpěl četná zranění, která odstartovala jeho zdravotní problémy. Překonal je pro mistrovství světa v roce 1997 v Paříži, a tam porazil ve finále Japonce Šiničiho Šinoharu. Prestižní vyrovnaný souboj skončil kontroverzním verdiktem, když rozhodčí sporně penalizoval Šinoharu.^[6] Další mistrovství světa v roce 1999 v Birminghamu musel Douillet vynechat kvůli zranění zad a vrátil se až v únoru před olympijskými hrami v Sydney.^[4] Při slavnostním zahájení byl vlajkonošem francouzské výpravy.^[7] Bez potíží prošel do finále proti Šinoharovi, kde ale v úvodu předvedl nedotažený chvat, Šinohara kontroval a oba borci upadli. Jeden ze tří rozhodčích ukázal ippon pro Japonce, zbylí dva ale určili bod pro Douilleta. Šinohara ještě vyrovnal, ale Douillet 48 sekund před koncem rozhodl o svém těsném vítězství. Japonci protestovali, ale verdikt zůstal v platnosti.^[8] L'Équipe ho podruhé vyhlásil Mistrem mistrů^[3] a v roce 2001 převzal od Juana Antonia Samaranche Olympijský řád.^[9] Po ukončení kariéry působil jako podnikatel, spolupracoval s televizními stanicemi a byl jmenován do výkonného výboru francouzského svazu juda.

Reference

Literatura

RASCOL, Jean-Michel. Judo : David Douillet. [s.l.] : Mango, 1996. ISBN 2-9106-3578-3. (fr)

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

@@ Řádka 6: / Řádka 6: @@
     Douillet fait coup double| datum vydání = 1995-10-02| jazyk = fr| datum přístupu = 2008-04-24| vydavatel = [[l'Humanité]]}}</ref> Francouzský list [[L'Équipe]] ho následně vyhlásil ''Mistrem mistrů'' (''Champion des Champions'') za rok 1995.<ref name="champion">{{citace webu|url = http://www.lequipe.fr/Fonctions/pages_VotesSportifs2005.html| titul = Super Champion des Champions : Palmarés | vydavatel = [[L'Équipe]]| datum vydání = 2006|datum přístupu = 2008-04-24| jazyk = fr}}</ref>
 Výsledky z Čiby udělaly z Douilleta velkého favorita [[Letní olympijské hry 1996|olympijských her]] v [[Atlanta|Atlantě]], ale los mu přisoudil už pro semifinále jeho přemožitele z Barcelony Ogawu. Naopak již před losem vypadl ze hry další nebezpečný soupeř Chachaleišvili, který zmeškal povinné vážení.<ref name="Wallech">{{Citace knihy | příjmení = Wallechinsky | jméno = David | odkaz na autora = David Wallechinsky | titul = The Complete Book of the Olympics | vydavatel = Aurum Press | místo = London | rok = 2004 | počet svazků = 1 | počet stran = 1171 | strany = 618-619 | isbn = 1-85410-990-1| jazyk = en}}</ref> V těsném semifinále, označeném za předčasné finále, Douillet Ogawu porazil a ve finále jasně zdolal [[Ernesto Pérez Lobo|Péreze Loba]] ze Španělska. Zápas ukončil v průběhu třetí minuty na [[ippon]] a získal tak první zlatou olympijskou medaili.<ref>{{citace webu|url = http://www.la84foundation.org/6oic/OfficialReports/1996/1996v3.pdf| korporace = ACOG | titul = The Official Report of the Centennial Olympic Games Atlanta 1996| svazek = 3| počet svazků = 3 | strany = 313| vydavatel = Peachtree Publishers| místo = Atlanta|rok = 1996|formát = PDF| isbn = 1-56145-150-9}}</ref>
-Krátce po hrách v Atlantě ale doplatil Douillet na svůj koníček, kterým jsou motocykly. Při nehodě utrpěl četná zranění, která odstartovala jeho zdravotní problémy. Překonal je pro mistrovství světa v roce [[1997]] v [[Paříž]]i, a tam porazil ve finále Japonce [[Šiniči Šinohara|Šiničiho Šinoharu]]. Prestižní vyrovnaný souboj skončil kontroverzním verdiktem, když rozhodčí sporně penalizoval Šinoharu.<ref>{{citace webu|url = http://sportsillustrated.cnn.com/olympics/newswire/2000/08/25/219238113550_afp/| datum vydání = 2000-08-25|datum přístupu = 2008-04-24| jazyk = en| autor = [[AFP]] |vydavatel= [[CNN]] [[Sports Illustrated]]| titul = Japan's judo giant seeks revenge over French rival}}</ref>
+Krátce po hrách v Atlantě ale doplatil Douillet na svůj koníček, kterým jsou motocykly. Při nehodě utrpěl četná zranění, která odstartovala jeho zdravotní problémy. Překonal je pro mistrovství světa v roce [[1997]] v [[Paříž]]i, a tam porazil ve finále Japonce [[Šiniči Šinohara|Šiničiho Šinoharu]]. Prestižní vyrovnaný souboj skončil kontroverzním verdiktem, když rozhodčí sporně penalizoval Šinoharu.<ref>{{citace webu|url = http://sportsillustrated.cnn.com/olympics/newswire/2000/08/25/219238113550_afp/| datum vydání = 2000-08-25|datum přístupu = 2008-04-24| jazyk = en| autor = [[AFP]] |vydavatel= [[CNN]] Sports Illustrated| titul = Japan's judo giant seeks revenge over French rival}}</ref>
 Další mistrovství světa v roce [[1999]] v [[Birmingham]]u musel Douillet vynechat kvůli zranění zad a vrátil se až v únoru před [[Letní olympijské hry 2000|olympijskými hrami]] v [[Sydney]].<ref name="Wallech"/> Při slavnostním zahájení byl vlajkonošem francouzské výpravy.<ref>{{Citace knihy | titul = Official Report of the XXVII Olympiad : Celebrating the Games | url = http://www.aafla.org/6oic/OfficialReports/2000/2000v2.pdf | formát = pdf  | vydání = 1 | vydavatel = Sydney Organising Committee for the Olympic Games | místo = Sydney | rok = 2001 | počet stran = 322 | strany = 239| svazek = 2 | isbn = 0-9579616-0-X | jazyk = en}}</ref>
 Bez potíží prošel do finále proti Šinoharovi, kde ale v úvodu předvedl nedotažený chvat, Šinohara kontroval a oba borci upadli. Jeden ze tří rozhodčích ukázal ippon pro Japonce, zbylí dva ale určili bod pro Douilleta. Šinohara ještě vyrovnal, ale Douillet 48 sekund před koncem rozhodl o svém těsném vítězství. Japonci protestovali, ale verdikt zůstal v platnosti.<ref>{{citace webu|url = http://news.bbc.co.uk/sport1/hi/olympics2000/martial_arts/937600.stm| titul = Furious Japanese claim French judo foul| datum vydání = 2000-09-22| datum přístupu = 2008-04-24| jazyk = en| vydavatel = BBC}}</ref> [[L'Équipe]] ho podruhé vyhlásil Mistrem mistrů<ref name="champion"/> a v roce [[2001]] převzal od [[Juan Antonio Samaranch|Juana Antonia Samaranche]] [[Olympijský řád]].<ref>{{citace webu|url = http://www.olympic.org/uk/athletes/profiles/bio_uk.asp?PAR_I_ID=65302|titul =  David Douillet :  Judo's First Heavyweight Triple Medalist | datum vydání = po 2001| datum přístupu = 2008-04-24| vydavatel = [[Mezinárodní olympijský výbor]] | jazyk =en}}</ref>