Šablona:Článek dne/2015/52

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 10. 1. 2018, 16:22

Richard Feynman (* 11. května 1918, † 15. února 1988) patřil k největším a nejoriginálnějším fyzikům 20. století.

Měl mimořádné matematické nadání a miloval nejrůznější hlavolamy. Když mu bylo 12 let, vášnivě opravoval rádia.

Studoval Massachusettský technologický institut (MIT), doktorát složil na univerzitě v Princetonu. Během druhé světové války pracoval na vývoji jaderné bomby (Projekt Manhattan). Po skončení války pracoval krátce na Cornellově univerzitě a od roku 1951 až do své smrti působil v Kalifornském technickém institutu (Caltech).

V lednu 1949 šokoval své okolí, když předvedl úplně nový matematický model – kvantové elektrodynamiky. Jeho model umožňoval velmi složité výpočty procesů v elektromagnetickém poli, které dříve trvaly špičkovým fyzikům i celé měsíce, provést během jediného dne ! Navíc přitom ještě vymyslel vynikající grafickou pomůcku – Feynmannovy diagramy, která poskytuje alternativní náhled na chápání kvantové fyziky.

V roce 1965 mu proto byla, spolu se Julianem Schwingerem a Sin-Itiro Tomonagou, udělena Nobelova cena za fyziku ! Velmi významná byla rovněž jeho pedagogická činnost. Dodnes jsou vysoce ceněné a používané jeho sbírky přednášek a další knihy.

Kromě vědecké práce a pedagogické činnosti se Feynman stal známým i svými dalšími zájmy, které jsou popsány v několika knihách, které se staly velmi populárními. Přispěl k rozvoji galvanizačních technik, zabýval se změněnými stavy vědomí (patrně lucidní snění), molekulární biologií a luštěním mayských astronomických tabulek, ale v těchto oborech nic zásadního nepublikoval. Ve volném čase také maloval ženské akty a hrál na bonga (jednou se dokonce zúčastnil karnevalu v Rio de Janeiro jako hráč na bubínek).

Po delším váhání se zúčastnil jako člen vyšetřovací komise zkoumání katastrofy raketoplánu Chalenger, kde nejen přispěl k objasnění jejích příčin, ale poukázal také na další systémové chyby ve vedení tohoto projektu...

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
 <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
-[[Soubor:SUN-Ultra40-2014-002.jpg|right|160px|Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.]]
+[[Soubor:Richard Feynman ID badge.png|right|160px]]
-'''[[FireWire]]''' ('''IEEE 1394''') je standardní sériová [[sběrnice]] pro připojení periférií k [[počítač]]i. Díky své technické jednoduchosti a pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení, především [[SCSI]].
+'''[[Richard Feynman]]''' (* [[11. květen|11. května]] [[1918]], †&nbsp;[[15. únor]]a&nbsp;[[1988]]) patřil k největším a nejoriginálnějším fyzikům 20.&nbsp;století.
-V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE&nbsp;1394a s rychlostí 400 Mbit/s a FireWire 800 neboli IEEE&nbsp;1394b s rychlostí až 800&nbsp;Mbit/s a devítipinovým kabelem. Nyní se schvaluje nový&nbsp;standard IEEE 1394c s rychlostí až 3&nbsp;200&nbsp;Mbit/s. FireWire na rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen a patrně už nikdy nebude. Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer, v profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik.
+Měl mimořádné matematické nadání a miloval nejrůznější hlavolamy. Když mu bylo 12 let, vášnivě opravoval rádia.
-FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii (na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI). To umožňuje komunikaci zařízení na principu [[peer-to-peer]], například mezi [[Scanner|skenerem]] a [[Počítačová tiskárna|tiskárnou]], bez potřeby využití systémové paměti nebo [[Procesor|procesoru]] počítače. FireWire také podporuje více hostitelských zařízení na jedné sběrnici. USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset, což v praxi znamená, že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel se správným počtem pinů (standardně šest). FireWire podporuje technologie [[plug-and-play]] a hot swapping. Měděný kabel, který je použit nejčastěji, může mít délku až 4,5 metru a je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI. Kabel se šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45 [[watt]]y a 30&nbsp;[[volt]]y, což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje.
+Studoval Massachusettský technologický institut (MIT), doktorát složil na univerzitě v Princetonu. Během druhé světové války pracoval na vývoji jaderné bomby ('''''Projekt&nbsp;Manhattan'''''). Po skončení války pracoval krátce na Cornellově univerzitě a od roku [[1951]] až do své smrti působil v Kalifornském technickém institutu (Caltech).
-Dodatek IEEE 1394a, vydaný v roce 2000, upřesnil a vylepšil původní specifikaci. Přidal podporu pro asynchronní&nbsp;streaming, rychlejší rekonfiguraci sběrnice, spojování paketů a úsporný režim spánku. IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394. 1394a je schopen rozhodčích zrychlení, což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů, což vede ke zlepšení efektivity. To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice, při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly, aniž by došlo k&nbsp;velkému poklesu v isochronním přenosu.
+V [[leden|lednu]] [[1949]] šokoval své okolí, když předvedl úplně nový matematický model – '''''[[Kvantová elektrodynamika|kvantové elektrodynamiky]]'''''. Jeho model umožňoval velmi složité výpočty procesů v elektromagnetickém poli, které dříve trvaly špičkovým fyzikům i celé měsíce, provést během <u>jediného&nbsp;dne&nbsp;!</u> Navíc přitom ještě vymyslel vynikající grafickou pomůcku – '''''Feynmannovy&nbsp;diagramy''''', která poskytuje alternativní náhled na chápání [[Kvantová fyzika|kvantové&nbsp;fyziky]].
-<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>
+V roce [[1965]] mu proto byla, spolu se [[Julian Schwinger|Julianem Schwingerem]] a [[Sin-Itiro Tomonaga|Sin-Itiro Tomonagou]], udělena '''Nobelova cena za fyziku&nbsp;!''' Velmi významná byla rovněž jeho pedagogická činnost. Dodnes jsou vysoce ceněné a používané jeho sbírky přednášek a&nbsp;další knihy.
+Kromě vědecké práce a pedagogické činnosti se Feynman stal známým i svými dalšími zájmy, které jsou popsány v několika knihách, které se staly velmi populárními. Přispěl k rozvoji galvanizačních technik, zabýval se změněnými stavy vědomí (patrně lucidní snění), molekulární biologií a luštěním mayských astronomických tabulek, ale v těchto oborech nic zásadního nepublikoval. Ve volném čase také maloval ženské akty a hrál na [[bongo|bonga]] (jednou se dokonce zúčastnil [[karneval]]u v [[Rio de Janeiro]] jako hráč na bubínek).
+Po delším váhání se zúčastnil jako člen vyšetřovací komise zkoumání [[STS-51-L|katastrofy&nbsp;raketoplánu&nbsp;Chalenger]], kde nejen přispěl k objasnění jejích příčin, ale poukázal také na&nbsp;další systémové chyby ve vedení tohoto projektu...
+<noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude>