Motorem našeho webového serveru bude pekelně rychlý
procesor AMD Ryzen Threadripper 7960X (ZEN 4).
Česká filharmonie
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Vylepšení) |
||
Řádka 16: | Řádka 16: | ||
|současní členové = hlavní dirigent [[Elijahu Inbal]] | |současní členové = hlavní dirigent [[Elijahu Inbal]] | ||
|dřívější členové = <small>například</small> [[Antonín Dvořák]], [[Bohuslav Martinů]] | |dřívější členové = <small>například</small> [[Antonín Dvořák]], [[Bohuslav Martinů]] | ||
- | }} | + | }}'''Česká filharmonie''' je nejvýznamější český [[Orchestr|symfonický orchestr]]. Založena byla roku 1894. |
- | '''Česká filharmonie''' je nejvýznamější český [[symfonický orchestr]]. Založena byla roku 1894. | + | |
== Historie == | == Historie == | ||
Historicky první koncert České filharmonie (dále ČF) se konal [[4. leden|4. ledna]] 1896 v [[Praha|pražském]] [[Rudolfinum|Rudolfinu]]. Řídil ho sám [[Antonín Dvořák]]. Prvním šéfdirigentem se stal v roce 1901 Ludvík Čelanský, v letech 1903-1918 orchestr vedl Vilém Zemánek, kterému se podařilo jej stabilizovat i přes značné finanční problémy. Po vzniku samostatného Československa se v roce 1919 stal šéfdirigentem slavný a legendární [[Václav Talich]]. Ten vedl ČF až do roku 1941. Talich uskutečnil téměř 1000 koncertů a je považován za zakladatele interpretační tradice orchestru. V období 1942-1948 (tedy až do své emigrace) stál v čele orchestru později světově proslulý [[Rafael Kubelík]]. Dalších 20 let (rovněž do své emigrace v roce 1968 po invazi vojsk Varšavské smlouvy do naší vlasti) byla role šéfdirigenta svěřena [[Karel Ančerl|Karlu Ančerlovi]], pod jehož vedením získala ČF na světové hudební scéně pověst špičkového orchestru. Orientovala se na českou klasickou a zejména soudobou hudbu. Ančerl nejen navázal na tradici svých předchůdců, ale významně obohatil repertoár o díla zahraničních autorů ([[Igor Stravinskij]], Strauss, [[Béla Bartók]], [[Dmitrij Šostakovič]], [[Sergej Prokofjev]]). Léta Ančerlova vedení filharmonie jsou považována za období největšího uměleckého rozkvětu orchestru. Po Ančerlově emigraci vedl ČF [[Václav Neumann]], se kterým je spjata dlouhotrvající (do roku 1990) etapa stabilně vysoké úrovně orchestru. | Historicky první koncert České filharmonie (dále ČF) se konal [[4. leden|4. ledna]] 1896 v [[Praha|pražském]] [[Rudolfinum|Rudolfinu]]. Řídil ho sám [[Antonín Dvořák]]. Prvním šéfdirigentem se stal v roce 1901 Ludvík Čelanský, v letech 1903-1918 orchestr vedl Vilém Zemánek, kterému se podařilo jej stabilizovat i přes značné finanční problémy. Po vzniku samostatného Československa se v roce 1919 stal šéfdirigentem slavný a legendární [[Václav Talich]]. Ten vedl ČF až do roku 1941. Talich uskutečnil téměř 1000 koncertů a je považován za zakladatele interpretační tradice orchestru. V období 1942-1948 (tedy až do své emigrace) stál v čele orchestru později světově proslulý [[Rafael Kubelík]]. Dalších 20 let (rovněž do své emigrace v roce 1968 po invazi vojsk Varšavské smlouvy do naší vlasti) byla role šéfdirigenta svěřena [[Karel Ančerl|Karlu Ančerlovi]], pod jehož vedením získala ČF na světové hudební scéně pověst špičkového orchestru. Orientovala se na českou klasickou a zejména soudobou hudbu. Ančerl nejen navázal na tradici svých předchůdců, ale významně obohatil repertoár o díla zahraničních autorů ([[Igor Stravinskij]], Strauss, [[Béla Bartók]], [[Dmitrij Šostakovič]], [[Sergej Prokofjev]]). Léta Ančerlova vedení filharmonie jsou považována za období největšího uměleckého rozkvětu orchestru. Po Ančerlově emigraci vedl ČF [[Václav Neumann]], se kterým je spjata dlouhotrvající (do roku 1990) etapa stabilně vysoké úrovně orchestru. | ||
- | [[Soubor:Ilona_Stepanova_Dvorak.jpg|thumb| | + | [[Soubor:Ilona_Stepanova_Dvorak.jpg|thumb|240px|Premiéra [[Antonín Dvořák|Dvořákova]] klavírního koncertu v úpravě [[Vilém Kurz mladší|Viléma Kurze]] 9.prosince 1919, [[Ilona Štěpánová-Kurzová|Ilona Kurzová]], Česká filharmonie pod vedením [[Václav Talich|Václava Talicha]]]] |
Po změně politické situace v zemi se v 90. letech vystřídali po krátkých intervalech na postu šéfdirigenta [[Jiří Bělohlávek]] (1990-92), [[Gerd Albrecht]] (1993-96), [[Vladimir Ashkenazy]] (1996-2003) a od roku 2003 orchestr vedl [[Zdeněk Mácal]], který se proslavil předtím v emigraci. Není nezajímavé, že začínal v roce 1966 právě v ČF a na vrcholu svých uměleckých a životních zkušeností se k ní vrátil zpět, tentokrát již v roli šéfdirigenta. V roce 2007 však rezignoval na základě špatných ohlasů ze strany tisku, kterých přibývalo. Své konzerty s ČF nezrušil, je stálým dirigentem. Novým šéfdirigentem od 114. koncertní sezony 2009/10 se stal [[Elijahu Inbal]]. | Po změně politické situace v zemi se v 90. letech vystřídali po krátkých intervalech na postu šéfdirigenta [[Jiří Bělohlávek]] (1990-92), [[Gerd Albrecht]] (1993-96), [[Vladimir Ashkenazy]] (1996-2003) a od roku 2003 orchestr vedl [[Zdeněk Mácal]], který se proslavil předtím v emigraci. Není nezajímavé, že začínal v roce 1966 právě v ČF a na vrcholu svých uměleckých a životních zkušeností se k ní vrátil zpět, tentokrát již v roli šéfdirigenta. V roce 2007 však rezignoval na základě špatných ohlasů ze strany tisku, kterých přibývalo. Své konzerty s ČF nezrušil, je stálým dirigentem. Novým šéfdirigentem od 114. koncertní sezony 2009/10 se stal [[Elijahu Inbal]]. | ||
Slávu a uznání orchestru pomohlo zvýšit od samého počátku její existence i časté hostování mezinárodně uznávaných osobností ([[Edvard Grieg|Grieg]], Ysaye, [[Sergej Vasiljevič Rachmaninov|Rachmaninov]], D.Milhaud, A.Honegger). Jedním z nejslavnějších byl [[Gustav Mahler]], který v Praze s filharmonií řídil roku 1908 světovou premiéru své Sedmé symfonie. K renomé ČF dále přispívala pravidelná spolupráce s význačnými světovými dirigenty, jako byli [[Otto Klemperer|Klemperer]], [[Erich Kleiber|Kleiber]], [[Paul Klecki|Klecki]], [[Charles Munch|Munch]], [[Leopold Stokowski|Stokowski]], [[Zubin Mehta|Z. Mehta]], B. Haitink, C. Abbado, Mutti a mnoho jiných. Na výstavbě repertoáru ČF se významně podíleli [[Antonio Pedrotti]], [[Wolfgang Sawallisch]], [[Igor Markewitch]], [[André Cluytens]], [[Gennadij Roždestvenskij]], [[Franz Konwitschny]], [[Lovro von Matačič]], ale i další dirigentské osobnosti. | Slávu a uznání orchestru pomohlo zvýšit od samého počátku její existence i časté hostování mezinárodně uznávaných osobností ([[Edvard Grieg|Grieg]], Ysaye, [[Sergej Vasiljevič Rachmaninov|Rachmaninov]], D.Milhaud, A.Honegger). Jedním z nejslavnějších byl [[Gustav Mahler]], který v Praze s filharmonií řídil roku 1908 světovou premiéru své Sedmé symfonie. K renomé ČF dále přispívala pravidelná spolupráce s význačnými světovými dirigenty, jako byli [[Otto Klemperer|Klemperer]], [[Erich Kleiber|Kleiber]], [[Paul Klecki|Klecki]], [[Charles Munch|Munch]], [[Leopold Stokowski|Stokowski]], [[Zubin Mehta|Z. Mehta]], B. Haitink, C. Abbado, Mutti a mnoho jiných. Na výstavbě repertoáru ČF se významně podíleli [[Antonio Pedrotti]], [[Wolfgang Sawallisch]], [[Igor Markewitch]], [[André Cluytens]], [[Gennadij Roždestvenskij]], [[Franz Konwitschny]], [[Lovro von Matačič]], ale i další dirigentské osobnosti. | ||
Řádka 30: | Řádka 29: | ||
== Nahrávací činnost == | == Nahrávací činnost == | ||
První gramofonová nahrávka České filharmonie se uskutečnila v roce [[1929]], kdy Václav Talich natočil pro světoznámé hudební vydavatelství [[His Master´s Voice]] [[Bedřich Smetana|Smetanův]] cyklus [[symfonická báseň|symfonických básní]] [[Má vlast]]. Po několika nahrávkách pro tuto značku začala po válce ČF budovat svou rozsáhlou diskografii u firmy Supraphon. Prvními snímky byly unikátní nahrávky s Václavem Talichem a poté tzv. zlatý fond nahrávek s Karlem Ančerlem, jehož jedinečné snímky, dokumentující interpretační vývoj orchestru, vydává Supraphon od června [[2002]] v digitalizované podobě v unikátní řadě 42 CD jako [[Karel Ančerl Gold Edition]]. Nezapomenutelná je též kompletní edice [[Ludwig van Beethoven|Beethovenových]] symfonií, nahraná v šedesátých letech pod taktovkou [[Paul Klecki|Paula Kleckiho]]. S Václavem Neumannem natočila ČF kompletní cykly symfonií Dvořáka, Martinů a Mahlera. Předposlední šéfdirigent ČF Vladimir Ashkenazy obohatil diskografii orchestru o 13 titulů. V současné době vzniká nová souborná nahrávka všech symfonií Bohuslava Martinů, které pro připravil podle skladatelova autografu mezinárodně uznávaný znalec jeho hudby, dirigent [[Jiří Bělohlávek]]. | První gramofonová nahrávka České filharmonie se uskutečnila v roce [[1929]], kdy Václav Talich natočil pro světoznámé hudební vydavatelství [[His Master´s Voice]] [[Bedřich Smetana|Smetanův]] cyklus [[symfonická báseň|symfonických básní]] [[Má vlast]]. Po několika nahrávkách pro tuto značku začala po válce ČF budovat svou rozsáhlou diskografii u firmy Supraphon. Prvními snímky byly unikátní nahrávky s Václavem Talichem a poté tzv. zlatý fond nahrávek s Karlem Ančerlem, jehož jedinečné snímky, dokumentující interpretační vývoj orchestru, vydává Supraphon od června [[2002]] v digitalizované podobě v unikátní řadě 42 CD jako [[Karel Ančerl Gold Edition]]. Nezapomenutelná je též kompletní edice [[Ludwig van Beethoven|Beethovenových]] symfonií, nahraná v šedesátých letech pod taktovkou [[Paul Klecki|Paula Kleckiho]]. S Václavem Neumannem natočila ČF kompletní cykly symfonií Dvořáka, Martinů a Mahlera. Předposlední šéfdirigent ČF Vladimir Ashkenazy obohatil diskografii orchestru o 13 titulů. V současné době vzniká nová souborná nahrávka všech symfonií Bohuslava Martinů, které pro připravil podle skladatelova autografu mezinárodně uznávaný znalec jeho hudby, dirigent [[Jiří Bělohlávek]]. | ||
- | [[Soubor:Wiener1971.jpg|thumb| | + | [[Soubor:Wiener1971.jpg|thumb|240px|Wiener Flötenuhr 1971]] |
== Ocenění == | == Ocenění == | ||
* Deset '''[[Grand Prix du disque (Charles Cros)|Grand Prix du disque de l´Académie Charles Cros]]''', první z nich za Ančerlovu nahrávku Symfonických fantazií [[Bohuslav Martinů|Bohuslava Martinů]] (1960) | * Deset '''[[Grand Prix du disque (Charles Cros)|Grand Prix du disque de l´Académie Charles Cros]]''', první z nich za Ančerlovu nahrávku Symfonických fantazií [[Bohuslav Martinů|Bohuslava Martinů]] (1960) | ||
Řádka 55: | Řádka 54: | ||
* [[David Mareček]] (od 1. února 2011)<ref>http://www.mediafax.cz/kultura/3113805-Reditelem-Ceske-filharmonie-je-David-Marecek</ref> | * [[David Mareček]] (od 1. února 2011)<ref>http://www.mediafax.cz/kultura/3113805-Reditelem-Ceske-filharmonie-je-David-Marecek</ref> | ||
- | == | + | == Příbuzná témata == |
+ | * [[orchestr]] | ||
+ | * [[partitura]] | ||
+ | * [[Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK]] | ||
+ | == Reference == | ||
+ | <references /> | ||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
* [http://www.ceskafilharmonie.cz/ Oficiální stránky České filharmonie] | * [http://www.ceskafilharmonie.cz/ Oficiální stránky České filharmonie] | ||
* [http://www.cfjunior.cz/ Oficiální stránky programů České filharmonie pro děti a školy] | * [http://www.cfjunior.cz/ Oficiální stránky programů České filharmonie pro děti a školy] | ||
- | * [http://www.frantisekslama.com/ Česká filharmonie a Václav Talich] v archivu | + | * [http://www.frantisekslama.com/ Česká filharmonie a Václav Talich] v archivu Františka Slámy |
* [http://www.youtube.com/watch?v=FCouUw7tRsM&feature=related Václav Talich diriguje Českou filharmonii, youtube]: [http://www.frantisekslama.com/vaclav-talich-cesky-komorni-orchestr Podrobněji o této nahrávce] | * [http://www.youtube.com/watch?v=FCouUw7tRsM&feature=related Václav Talich diriguje Českou filharmonii, youtube]: [http://www.frantisekslama.com/vaclav-talich-cesky-komorni-orchestr Podrobněji o této nahrávce] | ||
* [http://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php?option=com_mdictionary&action=record_detail&id=7704 Česká filharmonie] v Českém hudebním slovníku osob a institucí (musicologica.cz) | * [http://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php?option=com_mdictionary&action=record_detail&id=7704 Česká filharmonie] v Českém hudebním slovníku osob a institucí (musicologica.cz) | ||
- | + | ||
- | + | ||
- | + | {{Článek z Wikipedie}} | |
- | + | ||
- | + | ||
- | + | ||
[[Kategorie:Česká filharmonie| ]] | [[Kategorie:Česká filharmonie| ]] | ||
[[Kategorie:České symfonické orchestry]] | [[Kategorie:České symfonické orchestry]] | ||
[[Kategorie:Příspěvkové organizace Ministerstva kultury ČR]] | [[Kategorie:Příspěvkové organizace Ministerstva kultury ČR]] | ||
- |
Aktuální verze z 19. 3. 2018, 10:53
Česká filharmonie je nejvýznamější český symfonický orchestr. Založena byla roku 1894.
Obsah |
Historie
Historicky první koncert České filharmonie (dále ČF) se konal 4. ledna 1896 v pražském Rudolfinu. Řídil ho sám Antonín Dvořák. Prvním šéfdirigentem se stal v roce 1901 Ludvík Čelanský, v letech 1903-1918 orchestr vedl Vilém Zemánek, kterému se podařilo jej stabilizovat i přes značné finanční problémy. Po vzniku samostatného Československa se v roce 1919 stal šéfdirigentem slavný a legendární Václav Talich. Ten vedl ČF až do roku 1941. Talich uskutečnil téměř 1000 koncertů a je považován za zakladatele interpretační tradice orchestru. V období 1942-1948 (tedy až do své emigrace) stál v čele orchestru později světově proslulý Rafael Kubelík. Dalších 20 let (rovněž do své emigrace v roce 1968 po invazi vojsk Varšavské smlouvy do naší vlasti) byla role šéfdirigenta svěřena Karlu Ančerlovi, pod jehož vedením získala ČF na světové hudební scéně pověst špičkového orchestru. Orientovala se na českou klasickou a zejména soudobou hudbu. Ančerl nejen navázal na tradici svých předchůdců, ale významně obohatil repertoár o díla zahraničních autorů (Igor Stravinskij, Strauss, Béla Bartók, Dmitrij Šostakovič, Sergej Prokofjev). Léta Ančerlova vedení filharmonie jsou považována za období největšího uměleckého rozkvětu orchestru. Po Ančerlově emigraci vedl ČF Václav Neumann, se kterým je spjata dlouhotrvající (do roku 1990) etapa stabilně vysoké úrovně orchestru.
Po změně politické situace v zemi se v 90. letech vystřídali po krátkých intervalech na postu šéfdirigenta Jiří Bělohlávek (1990-92), Gerd Albrecht (1993-96), Vladimir Ashkenazy (1996-2003) a od roku 2003 orchestr vedl Zdeněk Mácal, který se proslavil předtím v emigraci. Není nezajímavé, že začínal v roce 1966 právě v ČF a na vrcholu svých uměleckých a životních zkušeností se k ní vrátil zpět, tentokrát již v roli šéfdirigenta. V roce 2007 však rezignoval na základě špatných ohlasů ze strany tisku, kterých přibývalo. Své konzerty s ČF nezrušil, je stálým dirigentem. Novým šéfdirigentem od 114. koncertní sezony 2009/10 se stal Elijahu Inbal. Slávu a uznání orchestru pomohlo zvýšit od samého počátku její existence i časté hostování mezinárodně uznávaných osobností (Grieg, Ysaye, Rachmaninov, D.Milhaud, A.Honegger). Jedním z nejslavnějších byl Gustav Mahler, který v Praze s filharmonií řídil roku 1908 světovou premiéru své Sedmé symfonie. K renomé ČF dále přispívala pravidelná spolupráce s význačnými světovými dirigenty, jako byli Klemperer, Kleiber, Klecki, Munch, Stokowski, Z. Mehta, B. Haitink, C. Abbado, Mutti a mnoho jiných. Na výstavbě repertoáru ČF se významně podíleli Antonio Pedrotti, Wolfgang Sawallisch, Igor Markewitch, André Cluytens, Gennadij Roždestvenskij, Franz Konwitschny, Lovro von Matačič, ale i další dirigentské osobnosti.
Koncertní činnost
Mezinárodní pověsti ČF přispívalo velkou měrou také účinkování za hranicemi země. Svou pověst na evropských scénách si orchestr budoval již před válkou, výrazně se prosazoval ve Velké Británii (již od 1902!), kde hostuje dodnes, především na prestižních BBC Proms a na festivalu ve skotském Edinburghu. První zámořský zájezd - tehdy vůbec nejrozsáhlejší koncertní turné, jaké kdy jakýkoli orchestr uskutečnil - směřoval v roce 1959 do Austrálie, Japonska, Nového Zélandu, Číny, Indie a Sovětského svazu. Zatímco do Číny se ČF vrátila poprvé po 42 letech až roku 2001, v Japonsku již orchestr natolik zdomácněl, že jeho každoroční účinkování v prestižních sálech včetně Suntory Hall v Tokiu se stalo již pravidelnou a očekávanou součástí tamních koncertních sezón. První turné do USA a Kanady se uskutečnilo v roce 1965 a skončilo absolutním triumfem Ančerlova orchestru. Ten zajistil filharmonii ve Spojených státech vysoké renomé, které si udržela dodnes. Jubilejní desáté turné v USA absolvovala pod taktovkou Andreje Borejka v roce 2004 s díly Dvořáka a Janáčka. V posledních letech absolvovala ČF mnoho zahraničních koncertů včetně účasti na prestižních festivalech ve Vídni, Salcburku, Londýně či Budapešti.
Nahrávací činnost
První gramofonová nahrávka České filharmonie se uskutečnila v roce 1929, kdy Václav Talich natočil pro světoznámé hudební vydavatelství His Master´s Voice Smetanův cyklus symfonických básní Má vlast. Po několika nahrávkách pro tuto značku začala po válce ČF budovat svou rozsáhlou diskografii u firmy Supraphon. Prvními snímky byly unikátní nahrávky s Václavem Talichem a poté tzv. zlatý fond nahrávek s Karlem Ančerlem, jehož jedinečné snímky, dokumentující interpretační vývoj orchestru, vydává Supraphon od června 2002 v digitalizované podobě v unikátní řadě 42 CD jako Karel Ančerl Gold Edition. Nezapomenutelná je též kompletní edice Beethovenových symfonií, nahraná v šedesátých letech pod taktovkou Paula Kleckiho. S Václavem Neumannem natočila ČF kompletní cykly symfonií Dvořáka, Martinů a Mahlera. Předposlední šéfdirigent ČF Vladimir Ashkenazy obohatil diskografii orchestru o 13 titulů. V současné době vzniká nová souborná nahrávka všech symfonií Bohuslava Martinů, které pro připravil podle skladatelova autografu mezinárodně uznávaný znalec jeho hudby, dirigent Jiří Bělohlávek.
Ocenění
- Deset Grand Prix du disque de l´Académie Charles Cros, první z nich za Ančerlovu nahrávku Symfonických fantazií Bohuslava Martinů (1960)
- Pět Grand Prix du disque de l´Académie de disque français a Cannes Classical Awards – tuto cenu získala ČF zatím naposledy v roce 2003 za Dvořákovy skladby s dirigentem a specialistou na českou hudbu sirem Charlesem Mackerrasem (Supraphon)
- Spolu s Pavlem Štěpánem získala Česká filharmonie dvakrát cenu Wiener Flötenuhr za nejlepší mozartovskou nahrávku roku (Supraphon)
- řada dalších mezinárodních prestižních cen jak se svými, zak i hostujícími proslulými dirigenty i šéfdirigenty i s jinými proslulými dirigenty a významnými sólisty
Šéfdirigenti
- Ludvík Čelanský (1901–1903)
- Vilém Zemánek (1903–1918)
- Václav Talich (1919–1931) a (1933–1941)
- Rafael Kubelík (1942–1948)
- Karel Ančerl (1950–1968)
- Václav Neumann (1968–1989)
- Jiří Bělohlávek (1990–1992)
- Gerd Albrecht (1993–1996)
- Vladimír Aškenázy (1996–2003)
- Zdeněk Mácal (2003–2007)
- Elijahu Inbal (2009-2011)
- Jiří Bělohlávek (od 2012)
Generální ředitelé
- Václav Riedlbauch (2001–2009)
- Vladimír Darjanin (2009–2010)
- Václav Kasík (květen 2010[1] - srpen 2010)[2]
- David Mareček (od 1. února 2011)[3]
Příbuzná témata
Reference
- ↑ Českou filharmonii povede po Darjaninovi bývalý šéf ČRo Kasík
- ↑ [1]
- ↑ http://www.mediafax.cz/kultura/3113805-Reditelem-Ceske-filharmonie-je-David-Marecek
Externí odkazy
- Oficiální stránky České filharmonie
- Oficiální stránky programů České filharmonie pro děti a školy
- Česká filharmonie a Václav Talich v archivu Františka Slámy
- Václav Talich diriguje Českou filharmonii, youtube: Podrobněji o této nahrávce
- Česká filharmonie v Českém hudebním slovníku osob a institucí (musicologica.cz)
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |