Zátiší

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu „[[starověký Řím|“ textem „[[Řím|“)
m (1 revizi)
 

Aktuální verze z 16. 6. 2013, 12:35

Francisco de Zurbarán: Bodegón (Zátiší s hliněnými džbány)
Alexander Coosemans: Ovocné zátiší s rakem a chlebem


Zátiší je umělecké dílo, které vkusně zobrazuje neživé předměty, obvykle běžné, které mohou být přírodního původu (ovoce, zelenina, rostliny nebo přírodniny) nebo vyrobné člověkem (sklenice, dýmky, atd.) v umělém prostředí.

Obsah

Malířské zátiší

Naaranžované zátiší pro výtvarníky

Nejstarší známá zátiší pocházejí z nástěnných maleb v Pompejích a Herkulaneu, později se také objevovala na mozaikách ve starověkém Římě. Ve středověku se zátiší z malířského umění téměř vytratilo a znovu se objevilo až přibližně v 15. století (Jacopo de 'Barbara) a to zejména v holandském díle (Jan van Eyck, Rogier van der Weyden, Konrad Witz a další). Svůj předešlý význam však tehdy zátiší ještě nanabylo, ale bylo zprvu používáno jen jako vedlejší motiv. Zátiší v podobě samostatného motivu se začalo malovat až ve druhé polovině 16. století (Jan Brueghel starší, Giuseppe Arcimboldo) a svůj vrchol zažilo v 17. století v období barokního malířství, kdy bylo velmi oblíbené nejen v Nizozemí, ale téměř v celé Evropě (Willem Kalf, Willem Claesz Heda, Jan Davidszoon de Heem, Pieter Claesz, Jan Brueghel mladší, Frans Snyders). V 18. století se věnovali malbě zátiší např. Jean-Baptiste-Simeon Chardin nebo Jean-Baptiste Oudry, v 19. a 20. století jsou nejznámější malby zátiší Paula Cézanna a později malířů jako byli George Braque nebo Giorgio Morandi. V současnosti je zátiší rozšířenější ve fotografickém umění než v malířství.

Fotografické zátiší

Hlavní článek: Zátiší (fotografie)
Zátiší u Apačů, fotografie, Edward S. Curtis, 1907

Fotografování zátiší umožňuje fotografovi mnohem více aranžovat a zasahovat do kompozice předmětů a ovlivňovat nasvícení scény než například při fotografování krajiny, portrétní fotografie nebo reportáže. V současné době je zátiší ve fotografii využíváno například pro reklamní snímky. Při fotografování můžeme pro zachování atmosféry využít dané a přirozené světlo, nebo scénu uměle osvítit zábleskovým světlem. Pro umělé osvícení v ateliéru nebo exteriéru můžeme využít celou řadu fotografických osvětlovacích technik.

Historie

První zátiší začali pořizovat daguerrotypisté společně s fotografiemi krajin na počátku 19. století také kvůli dlouhým expozicím. Jedna z prvních dochovaných fotografií byla v podstatě zátiší, jehož autorem byl roku 1829 Joseph Nicéphore Niépce. (Portréty se začaly fotografovat až po výrobě objektivu, vypočteného J. M. Petzvalem v roce 1840.)[1]

Klasifikace zátiší

  • Klasické - je záměrně aranžovanou kompozicí jednoho nebo více předmětů. Používají se přibližně stejně velké rekvizity, například pomeranč, banán a hroznové víno (jinak by to byl portrét jedné rekvizity). V zátiší používáme pozadí, které neruší a nepoutá pozornost.
  • Moderní věcné - využívá moderních kompozičních postupů.
  • Symbolické - vyjadřuje symbolickou hodnotu zobrazovaných objektů.
  • Nalezené - seskupení fotografovaných objektů, které nebylo fotografem příliš záměrně aranžováno.

Fotografové

Z českých fotografů vynikal v tvorbě zátiší Josef Sudek, kterého v padesátých letech minulého století inspiroval malíř Josef Navrátil (1798—1865). Po druhé světové válce Sudek vytvořil cyklus Zátiší podle Navrátila (1954), ale mnohem známější je Sudkův cyklus „Okno mého ateliéru“ (1940–1954), „Zahrada mého ateliéru“ (1950–1970) a „Zátiší na okně mého ateliéru“ (1950–1958).
Dílem Josefa Sudka se inspirovalo mnoho fotografů, například Jan Svoboda, Pavel Hudec Ahasver a František Provazník (fotograf).
Dalším současným fotografem, který se zajímá o symboliku zátiší je Rudo Prekop ze slovenské nové vlny, například v cyklech Pocty, Pomníky, Květiny a Hrdinové. Ze zahraničních fotografů se zátiší věnují například Irving Penn nebo Edward Weston.

Fotografie a malířství v 19. století

Srovnání obrazové kompozice zátiší fotografie Camille Silvy (1834-1910) a obrazu německého malíře Wilhelma Busche (1832-1908).

Camille Silvy: Lovecké zátiší s novinami Times, okolo 1858, fotografie

Wilhelm Busch: Velké zátiší s mrtvým zajícem, 1870, olejomalba

Související články

Reference

  1. ↑ Teze k dějinám fotografie v letech 1839 – 1918, Pavel Scheufler

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Zátiší
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Z%C3%A1ti%C5%A1%C3%AD“