Jaderná ponorka

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 25. 6. 2014, 10:36

Americká jaderná ponorka třídy Ohio, nosič jaderných raket Trident C4/D5

Americká jaderná ponorka třídy Seawolf, nosič konvenčních ŘSPDL Tomahawk

Jaderná ponorka (atomová ponorka) je plavidlo poháněno jaderným reaktorem schopné operovat v podmořských hlubinách. Jaderná ponorka vyzbrojená balistickými raketami představuje jednu z nejnebezpečnějších zbraní současnosti.

Stručná historie

První atomová ponorka jménem Nautilus byla námořnictvem Spojených států zařazena do služby v roce 1954. Sovětský svaz byl při vývoji ponorek na jaderný pohon poněkud opožděn, první ruská jaderná ponorka K3 byla zařazena do služby až v roce 1958. Ponorka George Washington, první americká ponorka vyzbrojená balistickými raketami Polaris, byla spuštěna na vodu v roce 1960. Rusové reagovali zařazením ponorek označovaných na Západě jako třída Yankee, tyto ponorky nesly, na rozdíl od amerických, rakety na kapalné palivo.

Sovětské atomové ponorky druhé genererace třídy Delta jsou vyzbrojeny dvanácti mezikontinentálními raketami. V roce 1981 Sovětský svaz zavádí novou třídu Tajfun která má předpoklady technologický závod s USA přinejmenším vyrovnat, nicméně americké ponorky si zachovaly rozhodující předstih zejména ve výzbroji a možnosti zjištění protivníkem.

Výhody jaderné ponorky jako zbraně

Zavedení jaderného pohonu vedlo k razantní proměně ponorky jako zbraně, neboť se tak odstranila většina nevýhod klasické ponorky dieslo-elektrické konstrukce. Jaderný pohon poskytl ponorkám nejen obrovskou energii k dosažení vysoké rychlosti pohybu pod vodou, ale zejména umožnil takřka neomezeně dlouhé setrvání pod hladinou. Zatímco klasická dieslo-elektrická ponorka se musela poměrně často vynořovat nad hladinu (respektive k hladině, měla-li k disposici schnorchel) pro dobití baterií, což jí činilo zranitelnou, atomová ponorka může hluboko pod hladinou setrvat měsíce. Rozlišujeme velké jaderné ponorky sloužící hlavně jako nosiče střel a menší (tzv. přepadové nebo stíhací ponorky), které jsou určeny k vyhledávání a likvidaci nepřátelský lodí a ponorek.

Jaderné ponorky převzaly v průběhu studené války hlavní funkci při jaderném odstrašování. Klasický nosič střel nese něco přes deset mezikontinentálních balistických střel, z nichž každá má zpravidla několik silných jaderných hlavic, které se po určité době po odpálení rozdělí a pokračují k cíli samostatně. Jedna atomová ponorka má tedy potenciál zničit několik desítek strategických cílů. Na rozdíl od pozemních sil se může snadno přemisťovat. To jednak znamená, že se může přesunout na pozici vhodnou pro útok, jednak že najít ji a zlikvidovat je mnohem těžší, než pozemní prostředky. V podstatě tak vylučuje možnost úspěšného preventivního úderu, u nějž by útočící strana mohla počítat s likvidací většiny jaderného arzenálu protivníka ještě dříve, než ho stihne odpálit.

Atomové ponorky

Nautilus, první atomová ponorka
USS George Washington, první nosič mezikontinentálních střel

Havarované jaderné ponorky

USS Thersher, v roce 1963 havaroval jižně od Grónska.
USS Scorpion, v roce 1968 havaroval jižně od Arorských ostrovů.
K-129 - 1968 nedaleko od Grónska
K-8 - 1970 Biskajský záliv
K-429 - 1983 u Kamčatky
K-219 - 1986 u Bermud
K-278 - 1989 Norské moře
Kursk, ruská atomová ponorka, která se v roce 2000 potopila i s celou posádkou

Externí odkazy

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii