Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Šablona:Článek dne/2015/64
Z Multimediaexpo.cz
(14. července 2015) |
m (Stránka Multimediaexpo.cz:Článek dne/2015/64 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2015/64) |
||
| (Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | ||
[[Soubor:New Horizons Transparent.png|right|160px|New Horizons (červenec 2015)]] | [[Soubor:New Horizons Transparent.png|right|160px|New Horizons (červenec 2015)]] | ||
| - | '''[[New Horizons]]''' ([[čeština|česky]] ''Nové obzory'') je [[Spojené státy americké|americká]] [[planetární sonda]], určená k průzkumu [[Trpasličí planeta|trpasličí planety]] [[Pluto (plutoid)|Pluto]], jejích [[Měsíce Pluta|měsíců]] a dosud neurčených [[Transneptunické těleso|transneptunických těles (TNO)]]. Je to první expedice v rámci nového rámcového | + | '''[[New Horizons]]''' ([[čeština|česky]] ''Nové obzory'') je [[Spojené státy americké|americká]] [[planetární sonda]], určená k průzkumu [[Trpasličí planeta|trpasličí planety]] [[Pluto (plutoid)|Pluto]], jejích [[Měsíce Pluta|měsíců]] a dosud neurčených [[Transneptunické těleso|transneptunických těles (TNO)]]. Je to první expedice v rámci nového rámcového programu [[NASA]] [[Program New Frontiers|New Frontiers]]. Sondu postavila a provozuje Laboratoř aplikované fyziky (APL), Laurel, MD (USA) při Johns Hopkins University. Projekt v rámci programu New Frontiers financuje ředitelství vědeckých misí (Science Mission Directorate) při ústředí [[NASA]]. |
Rotací stabilizovaná sonda tvaru nízkého nepravidelného šestibokého hranolu o rozměrech základny přibližně 2,7 m × 1,8 m a výšce 0,7 m je vybavena [[radioizotopový termoelektrický generátor|radioizotopovým termoelektrickým generátorem RTG]] (Radioisotope Thermolectric Generator), dodávajícím na počátku mise 240 [[Watt|W]] (v roce [[2015]] minimálně 200 W) elektrické energie. Jako zdroj slouží 11 kg [[oxid plutoničitý|oxidu plutoničitého]] <sup>238</sup>PuO<sub>2</sub>. Sonda nese sedm vědeckých experimentů o celkové hmotnosti 30 kg. | Rotací stabilizovaná sonda tvaru nízkého nepravidelného šestibokého hranolu o rozměrech základny přibližně 2,7 m × 1,8 m a výšce 0,7 m je vybavena [[radioizotopový termoelektrický generátor|radioizotopovým termoelektrickým generátorem RTG]] (Radioisotope Thermolectric Generator), dodávajícím na počátku mise 240 [[Watt|W]] (v roce [[2015]] minimálně 200 W) elektrické energie. Jako zdroj slouží 11 kg [[oxid plutoničitý|oxidu plutoničitého]] <sup>238</sup>PuO<sub>2</sub>. Sonda nese sedm vědeckých experimentů o celkové hmotnosti 30 kg. | ||
| - | Řízení sondy zajišťuje procesor typu Mongoose V (taktová frekvence 12 MHz). Vědecká a technická data jsou zaznamenávána do dvou [[polovodič]]ových velkokapacitních [[elektronická paměť|pamětí]] s kapacitou 2 × 64 Gbit. Komunikační systém sond pracuje v pásmu X (8 GHz, přenosová rychlost od Pluta | + | Řízení sondy zajišťuje procesor typu Mongoose V (taktová frekvence 12 MHz). Vědecká a technická data jsou zaznamenávána do dvou [[polovodič]]ových velkokapacitních [[elektronická paměť|pamětí]] s kapacitou 2 × 64 Gbit. Komunikační systém sond pracuje v pásmu X (8 GHz, přenosová rychlost od Pluta 960 bit/s). Předpokládá se, že přenos veškerých dat z průletu kolem Pluta bude trvat 16 měsíců. Sonda je dále vybavena 12 motorky na jednosložkové kapalné pohonné látky ([[hydrazin]]) o tahu 12 × 0,8 N a 4 silnějšími motorky na stejné pohonné látky o tahu 4 × 4,4 N; motorky jsou rozděleny do dvou nezávislých okruhů po 8 motorcích. Motorky slouží k udržování orientace během zkoumání planet a během korekčních manévru; většinu doby přeletu meziplanetárním prostorem je orientace udržována rotací sondy rychlostí přibližně 5 obrátek/min. Pro zjišťování orientace v prostoru slouží inerciální plošina IMU (Inertial Measurement Unit) a systém sledovačů hvězd. |
Let sondy je po technické stránce řízen ze střediska MOC (Mission Operations Center), umístěného v areálu Johns Hopkins University. Spojení zajišťuje celosvětová síť sledovacích stanic dálkového kosmického spojení DSN (Deep Space Network) organizace [[NASA]]. | Let sondy je po technické stránce řízen ze střediska MOC (Mission Operations Center), umístěného v areálu Johns Hopkins University. Spojení zajišťuje celosvětová síť sledovacích stanic dálkového kosmického spojení DSN (Deep Space Network) organizace [[NASA]]. | ||
| - | Dne {{Podtržení|14. července 2015 11:49 UTC}}, proletěla sonda ve vzdálenosti 12 | + | Dne {{Podtržení|14. července 2015 (11:49 UTC)}}, proletěla sonda ve vzdálenosti 12 520 km od povrchu [[Pluto (plutoid)|Pluta]] a stala se vůbec první kosmickou lodí zkoumající [[Pluto (plutoid)|Pluto]]. |
| - | <noinclude>[[Kategorie: | + | <noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude> |
Aktuální verze z 10. 1. 2018, 16:11
New Horizons (česky Nové obzory) je americká planetární sonda, určená k průzkumu trpasličí planety Pluto, jejích měsíců a dosud neurčených transneptunických těles (TNO). Je to první expedice v rámci nového rámcového programu NASA New Frontiers. Sondu postavila a provozuje Laboratoř aplikované fyziky (APL), Laurel, MD (USA) při Johns Hopkins University. Projekt v rámci programu New Frontiers financuje ředitelství vědeckých misí (Science Mission Directorate) při ústředí NASA.
Rotací stabilizovaná sonda tvaru nízkého nepravidelného šestibokého hranolu o rozměrech základny přibližně 2,7 m × 1,8 m a výšce 0,7 m je vybavena radioizotopovým termoelektrickým generátorem RTG (Radioisotope Thermolectric Generator), dodávajícím na počátku mise 240 W (v roce 2015 minimálně 200 W) elektrické energie. Jako zdroj slouží 11 kg oxidu plutoničitého 238PuO2. Sonda nese sedm vědeckých experimentů o celkové hmotnosti 30 kg.
Řízení sondy zajišťuje procesor typu Mongoose V (taktová frekvence 12 MHz). Vědecká a technická data jsou zaznamenávána do dvou polovodičových velkokapacitních pamětí s kapacitou 2 × 64 Gbit. Komunikační systém sond pracuje v pásmu X (8 GHz, přenosová rychlost od Pluta 960 bit/s). Předpokládá se, že přenos veškerých dat z průletu kolem Pluta bude trvat 16 měsíců. Sonda je dále vybavena 12 motorky na jednosložkové kapalné pohonné látky (hydrazin) o tahu 12 × 0,8 N a 4 silnějšími motorky na stejné pohonné látky o tahu 4 × 4,4 N; motorky jsou rozděleny do dvou nezávislých okruhů po 8 motorcích. Motorky slouží k udržování orientace během zkoumání planet a během korekčních manévru; většinu doby přeletu meziplanetárním prostorem je orientace udržována rotací sondy rychlostí přibližně 5 obrátek/min. Pro zjišťování orientace v prostoru slouží inerciální plošina IMU (Inertial Measurement Unit) a systém sledovačů hvězd.
Let sondy je po technické stránce řízen ze střediska MOC (Mission Operations Center), umístěného v areálu Johns Hopkins University. Spojení zajišťuje celosvětová síť sledovacích stanic dálkového kosmického spojení DSN (Deep Space Network) organizace NASA.
Dne 14. července 2015 (11:49 UTC), proletěla sonda ve vzdálenosti 12 520 km od povrchu Pluta a stala se vůbec první kosmickou lodí zkoumající Pluto.