Devín (hrad)
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu „Kelty“ textem „Kelty“) |
(+ FLICKR) |
||
Řádka 10: | Řádka 10: | ||
== Historie == | == Historie == | ||
- | Lokalita byla hustě osídlená v | + | Lokalita byla hustě osídlená v mladší době železné Kelty a z římské doby se zde našlo několik zděných staveb. |
- | První písemná zmínka o Devínu je z roku 864, kde je hradiště poprvé připomínáno jako ''Dowina''. Druhá polovina 9. století je především spojována s jménem knížete | + | První písemná zmínka o Devínu je z roku 864, kde je hradiště poprvé připomínáno jako ''Dowina''. Druhá polovina 9. století je především spojována s jménem knížete Rastislava, který tu dal vybudovat mohutnou pevnost, ale na historii Devína se podepsali též knížata [[Mojmír]] a [[Svatopluk]]. Výjimečnost lokality ve velkomoravském období potvrzují odkryté základy křesťanského kostela, v blízkosti kterého se našlo 6 hrobů s bohatým inventářem. |
=== Velká Morava === | === Velká Morava === | ||
Řádka 48: | Řádka 48: | ||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
- | {{ | + | {{Flickr|Devín+Castle}}{{Commonscat|Devín Castle}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Stavby v Bratislavě]] | [[Kategorie:Stavby v Bratislavě]] | ||
[[Kategorie:Hrady na Slovensku]] | [[Kategorie:Hrady na Slovensku]] | ||
[[Kategorie:Národní kulturní památky na Slovensku]] | [[Kategorie:Národní kulturní památky na Slovensku]] | ||
[[Kategorie:Archeologické lokality na Slovensku]] | [[Kategorie:Archeologické lokality na Slovensku]] | ||
+ | [[Kategorie:Zříceniny na Slovensku]] |
Aktuální verze z 5. 12. 2019, 16:20
Devín (slovensky Devínsky hrad či Hrad Devín), česky Děvín, je zřícenina bývalého hradu ve stejnojmenné bratislavské městské části Devín. Jeho pozůstatky leží na návrší nad soutokem řek Moravy a Dunaje.
Dowina je latinského původu a znamená to „dívka“. Odtud i české názvy Děvín, Dívčí hrady apod., jež se vyskytují na mnoha místech. V anglicky mluvících zemích je Dovina (dívka) občas se vyskytující ženské křestní jméno.
Patří k významným místům slovenské historie, je Národní kulturní památkou. Toto místo bylo kontinuálně osídlené od mladší doby kamenné až do 19. století.
Hrad je otevřen celosezónně. Dopravíte se sem autobusovou linkou 28 ze zastávky ŽST Devínska Nová Ves resp. Nový most do zastávky Štrbská a nebo linkou 29 jedoucí taktéž od Nového mostu do zastávky Hrad Devín.
Obsah |
Historie
Lokalita byla hustě osídlená v mladší době železné Kelty a z římské doby se zde našlo několik zděných staveb.
První písemná zmínka o Devínu je z roku 864, kde je hradiště poprvé připomínáno jako Dowina. Druhá polovina 9. století je především spojována s jménem knížete Rastislava, který tu dal vybudovat mohutnou pevnost, ale na historii Devína se podepsali též knížata Mojmír a Svatopluk. Výjimečnost lokality ve velkomoravském období potvrzují odkryté základy křesťanského kostela, v blízkosti kterého se našlo 6 hrobů s bohatým inventářem.
Velká Morava
Důležitý opěrný bod v rámci okolního pevnostního systému, tvořeného soustavou hradu Děvína, hradiska nebo spíš pozorovacího stanoviště na Děvínské kobyle a několika menších pevnůstek, spíše hlídkových míst (Na pobřeží a Na Šibeňáku), dvojice hradisek čistě vojensko-obranného charakteru v Děvínské Nové Vsi, hradiska v Juru u Bratislavy a bratislavské hradní výšiny. Velkomoravský Děvín byl druhotně vybudován na valech z římské doby, zdokonalených palisádou. Na Děvíně je doložena trojapsidová sakrální stavba z 9. století. Většinou se nepochybuje, že Děvín je totožný s Dowinou zmíněnou ve Fuldských letopisech k událostem roku 864, kde se nechal překvapit Rostislav silným oddílem franského krále Ludvíka II. Němce. Občas se však uvažuje i o Děvíně v Pavlovských vrších, kde však byla sídliště nalezena severním směrem pod Pavlovskými vrchy (hradiště Dolní Věstonice - Vysoká zahrada a pohřebiště Na pískách a hradiště Strachotín - Petrova louka). Kromě toho situace pohraničního Děvína na soutoku Dunaje a Moravy více odpovídá možnosti nepřátelského překvapení a obtížnosti úniku z obležení, než vnitrozemský Děvín pálavský.
V roce 1902 vyslovil Inocenc Ladislav Červinka kacířskou domněnku o možném sídelním městě Rostislavově mimo území dnešní Moravy. Obdobně uvažoval o deset let později i významný amatérský badatel Zavadil. Pod děvínským hradem rozpoznal pozůstatky mohutného valu a na protilehlém hřbetu Kobyly objevil několik menších pevnůstek, které logicky spojil s Děvínem jako centrem. V tu dobu nebylo v okolí Velehradu objeveno nic podobného. Své názory vyložil v publikaci Velehrady Děvín a Nitra, čímž ovlivnil i tak významné badatele, jako byl Šimek. Zcela však pominuli skutečnost, že jméno Děvína letopisy znají, v souvislosti s městem Rostislavovým se však o něm nezmiňují. Jejich omyl potvrdila i třetí etapa archeologických výzkumů. Děvín má spíš charakter důležité pohraniční pevnosti.
Archeologické výzkumy trvají od roku 1913 doposud. První etapu vedl I. L. Červinka do r. 1921, druhou od r. 1933 do r. 1938 akademik Jan Eisner, třetí od r. 1950 do r. 1956 Ján Dekan a čtvrtou od konce 60. let Veronika Plachá.
Středověk
Počátky středověkého hradu sahají do 13. století, kdy byla na vrcholu skalnatého ostrohu vybudována malá pohraniční pevnost. Největší stavební činnost se zde odehrála v první třetině 15. století v gotickém slohu, kdy hrad vlastnil významný rod Garayových.
Novověk
Koncem 15. století a začátkem 16. století patřil hrad pánům ze Sv. Jura a Pezinka, v letech 1527–1605 rodu Báthoryů. Roku 1635 získali hrad Pálffyové, ale nerealizovali zde již žádné významnější stavební úpravy. Roku 1809 byl hrad vyhozen do povětří napoleonským vojskem. 21. ledna 1935 odkoupila hrad za symbolickou cenu 1000,- Kč Československá republika. V současné době spravuje hrad Devín Mestské múzeum v Bratislave, které tu od roku 1965 realizuje i systematický archeologický výzkum.
Galerie
Externí odkazy
|
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |