Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Šablona:Článek dne/2014/30
Z Multimediaexpo.cz
(+ Optimalizace) |
m (Stránka Multimediaexpo.cz:Článek dne/2014/30 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2014/30) |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze.) | |||
| Řádka 5: | Řádka 5: | ||
Hlavní vojenský plán, se kterým počítalo vojenské ústředí a organizátoři [[Slovenské národní povstání|Slovenského národního povstání]] předpokládal, že dvě východoslovenské divize, držící asi 100 km frontu mezi německými jednotkami v oblastech severovýchodního [[Slovensko|Slovenska]], otevřou Karpatské průsmyky a povstalecká armáda soustředěná na středním Slovensku bude toto území ve spolupráci s partyzánskými oddíly bránit až do příchodu Sovětské armády. Tento plán schválili komunisti i Londýnská vláda, přičemž ho prodiskutovali s velením sovětských vojsk. Povstání však vypuklo předčasně, když ani jedna ze stran nebyla na ozbrojený boj důsledně připravená. Vstup německých vojsk na Slovensko [[29. srpen|29. srpna]] [[1944]] byl katalyzátorem nezvratných událostí, které se od něj rychle odvíjely. Pro Karpatsko-dukelskou operaci však bylo rozhodující to, že [[31. srpen|31. srpna]] začala německá vojska [[Operace Kartoffelernte|odzbrojovat jednotky východoslovenské armády]] a tak narušily základní předpoklady úspěchu celého povstání. | Hlavní vojenský plán, se kterým počítalo vojenské ústředí a organizátoři [[Slovenské národní povstání|Slovenského národního povstání]] předpokládal, že dvě východoslovenské divize, držící asi 100 km frontu mezi německými jednotkami v oblastech severovýchodního [[Slovensko|Slovenska]], otevřou Karpatské průsmyky a povstalecká armáda soustředěná na středním Slovensku bude toto území ve spolupráci s partyzánskými oddíly bránit až do příchodu Sovětské armády. Tento plán schválili komunisti i Londýnská vláda, přičemž ho prodiskutovali s velením sovětských vojsk. Povstání však vypuklo předčasně, když ani jedna ze stran nebyla na ozbrojený boj důsledně připravená. Vstup německých vojsk na Slovensko [[29. srpen|29. srpna]] [[1944]] byl katalyzátorem nezvratných událostí, které se od něj rychle odvíjely. Pro Karpatsko-dukelskou operaci však bylo rozhodující to, že [[31. srpen|31. srpna]] začala německá vojska [[Operace Kartoffelernte|odzbrojovat jednotky východoslovenské armády]] a tak narušily základní předpoklady úspěchu celého povstání. | ||
| - | Začátkem září [[1944]] se levé křídlo vojsk 1. ukrajinského frontu, které tvořila 38. armáda generálplukovníka [[Kiril Moskalenko|K. Moskalenka]] a pravé křídlo 4. ukrajinského frontu, který tvořila 1. gardová armáda generálplukovníka [[Andrej Grečko|A. Grečka]], nacházela v předhůří [[Karpaty|Karpat]], zhruba na severovýchod od linie [[Krosno]]–[[Sanok]]. Tato vojska jen krátce předtím ukončila [[Ľvovsko-Sandoměřská ofenzíva|Lvovsko-sandoměřskou operaci]]. Po vypuknutí bojů na Slovensku v týle německých armád, velení Sovětské armády uložilo 1. a 4. ukrajinskému frontu uskutečnit vojenskou operaci na pomoc Slovenskému národnímu povstání, překročit [[Karpaty]], vstoupit na území Československa a spojit se s povstalci. | + | Začátkem září [[1944]] se levé křídlo vojsk 1. ukrajinského frontu, které tvořila 38. armáda generálplukovníka [[Kiril Moskalenko|K. Moskalenka]] a pravé křídlo 4. ukrajinského frontu, který tvořila 1. gardová armáda generálplukovníka [[Andrej Grečko|A. Grečka]], nacházela v předhůří [[Karpaty|Karpat]], zhruba na severovýchod od linie [[Krosno]]–[[Sanok]]. Tato vojska jen krátce předtím ukončila [[Ľvovsko-Sandoměřská ofenzíva|Lvovsko-sandoměřskou operaci]]. Po vypuknutí bojů na Slovensku v týle německých armád, velení Sovětské armády uložilo 1. a 4. ukrajinskému frontu uskutečnit vojenskou operaci na pomoc Slovenskému národnímu povstání, překročit [[Karpaty]], vstoupit na území Československa a spojit se s povstalci. |
| - | + | Karpaty se vkliňovaly do území osvobozeného sovětskými armádami jako nejpevnější část německé obrany. Samotné sovětské velení původně ani neplánovalo tyto hornaté oblasti pracně dobývat, ale spoléhalo se na to, že je Němci sami postupně opustí. Přesto dostala vojska na přípravu masivního útoku pouhé 4 dny.... | |
| - | <noinclude>[[Kategorie: | + | <noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude> |
Aktuální verze z 10. 1. 2018, 22:08
Karpatsko-dukelská operace byla útočná operace sovětských a československých vojsk na severovýchodním Slovensku na podzim roku 1944, která měla spojit povstalecké síly SNP se sovětskými armádami.
Hlavní vojenský plán, se kterým počítalo vojenské ústředí a organizátoři Slovenského národního povstání předpokládal, že dvě východoslovenské divize, držící asi 100 km frontu mezi německými jednotkami v oblastech severovýchodního Slovenska, otevřou Karpatské průsmyky a povstalecká armáda soustředěná na středním Slovensku bude toto území ve spolupráci s partyzánskými oddíly bránit až do příchodu Sovětské armády. Tento plán schválili komunisti i Londýnská vláda, přičemž ho prodiskutovali s velením sovětských vojsk. Povstání však vypuklo předčasně, když ani jedna ze stran nebyla na ozbrojený boj důsledně připravená. Vstup německých vojsk na Slovensko 29. srpna 1944 byl katalyzátorem nezvratných událostí, které se od něj rychle odvíjely. Pro Karpatsko-dukelskou operaci však bylo rozhodující to, že 31. srpna začala německá vojska odzbrojovat jednotky východoslovenské armády a tak narušily základní předpoklady úspěchu celého povstání.
Začátkem září 1944 se levé křídlo vojsk 1. ukrajinského frontu, které tvořila 38. armáda generálplukovníka K. Moskalenka a pravé křídlo 4. ukrajinského frontu, který tvořila 1. gardová armáda generálplukovníka A. Grečka, nacházela v předhůří Karpat, zhruba na severovýchod od linie Krosno–Sanok. Tato vojska jen krátce předtím ukončila Lvovsko-sandoměřskou operaci. Po vypuknutí bojů na Slovensku v týle německých armád, velení Sovětské armády uložilo 1. a 4. ukrajinskému frontu uskutečnit vojenskou operaci na pomoc Slovenskému národnímu povstání, překročit Karpaty, vstoupit na území Československa a spojit se s povstalci.
Karpaty se vkliňovaly do území osvobozeného sovětskými armádami jako nejpevnější část německé obrany. Samotné sovětské velení původně ani neplánovalo tyto hornaté oblasti pracně dobývat, ale spoléhalo se na to, že je Němci sami postupně opustí. Přesto dostala vojska na přípravu masivního útoku pouhé 4 dny....