Šablona:Článek dne/2018/23

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Verze z 3. 8. 2018, 10:23

Jaroměř je východočeské město, ležící 17 km severovýchodně od Hradce Králové na soutoku řek Labe, Úpy a Metuje v nadmořské výšce 254 m. Má rozlohu 23,95 km² a k 1. lednu 2018 čítá 12 424 obyvatel.

K Jaroměři přináleží i historické pevnostní město Josefov. Historické jádro města je městskou památkovou zónou. Střed Josefova je městskou památkovou rezervací.

Nejstarší část Jaroměře, dnešní historický střed města, je trvale osídlena tisíc let. Ve vývoji od raně středověkého hradiště z počátku 11. století k vyspělému městu vrcholného pozdního středověku se odráželo dění v tehdejším českém státě. Název Jaroměř je odvozován od přemyslovského knížete Jaromíra. Nejstarší písemná zpráva o Jaroměři pochází z roku 1126. Královské město vzniklo zřejmě za krále Přemysla Otakara II. na místě původního hradiště. První písemný doklad o existenci města je z roku 1298. Listinou z roku 1307 byla Jaroměři potvrzena městská práva a zároveň se stala královským věnným městem českých královen. Měšťané tak byli přímými poddanými české královny.

Husitské období je jednou z nejzajímavějších kapitol v historii Jaroměře. V roce 1421 byla dobyta husitskými vojsky pod vedením Jana Žižky z Trocnova a stala se na další léta věrným husitským městem. Jaroměřští se zúčastnili i některých vojenských tažení. Nakonec se však město poddalo králi Zikmundovi, aby si uchovalo získanou samosprávu. V následujících dvou stoletích zažila Jaroměř hospodářský rozkvět. Měšťané byli obdařeni četnými privilegii a úlevami. Bohaté město koupilo i některé okolní vesnice a stalo se jejich vrchností. V roce 1547 se Jaroměř připojila k neúspěšnému povstání českých stavů proti králi Ferdinandovi I. Habsburskému. Vítězný panovník ji za odboj potrestal finančním postihem a omezením vlastní samosprávy. Další úpadek přinesla městu třicetiletá válka, kdy se ve městě střídaly vojenské posádky a na jejím konci byla Jaroměř zpustlá a vylidněná.

Na začátku 18. století zažilo Jaroměřsko čilý ruch spojený s výstavbou Šporkova lázeňského komplexu v Kuksu. Ztráta Slezska a Kladska pak vedla k výstavbě pevnosti na místě vesnice Ples. Osídlování pevnostního města, přejmenovaného roku 1793 na Pevnost Josefov, postupovalo ovšem jen zvolna. Josefov získal vlastní samosprávu až v roce 1835. Se stavbou josefovské pevnosti se do města dostává i železnice, která byla důležitým impulsem ke vzniku průmyslu a dalšímu rozvoji města. Hlavními průmyslovými obory se stává především textilní výroba a koželužství.
V roce 1948 byl Josefov sloučen s Jaroměří. Protože josefovská pevnost ztratila svůj vojenský význam, byl Josefov poznamenán stagnací provázenou trvalým úbytkem obyvatel. Po okupaci Československa sovětskými vojsky v roce 1968 byla zdejší vojenská nemocnice zabrána natrvalo okupačními vojsky a v Josefově byla ubytována silná vojenská posádka. To vše vedlo k značné devastaci této místní části a tento neblahý vliv je zde často patrný dodnes.

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
 <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
 [[Soubor:Jaroměř-náměstí.jpg|right|160px|Náměstí v Jaroměři]]
-'''[[Jaroměř]]''' je východočeské [[město]], ležící 17&nbsp;km severovýchodně od [[Hradec Králové|Hradce Králové]] na soutoku řek [[Labe]], [[Úpa|Úpy]] a [[Metuje]] v nadmořské výšce 254&nbsp;m. Má rozlohu 23,95&nbsp;km² a k 2.&nbsp;lednu [[2007]] čítá 12&nbsp;678 obyvatel.
+'''[[Jaroměř]]''' je východočeské [[město]], ležící 17&nbsp;km severovýchodně od [[Hradec Králové|Hradce Králové]] na soutoku řek [[Labe]], [[Úpa|Úpy]] a [[Metuje]] v nadmořské výšce 254&nbsp;m. Má rozlohu 23,95&nbsp;km<sup>2</sup> a k 1.&nbsp;lednu [[2018]] čítá 12&nbsp;424&nbsp;obyvatel.
 K [[Jaroměř|Jaroměři]] přináleží i historické pevnostní město '''[[Josefov (Jaroměř)|Josefov]]'''. Historické jádro města je [[městská památková zóna|městskou památkovou zónou]]. Střed [[Josefov (Jaroměř)|Josefova]] je [[městská památková rezervace|městskou památkovou rezervací]].