Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Šablona:Článek dne/2015/63
Z Multimediaexpo.cz
(+ Masivní vylepšení) |
m (Stránka Multimediaexpo.cz:Článek dne/2015/63 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2015/63) |
||
| (Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí.) | |||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
'''[[Triglavský národní park]]''' je jediný [[národní park]] ve [[Slovinsko|Slovinsku]], nachází se na severozápadě republiky v obvodu osmi občin. Jeho počátky sahají do roku 1924, oficiálně ustaven byl v létě 1961. | '''[[Triglavský národní park]]''' je jediný [[národní park]] ve [[Slovinsko|Slovinsku]], nachází se na severozápadě republiky v obvodu osmi občin. Jeho počátky sahají do roku 1924, oficiálně ustaven byl v létě 1961. | ||
| - | Již z období let 1906 až 1908 pochází první návrh | + | Již z období let 1906 až 1908 pochází první návrh profesora Albina Belara na park, nicméně tento nebyl realizován. V roce 1924 vznikl v údolí triglavských jezer Alpský ochranný park. Dne 26. června 1961 přijala Lidová skupščina Lidové republiky Slovinsko (LS LRS) usnesení o vyhlášení Doliny sedmi jezer za národní park, a to pod názvem Triglavský národní park. Usnesení bylo publikováno ve slovinském promulgačním listu 29. června 1961 a účinnosti nabylo osmého dne od vyhlášení, tj. 7. července 1961. Součástí usnesení LS LRS bylo i vymezení národního parku. Současnou podobu parku zahrnující většinu východních [[Julské Alpy|Julských Alp]] vymezil zákon z roku 1981, všechny dílčí předpisy týkající se TNP byly v roce 2010 zrušeny přijetím nového zákona o Triglavském národním parku. |
| + | |||
| + | Od roku 2003 jsou Juliánské Alpy a TNP součástí světové sítě biosférických rezervací. | ||
Na území TNP převládá vysokohorský [[kras]], [[květena|flora]] je alpská, nicméně je v jihozápadní části parku zjevný vliv jadranského ovzduší. Nejvyšším bodem parku je vrchol [[Triglav]] (2 864 m n. m.), jenž dal parku jméno a nachází se v jeho pomyslném středu, nejnižším místem je pak Tolminka (180 m n. m.). V parku se nejčastěji vyskytují [[jelen]]i, [[srnec|srnci]], [[kamzík|kamzíci]], [[Kozorožec horský|kozorozi]], [[Medvědovití|medvědi]] a [[vlk|vlci]]. | Na území TNP převládá vysokohorský [[kras]], [[květena|flora]] je alpská, nicméně je v jihozápadní části parku zjevný vliv jadranského ovzduší. Nejvyšším bodem parku je vrchol [[Triglav]] (2 864 m n. m.), jenž dal parku jméno a nachází se v jeho pomyslném středu, nejnižším místem je pak Tolminka (180 m n. m.). V parku se nejčastěji vyskytují [[jelen]]i, [[srnec|srnci]], [[kamzík|kamzíci]], [[Kozorožec horský|kozorozi]], [[Medvědovití|medvědi]] a [[vlk|vlci]]. | ||
| - | TNP spadá pod slovinské ministerstvo zemědělství a životního prostředí. Sídlo správy parku je v [[Bled]]u. Celkový počet zaměstnanců TNP je | + | TNP spadá pod slovinské ministerstvo zemědělství a životního prostředí. Sídlo správy parku je v [[Bled]]u. Celkový počet zaměstnanců TNP je 64, z čehož se o dohled nad územím stará dvacet strážců a na zvěř a regulaci lovu dohlíží čtrnáct zaměstnanců. TNP je rozdělen do tří oblastí (I. ochranná oblast: 314,87 km<sup>2</sup>; II. ochranná oblast: 324,12 km<sup>2</sup>; III. ochranná oblast: 200,82 km<sup>2</sup>). Jen ve druhé a třetí ochranné oblasti je povolena těžba dřeva a [[lov]] zvěře. V první ochranné oblasti je lov možný jen ve zvláštních případech. |
| - | <noinclude>[[Kategorie: | + | |
| + | Vody v národním parku Triglav se skládají ze dvou povodí: povodí řeky [[Sáva|Sávy]] a povodí řeky [[Soča]]. V parku se nachází mnoho vodopádů. Většina z nich se nachází v údolí řeky [[Soča]] a jejích přítocích. Nejvyšším vodopádem je '''Boka''' (106 metrů), který se nachází v západní části parku. Jezera v parku jsou [[Ledovec|ledovcového]] původu. | ||
| + | <noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude> | ||
Aktuální verze z 10. 1. 2018, 16:11
Triglavský národní park je jediný národní park ve Slovinsku, nachází se na severozápadě republiky v obvodu osmi občin. Jeho počátky sahají do roku 1924, oficiálně ustaven byl v létě 1961.
Již z období let 1906 až 1908 pochází první návrh profesora Albina Belara na park, nicméně tento nebyl realizován. V roce 1924 vznikl v údolí triglavských jezer Alpský ochranný park. Dne 26. června 1961 přijala Lidová skupščina Lidové republiky Slovinsko (LS LRS) usnesení o vyhlášení Doliny sedmi jezer za národní park, a to pod názvem Triglavský národní park. Usnesení bylo publikováno ve slovinském promulgačním listu 29. června 1961 a účinnosti nabylo osmého dne od vyhlášení, tj. 7. července 1961. Součástí usnesení LS LRS bylo i vymezení národního parku. Současnou podobu parku zahrnující většinu východních Julských Alp vymezil zákon z roku 1981, všechny dílčí předpisy týkající se TNP byly v roce 2010 zrušeny přijetím nového zákona o Triglavském národním parku.
Od roku 2003 jsou Juliánské Alpy a TNP součástí světové sítě biosférických rezervací.
Na území TNP převládá vysokohorský kras, flora je alpská, nicméně je v jihozápadní části parku zjevný vliv jadranského ovzduší. Nejvyšším bodem parku je vrchol Triglav (2 864 m n. m.), jenž dal parku jméno a nachází se v jeho pomyslném středu, nejnižším místem je pak Tolminka (180 m n. m.). V parku se nejčastěji vyskytují jeleni, srnci, kamzíci, kozorozi, medvědi a vlci.
TNP spadá pod slovinské ministerstvo zemědělství a životního prostředí. Sídlo správy parku je v Bledu. Celkový počet zaměstnanců TNP je 64, z čehož se o dohled nad územím stará dvacet strážců a na zvěř a regulaci lovu dohlíží čtrnáct zaměstnanců. TNP je rozdělen do tří oblastí (I. ochranná oblast: 314,87 km2; II. ochranná oblast: 324,12 km2; III. ochranná oblast: 200,82 km2). Jen ve druhé a třetí ochranné oblasti je povolena těžba dřeva a lov zvěře. V první ochranné oblasti je lov možný jen ve zvláštních případech.
Vody v národním parku Triglav se skládají ze dvou povodí: povodí řeky Sávy a povodí řeky Soča. V parku se nachází mnoho vodopádů. Většina z nich se nachází v údolí řeky Soča a jejích přítocích. Nejvyšším vodopádem je Boka (106 metrů), který se nachází v západní části parku. Jezera v parku jsou ledovcového původu.