Vodochody
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Výrazné vylepšení) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | |||
{{Infobox české obce a města | {{Infobox české obce a města | ||
| název = Vodochody | | název = Vodochody | ||
| Řádka 31: | Řádka 30: | ||
| NUTS3 = CZ020 | | NUTS3 = CZ020 | ||
| nad.výš = 240 | | nad.výš = 240 | ||
| - | }} | + | }}[[Soubor:Vodochody, střed.jpg|thumb|240px|Střed obce Vodochody]] |
Obec '''Vodochody''' se nachází v okrese [[Okres Praha-východ|Praha-východ]], kraj [[Středočeský kraj|Středočeský]]. | Obec '''Vodochody''' se nachází v okrese [[Okres Praha-východ|Praha-východ]], kraj [[Středočeský kraj|Středočeský]]. | ||
| - | Ke dni 3. | + | * Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 463 obyvatel. |
| + | * Ke dni 1. 1. 2017 zde žilo 567 obyvatel. | ||
| + | |||
== Části obce == | == Části obce == | ||
* '''Vodochody''' | * '''Vodochody''' | ||
* [[Hoštice (Vodochody)|Hoštice]] | * [[Hoštice (Vodochody)|Hoštice]] | ||
== Historie == | == Historie == | ||
| - | + | Dnešní okres Praha-východ, předtím Praha-sever a ještě dříve správní okres Praha-Karlín. Obec Vodochody, která v sobě od roku [[1960]] zahrnuje i dřívější samostatnou obec Hoštice, je jedním z nejstarších míst osídlení v okrese. Dle archeologických nálezů žánrových a kostelních hrobů lze usuzovat na osídlení již v období neolitickém (asi 5000 - 3000 před naším letopočtem). První písemná zmínka v historii o Vodochodech je z roku 1000, kdy byly darovány knížetem Boleslavem III. klášteru Ostrovskému. Během třicetileté války byly Vodochody zcela zpustošeny, v roce 1671 je získala [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitská]] kolej sv. Klimenta na [[Staré Město (Praha)|Starém městě pražském]]. | |
| - | Dnešní okres Praha-východ, předtím Praha-sever a ještě dříve správní okres Praha-Karlín. Obec Vodochody, která v sobě od roku [[1960]] zahrnuje i dřívější samostatnou obec Hoštice, je jedním z nejstarších míst osídlení v okrese. Dle archeologických nálezů žánrových a kostelních hrobů lze usuzovat na osídlení již v období neolitickém (asi 5000 - 3000 před naším letopočtem). První písemná zmínka v historii o Vodochodech je z roku 1000, kdy byly darovány knížetem | + | |
Dnes jsou Vodochody spojeny s bývalou samostatnou obcí Hoštice. Na jejich katastrálním území se nachází tovární letiště a.s. [[Aero Vodochody]]. | Dnes jsou Vodochody spojeny s bývalou samostatnou obcí Hoštice. Na jejich katastrálním území se nachází tovární letiště a.s. [[Aero Vodochody]]. | ||
== Okolní krajina == | == Okolní krajina == | ||
| Řádka 49: | Řádka 49: | ||
== Osobnosti == | == Osobnosti == | ||
Z osobností lze uvést pouze českého politika, publicistu a tehdejšího majitele Dolu, [[Julius Grégr|Julia Grégra]], který dal podnět k postavení vodochodské školy. | Z osobností lze uvést pouze českého politika, publicistu a tehdejšího majitele Dolu, [[Julius Grégr|Julia Grégra]], který dal podnět k postavení vodochodské školy. | ||
| + | [[Soubor:Aero Vodochody airport from the air.jpg|thumb|240px|Letecký pohled na továrnu Aero Vodochody]] | ||
== Významné firmy == | == Významné firmy == | ||
Na katastru Vodochod a Hoštic leží letiště a část letecké továrny [[Aero Vodochody]]. Po privatizaci letecké továrny se objevil plán na přeměnu malého soukromého letiště ve Vodochodech na mezinárodní leteckých terminál. Proti tomu se ale sdružily okolní obce a podepsaly petic proti rozšíření letiště.<ref>[http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/podkuzi/_zprava/630855 Obce vyrážejí do bitvy proti letišti ve Vodochodech], Český rozhlas, 10. září 2009</ref> | Na katastru Vodochod a Hoštic leží letiště a část letecké továrny [[Aero Vodochody]]. Po privatizaci letecké továrny se objevil plán na přeměnu malého soukromého letiště ve Vodochodech na mezinárodní leteckých terminál. Proti tomu se ale sdružily okolní obce a podepsaly petic proti rozšíření letiště.<ref>[http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/podkuzi/_zprava/630855 Obce vyrážejí do bitvy proti letišti ve Vodochodech], Český rozhlas, 10. září 2009</ref> | ||
Na větší části zemědělských pozemků hospodaří zemědělské družstvo [[Klecany]] se sídlem ve [[Větrušice|Větrušicích]]. | Na větší části zemědělských pozemků hospodaří zemědělské družstvo [[Klecany]] se sídlem ve [[Větrušice|Větrušicích]]. | ||
== Reference == | == Reference == | ||
| + | <references/> | ||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
| - | *[http://www.vodochody.cz/ Stránky městského úřadu] | + | * [http://www.vodochody.cz/ Stránky městského úřadu] |
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | {{commonscat|Vodochody}}{{Okres Praha-východ}}{{Článek z Wikipedie}} | + | {{commonscat|Vodochody}}{{Obec Vodochody}}{{Okres Praha-východ}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Vesnice okresu Praha-východ]] | [[Kategorie:Vesnice okresu Praha-východ]] | ||
Aktuální verze z 16. 10. 2017, 06:53
Obec Vodochody se nachází v okrese Praha-východ, kraj Středočeský.
- Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 463 obyvatel.
- Ke dni 1. 1. 2017 zde žilo 567 obyvatel.
Obsah |
Části obce
- Vodochody
- Hoštice
Historie
Dnešní okres Praha-východ, předtím Praha-sever a ještě dříve správní okres Praha-Karlín. Obec Vodochody, která v sobě od roku 1960 zahrnuje i dřívější samostatnou obec Hoštice, je jedním z nejstarších míst osídlení v okrese. Dle archeologických nálezů žánrových a kostelních hrobů lze usuzovat na osídlení již v období neolitickém (asi 5000 - 3000 před naším letopočtem). První písemná zmínka v historii o Vodochodech je z roku 1000, kdy byly darovány knížetem Boleslavem III. klášteru Ostrovskému. Během třicetileté války byly Vodochody zcela zpustošeny, v roce 1671 je získala jezuitská kolej sv. Klimenta na Starém městě pražském. Dnes jsou Vodochody spojeny s bývalou samostatnou obcí Hoštice. Na jejich katastrálním území se nachází tovární letiště a.s. Aero Vodochody.
Okolní krajina
Krajinný ráz je charakterizován částí přírodního parku Dolní Povltaví, jehož jádrem je Národní přírodní rezervace Větrušické rokle. Údolí směrem k Dolu bylo oblíbeným místem procházek českého básníka Vítězslava Hálka.
Popis znaku
Ve stříbrném štítě nahoře dvě černá plamenná volná orlí křídla se zlatou pružinou zakončenou jetelovým trojlístkem, dole tři modrá vlnkovitá břevna. Znak rozdělením na dvě části vyjadřuje těsné sousedství Vodochod a Hoštic. Modrá vlnkovitá břevna označují vodu a jsou inspirována názvem obce. Dvě černá orlí křídla v horní polovině štítu mají vztah k nejstarším dějinám obce a ke skutečnosti, že jejím prvním z historie poznaným majitelem byl český kníže - Přemyslovec. Symbol křídel je odvozen od černé, plamenné, tzv. přemyslovské orlice - znaku první české vládnoucí dynastie. V křídlech je také obsažen pojem létání, kterým se připomíná podnik Aero vyrábějící letadla. Spojení názvu Aero se jménem obce Vodochody je v povědomí široké veřejnosti. Tímto způsobem se v jediném symbolu prolíná nejstarší minulost s nejnovější současností.
Pamětihodnosti
Za zmínku stojí pouze dvě zvoničky - jedna ve Vodochodech a jedna v Hošticích. Protože Vodochody byly ve třicetileté válce zcela zpustošeny, nedochovala se ani dřívější vodochodská tvrz a zůstal jen panský dvůr.
Osobnosti
Z osobností lze uvést pouze českého politika, publicistu a tehdejšího majitele Dolu, Julia Grégra, který dal podnět k postavení vodochodské školy.
Významné firmy
Na katastru Vodochod a Hoštic leží letiště a část letecké továrny Aero Vodochody. Po privatizaci letecké továrny se objevil plán na přeměnu malého soukromého letiště ve Vodochodech na mezinárodní leteckých terminál. Proti tomu se ale sdružily okolní obce a podepsaly petic proti rozšíření letiště.[1] Na větší části zemědělských pozemků hospodaří zemědělské družstvo Klecany se sídlem ve Větrušicích.
Reference
- ↑ Obce vyrážejí do bitvy proti letišti ve Vodochodech, Český rozhlas, 10. září 2009
Externí odkazy
|
| Obec Vodochody |
|---|
|
Hoštice • Vodochody |
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |