V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Šok (lékařství)

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
m (1 revizi)
 

Aktuální verze z 17. 5. 2013, 06:44

Pro jiné významy, viz šok.


V lékařství je šok stav ohrožující život, vyžadující urychlenou zdravotní (lékařskou) pomoc. Bez zdravotního zásahu šok obvykle končí smrtí. V obecném povědomí se však tento stav zaměňuje za psychický stav. Z laického hlediska je možné rozdělit šokové stavy na:

  • vnitřní krvácení – první pomoc tzv. protišoková (viz níže)
  • zhoršení stavu u jiných onemocnění/úrazů (vnější krvácení, popáleniny, úraz hrudníku, poranění páteře, bolest na hrudi, infekce…) – první pomoc je zaměřená na vyvolávající stav.

Příznaky výšeuvedených stavů se mohou výrazně lišit (rychlost tepu, barva kůže). Typické příznaky vnitřního krvácení (viz níže) mohou být i při duševním otřesu, je proto nutné se rozhodovat podle okolností stavu, a případného mechanismu úrazu. Příkladem různých typů šoku s rozdílnou první pomocí jsou šok z vnitřního krvácení a anafylaktický šok. Odlišnost stavu a potřebné pomoci je stručně naznačena níže.

Obsah

Definice šoku obecně

Odborně

Akutní generalizovaný pokles perfuze tkání a orgánů, který vyvolává neschopnost zásobovat kyslíkem a živinami, a zhoršuje odvod CO2 a metabolitů ze tkání.

Laicky

Šok je nepříznivá reakce organismu (lidského těla) na situaci, kdy tkáně trpí nedostatkem kyslíku a živin. Nejčastější příčinou je velká ztráta krve. Tělo potřebuje své zásoby těchto látek pro činnost mozku a srdce. Cílem první pomoci je podpořit dodávku krve právě do těchto životně důležitých orgánů.

Příčiny šoku v lékařství (medicínské dělení šoku)

hypovolemický šok (snížení množství krve v cévách)

kardiogenní šok (selhání funkce srdce jako pumpy)

  • poškození srdečního svalu (infarkt, pohmoždění srdce)

distribuční šok (roztažení cévního systému)

  • septický šok při těžké infekci („otrava krve“ bakteriemi)
  • poranění míchy
  • těžký alergický stav (anafylaktický šok)

obstrukční šok (stlačení srdce zvnějšku)

  • krvácení do obalů srdečních (většinou po nárazu na hrudník)
  • přetlakový pneumothorax

Rozdíly v příznacích a pomoci u vybraných typů šoku

Plný popis stavů je na stránkách vnitřní krvácení a anafylaktický šok.

Příznaky šoku způsobeného vnitřním krvácením

  • Základním příznakem je předpoklad poškození vnitřních orgánů nebo velkých skupin svalstva.
  • Zvýšený tep (postupně se zvyšuje až na 140–160 tepů za minutu)
  • Bledá, chladná kůže, pocení
  • Žízeň, při vypití většího množství tekutin však hrozí zvracení
  • Únava, schvácenost, apatie nebo naopak neklid
  • Mdloba

První pomoc při úrazovém šoku (vnitřní krvácení)

  • Voláme zdravotnickou záchrannou službu – tel. 155
  • Uložíme pacienta do protišokové polohy (hlava a srdce níže než zbytek těla)

AntiShockPosition.PNG, pokud to jeho zranění umožňuje.

    • Pouhým nadzdvihnutím nohou přesuneme k srdci asi 0,5 litru krve. Tzv. autotransfuzní poloha – postižený leží na zádech a ruce a nohy má zvednuty tak, aby byly pokud možno kolmo na podlahu.

Při úrazu lze položit postiženého na tvrdou podložku a tu po té nadzvednout tak aby nohy postiženého byly výš než hlava a aby podložka svírala z podlahou úhel cca. 30°, můžeme též improvizovat a využít terénních nerovností.

  • Zabraňujeme podchlazení pacienta

Lékařská pomoc u úrazového šoku spočívá především v rychlém doplnění tekutiny nitrožilně. To je také důvod proč není vhodné transportovat pacienty vlastními prostředky. Další typy šoku vyžadují komplexní léčbu – především podporu funkce srdce.

Příznaky anafylaktického šoku

Alergický jev, kterým tělo přehnaně reaguje na vnější podnět. Takřka výhradně se jedná o alergie na hmyzí (včelí) bodnutí, nebo alergii na lék podaný injekčně. Alergeny vstupující jinou cestou (potravinová alergie) vyvolávají tento život ohrožující stav extrémně vzácně. Postižený začne otékat jak zvenčí tak i zevnitř, zužují se průdušky a člověk umírá na udušení a zástavu srdce, pokud mu nebyla poskytnuta pomoc. Tento stav je vzácný a většina lidí alergických na hmyzí bodnutí má pouze rozsáhlejší otoky.

  • Otoky mimo místo bodnutí, celotělový otok je nejdříve vidět na víčkách
  • Zarudlá horká kůže, svědění (zejména na začátku reakce)
  • Dušnost, sípavé dýchání
  • Mžitky před očima, ztráta vědomí

První pomoc u anafylaktického šoku

  • Volat okamžitě 155
  • Povolit postiženému oděv aby mohl dobře dýchat, pokud je při vědomí nechat sedět s oporou zad, v bezvědomí položit ho na záda.
  • Pokud má laickou injekční stříkačku s adrenalinem – EpiPen (článek v anglické Wikipedii) je možné ji v krajní nouzi podat

Lékařská první pomoc spočívá v nitrožilním podání adrenalinu, kortikoidů a antihistaminik.

"Protišoková" opatření

Takzvaná protišoková opatření (dosud v našich krajích hojně skloňovaná pod zkratkou 5 T) jsou diskutabilní, historicky překonaná. Jejich použití je nejvhodnější právě jen u duševního otřesu. Pokud je používáme u jiných šokových stavů, je nutné vědět určitá upřesnění:

    • transport – pouze lékařský, improvizovaný je vysoce rizikový
    • teplo – samo o sobě stav pacienta nijak nezlepší, u anafylaktického šoku je nesmyslné
    • tišící prostředky – tablety proti bolesti NEPODÁVÁME a nic jiného nemáme k dispozici
    • tekutiny – NEPODÁVAT, hrozí zvracení (můžeme pouze lehce smočit rty postiženého, nebo vyplachovat ústa vodou)
    • ticho - stav pacienta nijak neovlivní (je vhodné zachovat spíše klid a zavolat 155)

Reference




Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/%C5%A0ok_(l%C3%A9ka%C5%99stv%C3%AD)“