Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Šablona:Článek dne HL/2021/19
Z Multimediaexpo.cz
(+ Aktualizace) |
(+ Aktualizace) |
||
| Řádka 7: | Řádka 7: | ||
Zkáze Titanicu se dostalo široké publicity pro velký počet obětí, mezi nimiž bylo mnoho bohatých a známých osobností, kvůli legendám, které vznikly kolem příčiny a průběhu potopení, a v neposlední řadě po objevení zachovalého vraku lodi v hlubinách [[Atlantský oceán|Atlantiku]]. | Zkáze Titanicu se dostalo široké publicity pro velký počet obětí, mezi nimiž bylo mnoho bohatých a známých osobností, kvůli legendám, které vznikly kolem příčiny a průběhu potopení, a v neposlední řadě po objevení zachovalého vraku lodi v hlubinách [[Atlantský oceán|Atlantiku]]. | ||
| - | Titanic byl postaven v [[Belfast]]u v [[Loděnice (přístav)|loděnicích]] Harland & Wolff na objednávku společnosti White Star Line, jako druhý ze série tří lodí třídy Olympic. Stavba těchto lodí byla odpovědí konkurenční společnosti Cunard Line vlastnící parníky RMS ''Lusitania'' a RMS ''Mauretania''. Projekt ''Titanicu'' navrhl Lord Pirrie, který byl [[ředitel]]em loděnic Harland and Wolff i plavební společnosti White Star | + | Titanic byl postaven v [[Belfast]]u v [[Loděnice (přístav)|loděnicích]] Harland & Wolff na objednávku společnosti White Star Line, jako druhý ze série tří lodí třídy Olympic. Stavba těchto lodí byla odpovědí konkurenční společnosti Cunard Line vlastnící parníky RMS ''Lusitania'' a RMS ''Mauretania''. Projekt ''Titanicu'' navrhl Lord Pirrie, který byl [[ředitel]]em loděnic Harland and Wolff i plavební společnosti White Star. |
Titanic byl 269,1 metrů dlouhý a 28,25 metrů široký. Hrubá tonáž představovala 46 328 [[Brutto registrovaná tuna|BRT]] při [[výtlak]]u 52 310 tun při maximálním ponoru 10,54 m. Výška paluby od čáry ponoru byla 18 m. Tyto hodnoty vypovídají o tom, že ''Titanic'' byl větší než jeho předchůdce ''Olympic'' a ve své době byl největším námořním plavidlem. Trup byl z bezpečnostních důvodů rozdělen na 16 záplavových komor a dno lodi bylo zdvojeno. Tato konstrukce měla Titanicu zajistit nejvyšší bezpečnost a přispěla k představě, že je nepotopitelný. Tuto domněnku zveličil i odborný časopis ''Shipbuilder'', který napsal, že „po uzavření vodotěsných dveří v přepážkách se loď stává prakticky nepotopitelnou“. Loď se měla udržet na hladině i v případě zaplavení až 4 vodotěsných komor současně. | Titanic byl 269,1 metrů dlouhý a 28,25 metrů široký. Hrubá tonáž představovala 46 328 [[Brutto registrovaná tuna|BRT]] při [[výtlak]]u 52 310 tun při maximálním ponoru 10,54 m. Výška paluby od čáry ponoru byla 18 m. Tyto hodnoty vypovídají o tom, že ''Titanic'' byl větší než jeho předchůdce ''Olympic'' a ve své době byl největším námořním plavidlem. Trup byl z bezpečnostních důvodů rozdělen na 16 záplavových komor a dno lodi bylo zdvojeno. Tato konstrukce měla Titanicu zajistit nejvyšší bezpečnost a přispěla k představě, že je nepotopitelný. Tuto domněnku zveličil i odborný časopis ''Shipbuilder'', který napsal, že „po uzavření vodotěsných dveří v přepážkách se loď stává prakticky nepotopitelnou“. Loď se měla udržet na hladině i v případě zaplavení až 4 vodotěsných komor současně. | ||
| - | Pro pohon lodních šroubů, pomocné agregáty a dodávku energie bylo instalováno celkem 29 [[parní kotel|parních kotlů]] (24 oboustranných [[parní kotel|parních kotlů]] se 6 topeništi a 5 jednostranných kotlů se 3 topeništi) v 6 samostatných [[kotelna|kotelnách]], celkem se 159 [[topeniště|topeništi]]. Všechny kotle měly průměr 4,79 m. Délka oboustranných kotlů byla 6,08 m a jednostranných 3,5 metru. Kouř z kotlů byl odváděn do tří, 19 metrů vysokých, [[komín]]ů s přirozeným tahem. Pomocí [[ventilátor]]ů se vháněl vzduch pod rošty topeniště. Kromě tří hlavních komínů byl instalován i jeden falešný komín na zádi sloužící jako hlavní vývod [[klimatizace|ventilace]] a komín [[kuchyň|kuchyně]]. Loď pak se čtyřmi komíny vypadala větší a důstojnější. V kotlích se vyvíjela [[vodní pára|pára]] pro 2 čtyřválcové [[sdružený parní stroj|sdružené parní stroje]] s třístupňovou postupnou expanzí, každý o výkonu 15 000 [[Koňská síla|koní]] s možností reverzace chodu | + | Pro pohon lodních šroubů, pomocné agregáty a dodávku energie bylo instalováno celkem 29 [[parní kotel|parních kotlů]] (24 oboustranných [[parní kotel|parních kotlů]] se 6 topeništi a 5 jednostranných kotlů se 3 topeništi) v 6 samostatných [[kotelna|kotelnách]], celkem se 159 [[topeniště|topeništi]]. Všechny kotle měly průměr 4,79 m. Délka oboustranných kotlů byla 6,08 m a jednostranných 3,5 metru. Kouř z kotlů byl odváděn do tří, 19 metrů vysokých, [[komín]]ů s přirozeným tahem. Pomocí [[ventilátor]]ů se vháněl vzduch pod rošty topeniště. Kromě tří hlavních komínů byl instalován i jeden falešný komín na zádi sloužící jako hlavní vývod [[klimatizace|ventilace]] a komín [[kuchyň|kuchyně]]. Loď pak se čtyřmi komíny vypadala větší a důstojnější. V kotlích se vyvíjela [[vodní pára|pára]] pro 2 čtyřválcové [[sdružený parní stroj|sdružené parní stroje]] s třístupňovou postupnou expanzí, každý o výkonu 15 000 [[Koňská síla|koní]] s možností reverzace chodu. |
Kormidlo měl Titanic pouze jedno, navíc bylo krátké a malé plochou. Kormidlo se pohybovalo ve čtvrtkruhu (±45°) a bylo ovládáno převodem přes [[ozubené kolo]]. Pro omezení [[kmitání|vibrací]] vznikajících prouděním vody za lodními šrouby a pro případ rychlé změny polohy byly do mechanismu vloženy tuhé [[pružina|pružiny]], tlumící tyto vibrace. Kormidlo bylo ovládáno dvěma samostatnými parními stroji. V provozu byl ale využíván pouze jeden, druhý byl záložní, a pracovaly na společný hřídel. | Kormidlo měl Titanic pouze jedno, navíc bylo krátké a malé plochou. Kormidlo se pohybovalo ve čtvrtkruhu (±45°) a bylo ovládáno převodem přes [[ozubené kolo]]. Pro omezení [[kmitání|vibrací]] vznikajících prouděním vody za lodními šrouby a pro případ rychlé změny polohy byly do mechanismu vloženy tuhé [[pružina|pružiny]], tlumící tyto vibrace. Kormidlo bylo ovládáno dvěma samostatnými parními stroji. V provozu byl ale využíván pouze jeden, druhý byl záložní, a pracovaly na společný hřídel. | ||
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude> | <noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude> | ||
Verze z 7. 9. 2021, 11:49
RMS Titanic byl zaoceánský parník třídy Olympic patřící společnosti White Star Line. Ve své době to byl největší osobní parník světa. Byl určen pro převoz cestujících a pošty mezi Evropou a Severní Amerikou. Na této trase měl konkurovat podobným parníkům společnosti Cunard Line – Mauretanii a Lusitanii. Kapacita lodi dovolovala převážet 2 453 až 2 603 cestujících a omezený počet kočárů nebo automobilů. O provoz lodě a o pohodlí cestujících se staralo 885 až 899 členů posádky.
Titanic však ztroskotal již během své první plavby. 14. dubna 1912 v 23:40 se parník srazil s ledovcem. Po necelých třech hodinách, nad ránem 15. dubna v 02:20, klesl ke dnu. Zahynulo kolem 1 500 cestujících a členů posádky. Příčinou vysokého počtu obětí byl zejména nedostatek záchranných člunů a špatná organizace záchranných prací.
Zkáze Titanicu se dostalo široké publicity pro velký počet obětí, mezi nimiž bylo mnoho bohatých a známých osobností, kvůli legendám, které vznikly kolem příčiny a průběhu potopení, a v neposlední řadě po objevení zachovalého vraku lodi v hlubinách Atlantiku.
Titanic byl postaven v Belfastu v loděnicích Harland & Wolff na objednávku společnosti White Star Line, jako druhý ze série tří lodí třídy Olympic. Stavba těchto lodí byla odpovědí konkurenční společnosti Cunard Line vlastnící parníky RMS Lusitania a RMS Mauretania. Projekt Titanicu navrhl Lord Pirrie, který byl ředitelem loděnic Harland and Wolff i plavební společnosti White Star.
Titanic byl 269,1 metrů dlouhý a 28,25 metrů široký. Hrubá tonáž představovala 46 328 BRT při výtlaku 52 310 tun při maximálním ponoru 10,54 m. Výška paluby od čáry ponoru byla 18 m. Tyto hodnoty vypovídají o tom, že Titanic byl větší než jeho předchůdce Olympic a ve své době byl největším námořním plavidlem. Trup byl z bezpečnostních důvodů rozdělen na 16 záplavových komor a dno lodi bylo zdvojeno. Tato konstrukce měla Titanicu zajistit nejvyšší bezpečnost a přispěla k představě, že je nepotopitelný. Tuto domněnku zveličil i odborný časopis Shipbuilder, který napsal, že „po uzavření vodotěsných dveří v přepážkách se loď stává prakticky nepotopitelnou“. Loď se měla udržet na hladině i v případě zaplavení až 4 vodotěsných komor současně.
Pro pohon lodních šroubů, pomocné agregáty a dodávku energie bylo instalováno celkem 29 parních kotlů (24 oboustranných parních kotlů se 6 topeništi a 5 jednostranných kotlů se 3 topeništi) v 6 samostatných kotelnách, celkem se 159 topeništi. Všechny kotle měly průměr 4,79 m. Délka oboustranných kotlů byla 6,08 m a jednostranných 3,5 metru. Kouř z kotlů byl odváděn do tří, 19 metrů vysokých, komínů s přirozeným tahem. Pomocí ventilátorů se vháněl vzduch pod rošty topeniště. Kromě tří hlavních komínů byl instalován i jeden falešný komín na zádi sloužící jako hlavní vývod ventilace a komín kuchyně. Loď pak se čtyřmi komíny vypadala větší a důstojnější. V kotlích se vyvíjela pára pro 2 čtyřválcové sdružené parní stroje s třístupňovou postupnou expanzí, každý o výkonu 15 000 koní s možností reverzace chodu.
Kormidlo měl Titanic pouze jedno, navíc bylo krátké a malé plochou. Kormidlo se pohybovalo ve čtvrtkruhu (±45°) a bylo ovládáno převodem přes ozubené kolo. Pro omezení vibrací vznikajících prouděním vody za lodními šrouby a pro případ rychlé změny polohy byly do mechanismu vloženy tuhé pružiny, tlumící tyto vibrace. Kormidlo bylo ovládáno dvěma samostatnými parními stroji. V provozu byl ale využíván pouze jeden, druhý byl záložní, a pracovaly na společný hřídel.