Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Šablona:Článek dne/2015/76
Z Multimediaexpo.cz
m (Zamyká „Multimediaexpo.cz:Článek dne/2015/76“: Prevence...svůj požadavek můžete vložit na diskusní stránku ([edit=sysop] (do odvolání) [move=sysop] (do odvolání))) |
m (Stránka Multimediaexpo.cz:Článek dne/2015/76 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2015/76) |
||
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | ||
- | [[Soubor: | + | [[Soubor:KRNOVSETIN-139.jpg|right|160px|Gymnázium v centru krásného města Vsetín.]] |
- | '''[[ | + | '''[[Vsetín]]''' (německy: ''Wsetin'') je okresní město v [[Zlínský kraj|Zlínském kraji]] na severovýchodní [[Morava|Moravě]] na řece [[Vsetínská Bečva]]. |
- | V | + | V roce [[2015]] v něm žilo přibližně 26 500 obyvatel. |
- | + | První zmínky o Vsetínu pocházejí z let 1297 až 1308 a popisují městečko Setteinz v údolí řeky [[Vsetínská Bečva|Vsetínské Bečvy]], s mlýnem a kostelem. Roku 1308 přechází Vsetín do nájmu Voka I. z Kravař, od tehdejších majitelů: templářských rytířů. Název Wssetin lze nalézt v dokumentech od roku 1396, první vklad vsetínského panství do zemských desek byl uskutečněn roku 1505. | |
- | + | Rozhodující vliv na vývoj města měla kolonizace ve 13. a 14. století. V 16. století se na území Vsetínska rozšířil chov koz, z nedalekého Slovenska. Chov koz byl postupně nahrazen chovem ovcí. Tuto činnost vykonávala především čeleď, nazývaná valaši. Tento název se později vžil jako obecné označení obyvatel regionu. | |
- | <noinclude>[[Kategorie: | + | |
+ | V polovině 15. století byla na pravém břehu řeky [[Vsetínská Bečva|Vsetínské Bečvy]], v lokalitě dnešního Horního náměstí vystavěna tvrz, jež byla v 17. století přestavěna na zámek. | ||
+ | |||
+ | Roku 1609 vyženil vsetínské panství Albrecht z Valdštejna, který později proslul jako významný císařský vojevůdce. Na Vsetínsko povolal [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuity]], za účelem rekatolizace místního obyvatelstva. | ||
+ | |||
+ | Náboženský a s ním spojený hospodářský útlak vedly až k rebeliím místního obyvatelstva za třicetileté války. Vzpoury vyvrcholily v roce 1644 popravou asi 200 vzbouřenců, což byla jedna z nejmasovějších poprav v národní historii. Rebelie evangelíků pokračovaly i později, definitivní uklidnění přinesl až toleranční patent z roku 1781. | ||
+ | |||
+ | V průběhu třicetileté války se Vsetín rozšířil z Horního města i na levý břeh řeky Bečvy. | ||
+ | |||
+ | V první polovině 19. století bylo město ovlivněno technickou revolucí. K prvním továrnám patřily cukrovar, parní pily, továrna na sirky. V roce 1868 byly založeny sklárny. Nejvýznamnějšími podniky konce 19. století však byly továrny na výrobu nábytku. | ||
+ | <noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude> |
Aktuální verze z 10. 1. 2018, 16:10
Vsetín (německy: Wsetin) je okresní město v Zlínském kraji na severovýchodní Moravě na řece Vsetínská Bečva.
V roce 2015 v něm žilo přibližně 26 500 obyvatel.
První zmínky o Vsetínu pocházejí z let 1297 až 1308 a popisují městečko Setteinz v údolí řeky Vsetínské Bečvy, s mlýnem a kostelem. Roku 1308 přechází Vsetín do nájmu Voka I. z Kravař, od tehdejších majitelů: templářských rytířů. Název Wssetin lze nalézt v dokumentech od roku 1396, první vklad vsetínského panství do zemských desek byl uskutečněn roku 1505.
Rozhodující vliv na vývoj města měla kolonizace ve 13. a 14. století. V 16. století se na území Vsetínska rozšířil chov koz, z nedalekého Slovenska. Chov koz byl postupně nahrazen chovem ovcí. Tuto činnost vykonávala především čeleď, nazývaná valaši. Tento název se později vžil jako obecné označení obyvatel regionu.
V polovině 15. století byla na pravém břehu řeky Vsetínské Bečvy, v lokalitě dnešního Horního náměstí vystavěna tvrz, jež byla v 17. století přestavěna na zámek.
Roku 1609 vyženil vsetínské panství Albrecht z Valdštejna, který později proslul jako významný císařský vojevůdce. Na Vsetínsko povolal jezuity, za účelem rekatolizace místního obyvatelstva.
Náboženský a s ním spojený hospodářský útlak vedly až k rebeliím místního obyvatelstva za třicetileté války. Vzpoury vyvrcholily v roce 1644 popravou asi 200 vzbouřenců, což byla jedna z nejmasovějších poprav v národní historii. Rebelie evangelíků pokračovaly i později, definitivní uklidnění přinesl až toleranční patent z roku 1781.
V průběhu třicetileté války se Vsetín rozšířil z Horního města i na levý břeh řeky Bečvy.
V první polovině 19. století bylo město ovlivněno technickou revolucí. K prvním továrnám patřily cukrovar, parní pily, továrna na sirky. V roce 1868 byly založeny sklárny. Nejvýznamnějšími podniky konce 19. století však byly továrny na výrobu nábytku.