Douglas SBD Dauntless

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu „Douglas Aircraft Company“ textem „Douglas Aircraft“)
m (Nahrazení textu „US Navy“ textem „US Navy“)
 
Řádka 14: Řádka 14:
  |cena za kus =
  |cena za kus =
  |varianty =
  |varianty =
-
  |hlavní uživatel = [[Námořnictvo Spojených států|US Navy]]
+
  |hlavní uživatel = [[Námořnictvo Spojených států amerických|US Navy]]
  |více uživatelů = [[Francie]]<br />[[Chile]]<br />[[Nový Zéland]]<br />[[Maroko]]<br />[[Mexiko]]
  |více uživatelů = [[Francie]]<br />[[Chile]]<br />[[Nový Zéland]]<br />[[Maroko]]<br />[[Mexiko]]
}}
}}

Aktuální verze z 1. 10. 2015, 22:03

Douglas SBD Dauntless
Douglas SBD.jpg
Dauntless se chystá k opakovanému přistání
na letadlové lodi USS Ranger, červen 1942
Základní charakteristika
Určení střemhlavý bombardér
Výrobce Douglas Aircraft
Konstruktér Ed Heinemann
První let 1. května 1940
Zařazen 1940
Vyřazen ~1949
1959 Mexiko
Výroba
Vyrobeno 5 936 kusů
Varianty
Uživatel US Navy
Francie
Chile
Nový Zéland
Maroko
Mexiko

Douglas SBD Dauntless byl americký jednomotorový jednoplošný střemhlavý bombardér užívaný americkým námořnictvem USA za druhé světové války. Byl známý pod přezdívkami Barge (prám), Clunk (těžký, tupý zvuk), či Slow but Deadly (pomalý, ale vražedný).

Obsah

Vývoj

Douglas SBD Dauntless byl zkonstruován již před válkou, ovšem počátky jeho vývoje lze vysledovat až do roku 1934, kdy začal vývoj, jež vyvrcholil výrobou neúspěšné série bombardéru Northrop BT-1. První stroje SDB-1 byly vyrobeny v roce 1940 a byly postupně dodávány na letadlové lodě vojenského námořnictva Spojených států. Technické paramentry SBD Dauntlessů se však po vypuknutí bojů v Pacifiku ukázaly jako nedostatečné.

Letoun byl relativně pomalý a zranitelný stroj. Jeho hlavní zbraní byla puma o hmotnosti 730 kg nesená pod trupem. Letouny byl vyzbrojen dvojicí pevných nesynchronizovaných kulometů ráže 12,7 mm pro střelbu vpřed a jedním (později dvěma) kulometem ráže 7,62 mm, který obsluhoval střelec-radista-pozorovatel.

Postupně byly vyráběny modernizované verze SBD-2, SBD-3, SBD-4 a SDB-5. Pozdější typy již byly částečně pancéřovány, což přineslo osádkám alespoň nějakou ochranu, dále byly instalovány silnější motory či palubní radary. Vzhledem k tomu, že se opozdily dodávky modernějších strojů Curtiss SB2C Helldiver, byly Dauntlessy vyráběny až do dubna 1944. Celkem bylo vyrobeno 5936 kusů všech verzí.

Armáda Spojených států používala pozemní verzi letounu, označenou A-24 Banshee, jež neměla přistávací hák. Tento typ byl vyráběn ve verzích A-24A a A-24B a byl používán v počáteční fázi války.

Bojové užití

Dauntlessy nad hořícím japonským křižníkem Mikuma 6. června 1942

Letouny Douglas SBD Dauntless se zapsaly do historie zejména díky jejich úspěchům proti Japonsku. Při bitvě v Korálovém moři se jim podařilo potopit letadlovou loď Šohó. Daleko větší proslulosti se jí podařilo dosáhnout v bitvě u Midway, kde Dauntlessy potopily čtyři japonské letadlové lodě a jeden křižník, což znamenalo obrat ve válce v Tichomoří.

Uživatelé

Hlavní technické údaje

Americká vojenská obrazová příručka (1943)

Douglas SBD Dauntless

  • Posádka: 2 muži (pilot, střelec-radista-pozorovatel)
  • Rozpětí: 12,649 m
  • Délka: 10,083 m
  • Výška: 4,14 m
  • Nosná plocha: 30,20 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 2905 kg
  • Max. vzletová hmotnost: 4842 kg
  • Maximální rychlost: 410 km/h
  • Dostup: 7781 m
  • Stoupavost: 8,6 m/s
  • Dolet: 1244 km

Pohonná jednotka

Výzbroj

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Douglas SBD Dauntless
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
SBD Dauntless
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Douglas_SBD_Dauntless“