Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Hořany (Most)
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu) |
(+ Vylepšení) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | [[Soubor:Hořany - zaniklé.JPG|thumb|[[Rekultivace|Rekultivovaný]] prostor bývalé obce Hořany]] | + | [[Soubor:Hořany - zaniklé.JPG|thumb|240px|[[Rekultivace|Rekultivovaný]] prostor bývalé obce Hořany]] |
'''Hořany''' ([[němčina|německy]] ''Hareth'') je název zaniklé obce v [[okres Most|okrese Most]] v [[Ústecký kraj|Ústeckém kraji]]. Nacházela se asi 4 km západně od centra dnešního města [[Most (město)|Mostu]] u jihozápadního úpatí kopce [[Ressl]]u v nadmořské výšce 275 metrů a měla katastrální výměru 356 [[hektar|ha]]. Obec byla zbořena v letech [[1980]]-[[1981]] kvůli těžbě uhlí. Dnes je katastrální území Hořant součástí města Most, leží na něm místní části [[Čepirohy]], [[Souš (Most)|Souš]] a [[Most (město)|Most]]. | '''Hořany''' ([[němčina|německy]] ''Hareth'') je název zaniklé obce v [[okres Most|okrese Most]] v [[Ústecký kraj|Ústeckém kraji]]. Nacházela se asi 4 km západně od centra dnešního města [[Most (město)|Mostu]] u jihozápadního úpatí kopce [[Ressl]]u v nadmořské výšce 275 metrů a měla katastrální výměru 356 [[hektar|ha]]. Obec byla zbořena v letech [[1980]]-[[1981]] kvůli těžbě uhlí. Dnes je katastrální území Hořant součástí města Most, leží na něm místní části [[Čepirohy]], [[Souš (Most)|Souš]] a [[Most (město)|Most]]. | ||
== Historie == | == Historie == | ||
| - | [[File:MO Most.png|thumb| | + | [[File:MO Most.png|thumb|240px|Katastrální území Mostu]] |
| - | Nejstarší písemná zpráva o Hořanech pochází z roku 1396, kdy Václav a Těma z Koldic věnovali plat ze zdejší vsi faráři Janovi z [[Krupka|Krupky]]. V 15. a 16. století byla ves | + | [[Soubor:Hořany.jpg|thumb|240px|Pohled na zaniklé Hořany na počátku 20. století]] |
| - | + | Nejstarší písemná zpráva o Hořanech pochází z roku 1396, kdy Václav a Těma z Koldic věnovali plat ze zdejší vsi faráři Janovi z [[Krupka|Krupky]]. V 15. a 16. století byla ves manstvím [[Hněvín|mosteckého hradu]] a její majitelé se střídali. V 16. století ji měli v majetku Satanéřové z Drahonic. Na konci 16. století bylo manství zrušeno. V té době vlastnil vesnici Jindřich z Písnice, který ji v roce 1595 prodal městu Mostu za 9000 kop míšeňských [[groš]]ů. Město však Hořany zanedlouho (roku 1600) prodali Markétě Hochhauserové z Hochhauseru a jejímu synovi Janu Václavovi. V roce 1626 získal Hořany Jiří Schön ze Schönecku, císařský [[rychtář]] v Mostě. | |
| + | |||
V 18. století se uvádějí jako majitelé Zessnerové ze Spitzenberka a roku 1773 byl majitelem pražský měšťan František Xaver Glaser z Glasersbergu, který v tomto roce v obci zřídil hřbitov. V roce 1811 přešel statek Hořany na svobodnou paní Marii z Ottlilienfeldu a Annu Dominiku z O`Byrnu, obě rozené z Glasersbergu. V majetku Ottlilienfeldů zůstaly Hořany až do roku 1848. | V 18. století se uvádějí jako majitelé Zessnerové ze Spitzenberka a roku 1773 byl majitelem pražský měšťan František Xaver Glaser z Glasersbergu, který v tomto roce v obci zřídil hřbitov. V roce 1811 přešel statek Hořany na svobodnou paní Marii z Ottlilienfeldu a Annu Dominiku z O`Byrnu, obě rozené z Glasersbergu. V majetku Ottlilienfeldů zůstaly Hořany až do roku 1848. | ||
Po tomto roce ves stala samostatnou obcí. Hořany příslušely do farnosti ve [[Slatinice (okres Most)|Slatinicích]] a děti do Slatinic chodily do školy. Roku 1883 byla v Hořanech zřízena škola, která byla do roku 1888 expoziturou slatinické školy a poté jako samostatná dvoutřídní škola. V první polovině 19. století vznikl v Hořanech nejmladší [[pivovar]] na Mostecku, který vyráběl pivo i pro statek [[Stránce]]. Po obtížích s nákupem chmele byla výroba roku 1882 zastavena a jeho budova se od té doby využívala jako stáje. | Po tomto roce ves stala samostatnou obcí. Hořany příslušely do farnosti ve [[Slatinice (okres Most)|Slatinicích]] a děti do Slatinic chodily do školy. Roku 1883 byla v Hořanech zřízena škola, která byla do roku 1888 expoziturou slatinické školy a poté jako samostatná dvoutřídní škola. V první polovině 19. století vznikl v Hořanech nejmladší [[pivovar]] na Mostecku, který vyráběl pivo i pro statek [[Stránce]]. Po obtížích s nákupem chmele byla výroba roku 1882 zastavena a jeho budova se od té doby využívala jako stáje. | ||
Od druhé poloviny 18. století se v Hořanech začali usazovat Židé, kteří zde vytvořili silnou židovskou komunitu. V roce 1851 zde žili 104 Židé z celkového počtu 354 obyvatel. Židé si zde postavili [[synagoga|synagogu]], která byla později přeměněna na obytný dům. | Od druhé poloviny 18. století se v Hořanech začali usazovat Židé, kteří zde vytvořili silnou židovskou komunitu. V roce 1851 zde žili 104 Židé z celkového počtu 354 obyvatel. Židé si zde postavili [[synagoga|synagogu]], která byla později přeměněna na obytný dům. | ||
| - | Obec zanikla v letech [[1980]] | + | Obec zanikla v letech [[1980]]–[[1981]] vinou rozšíření těžby uhlí. Uhelné sloje již byly vytěženy a oblast byla [[rekultivace|rekultivována]] pro zemědělské využití. |
== Pamětihodnosti == | == Pamětihodnosti == | ||
* Původně raně [[baroko|barokní]] dvoupatrový zámek, přestavěn v letech 1811-1813 a 1836. Zámecká kaple [[Svatý Blažej| sv. Blažeje]] byla postavena v roce 1701. | * Původně raně [[baroko|barokní]] dvoupatrový zámek, přestavěn v letech 1811-1813 a 1836. Zámecká kaple [[Svatý Blažej| sv. Blažeje]] byla postavena v roce 1701. | ||
| Řádka 70: | Řádka 71: | ||
|} | |} | ||
| - | + | ==Literatura== | |
| - | + | ||
*J. Sýkorová, Zmizelé domovy, Most 2000, s. 30 | *J. Sýkorová, Zmizelé domovy, Most 2000, s. 30 | ||
*K. Kraus, Hořany, MNV Hořany 1981 | *K. Kraus, Hořany, MNV Hořany 1981 | ||
| + | ==Reference== | ||
| + | <references/> | ||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
*[http://www.muzeum-most.cz/zanikle_obce.php?zobce=Horany Historie obce na stránkách Oblastního muzea v Mostě] | *[http://www.muzeum-most.cz/zanikle_obce.php?zobce=Horany Historie obce na stránkách Oblastního muzea v Mostě] | ||
Aktuální verze z 3. 3. 2019, 13:23
Hořany (německy Hareth) je název zaniklé obce v okrese Most v Ústeckém kraji. Nacházela se asi 4 km západně od centra dnešního města Mostu u jihozápadního úpatí kopce Resslu v nadmořské výšce 275 metrů a měla katastrální výměru 356 ha. Obec byla zbořena v letech 1980-1981 kvůli těžbě uhlí. Dnes je katastrální území Hořant součástí města Most, leží na něm místní části Čepirohy, Souš a Most.
Obsah |
Historie
Nejstarší písemná zpráva o Hořanech pochází z roku 1396, kdy Václav a Těma z Koldic věnovali plat ze zdejší vsi faráři Janovi z Krupky. V 15. a 16. století byla ves manstvím mosteckého hradu a její majitelé se střídali. V 16. století ji měli v majetku Satanéřové z Drahonic. Na konci 16. století bylo manství zrušeno. V té době vlastnil vesnici Jindřich z Písnice, který ji v roce 1595 prodal městu Mostu za 9000 kop míšeňských grošů. Město však Hořany zanedlouho (roku 1600) prodali Markétě Hochhauserové z Hochhauseru a jejímu synovi Janu Václavovi. V roce 1626 získal Hořany Jiří Schön ze Schönecku, císařský rychtář v Mostě.
V 18. století se uvádějí jako majitelé Zessnerové ze Spitzenberka a roku 1773 byl majitelem pražský měšťan František Xaver Glaser z Glasersbergu, který v tomto roce v obci zřídil hřbitov. V roce 1811 přešel statek Hořany na svobodnou paní Marii z Ottlilienfeldu a Annu Dominiku z O`Byrnu, obě rozené z Glasersbergu. V majetku Ottlilienfeldů zůstaly Hořany až do roku 1848. Po tomto roce ves stala samostatnou obcí. Hořany příslušely do farnosti ve Slatinicích a děti do Slatinic chodily do školy. Roku 1883 byla v Hořanech zřízena škola, která byla do roku 1888 expoziturou slatinické školy a poté jako samostatná dvoutřídní škola. V první polovině 19. století vznikl v Hořanech nejmladší pivovar na Mostecku, který vyráběl pivo i pro statek Stránce. Po obtížích s nákupem chmele byla výroba roku 1882 zastavena a jeho budova se od té doby využívala jako stáje. Od druhé poloviny 18. století se v Hořanech začali usazovat Židé, kteří zde vytvořili silnou židovskou komunitu. V roce 1851 zde žili 104 Židé z celkového počtu 354 obyvatel. Židé si zde postavili synagogu, která byla později přeměněna na obytný dům. Obec zanikla v letech 1980–1981 vinou rozšíření těžby uhlí. Uhelné sloje již byly vytěženy a oblast byla rekultivována pro zemědělské využití.
Pamětihodnosti
- Původně raně barokní dvoupatrový zámek, přestavěn v letech 1811-1813 a 1836. Zámecká kaple sv. Blažeje byla postavena v roce 1701.
- Socha sv. Jana Nepomuckého z 2. poloviny 18. století
Vývoj počtu obyvatel v obci
| Rok | 1850 | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 309 | 333 | 509 | 605 | 656 | 813 | 893 | 1015 | 652 | 607 | 502 |
| Rok | 1971 | 1972 | 1973 | 1974 | 1975 | 1976 | 1977 | 1978 | 1979 | 1980 | 1981 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 479 | 472 | 470 | 467 | 458 | 462 | 437 | 450 | 455 | 445 | 0 |
Literatura
- J. Sýkorová, Zmizelé domovy, Most 2000, s. 30
- K. Kraus, Hořany, MNV Hořany 1981
Reference
- ↑ Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850-1970, díl I/1, Praha 1977, s. 512-513
- ↑ Český statistický úřad ve formátu .xls
Externí odkazy
| Statutární město Most |
|---|
|
Starý Most • Most • Čepirohy • Komořany • Rudolice • Souš • Velebudice • Vtelno |
| Katastrální území města |
|
Most I • Konobrže • Kopisty • Pařidla • Střimice • Most II • Hořany (část) • Slatinice u Mostu • Hořany (část) • Komořany u Mostu • Třebušice • Ervěnice • Dřínov u Komořan • Rudolice nad Bílinou • Skyřice |
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |