Emil Hakl
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
|||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
- | '''Emil Hakl''', vlastním jménem '''Jan Beneš''', (* [[25. březen|25. března]] [[1958]], [[Praha]]) je [[ | + | '''Emil Hakl''', vlastním jménem '''Jan Beneš''', (* [[25. březen|25. března]] [[1958]], [[Praha]]) je [[Česká republika|český]] spisovatel. |
Vystudoval [[Konzervatoř Jaroslava Ježka]], obor tvorba textu, později ještě dva ročníky dramatického oboru tamtéž. Od roku [[1981]] pracoval jako aranžér, knihovník, skladník, strojník čerpací stanice a zvukař. V letech [[1996]]–[[2000]] se živil jako textař v řadě reklamních agentur, v roce [[2001]] jako redaktor literárního čtrnáctideníku ''Tvar''. V současné době se živí jako novinář v týdeníku ''Instinkt''. Žije v Praze. | Vystudoval [[Konzervatoř Jaroslava Ježka]], obor tvorba textu, později ještě dva ročníky dramatického oboru tamtéž. Od roku [[1981]] pracoval jako aranžér, knihovník, skladník, strojník čerpací stanice a zvukař. V letech [[1996]]–[[2000]] se živil jako textař v řadě reklamních agentur, v roce [[2001]] jako redaktor literárního čtrnáctideníku ''Tvar''. V současné době se živí jako novinář v týdeníku ''Instinkt''. Žije v Praze. |
Aktuální verze z 18. 8. 2015, 11:31
Emil Hakl, vlastním jménem Jan Beneš, (* 25. března 1958, Praha) je český spisovatel.
Vystudoval Konzervatoř Jaroslava Ježka, obor tvorba textu, později ještě dva ročníky dramatického oboru tamtéž. Od roku 1981 pracoval jako aranžér, knihovník, skladník, strojník čerpací stanice a zvukař. V letech 1996–2000 se živil jako textař v řadě reklamních agentur, v roce 2001 jako redaktor literárního čtrnáctideníku Tvar. V současné době se živí jako novinář v týdeníku Instinkt. Žije v Praze.
V 80. letech 20. století se věnoval psaní veršů, dramatizaci literárních předloh a jejich realizaci v amatérských divadelních formacích. Je jedním ze zakládajících členů volného literárního sdružení Moderní analfabet (založeno roku 1988). Těžištěm aktivity sdružení bylo pravidelné autorské čtení v pražských i mimopražských klubech. Na něj později navázala autorská čtení v Literárním klubu 8. Spolupracoval také s literárním Pant klubem. Časopisecky publikoval v Iniciálách, ve Tvaru, v Literárních novinách, v Aluzi, v Salonu, v magazínu Hospodářských novin, v Týdnu a v internetovém časopise Dobrá adresa. Je zastoupen v knižním výboru Anthologie de la poésie tchéque contemporaine 1945-2000 (Gallimard, Paříž, 2002) a v dalších sbornících. Pod vlastním jménem vystupuje v některých dílech svého kolegy Václava Kahudy, např. v novele Technologie dubnového večera.
Dílo
- Rozpojená slova, Mladá fronta, 1991 – sbírka básní
- Zkušební trylky z Marsu, Cherm, 2000 – sbírka básní
- Konec světa, Argo, 2001 – povídky
- Intimní schránka Sabriny Black, Argo, 2002 – román
- O rodičích a dětech, Argo, 2002 – novela oceněná cenou Magnesia Litera
- O létajících objektech, Argo, 2004 – povídky
- Let čarodějnice, Argo, 2008 – román
Režisér Vladimír Michálek natočil film podle novely O rodičích a dětech (2008).
Externí odkazy
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |