Rosa Parksová

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 3. 2. 2019, 10:46

Rosa Lee Parks s Martinem Lutherem Kingem (1955)

Rosa Lee Parks, někdy též Rosa Louise Parks, česky: Rosa Parksová (* 4. února 1913 v Tuskegee, Alabama, USA, † 24. října 2005 v Detroitu, Michigan, USA) patřila k nejznámějším aktivistkám za práva černochů v USA. V prosinci 1955 byla v městě Montgomery na jihu USA zatčena, protože odmítla v autobusu uvolnit místo bělochovi. Tento případ vedl k velkým protirasistickým protestům a vzniku hnutí za zrovnoprávnění černých obyvatel USA. Rosa Parksová se stala symbolem pro boj amerických černochů za jejich práva.

Segregace a rasová diskriminace v USA v padesátých letech 20. století byla zejména v jižních státech normálním a běžným jevem. To se týkalo možnosti návštěv restaurací, kin, škol a také užívání prostředků hromadné dopravy. V městě Montgomery (stát Alabama) platil zákon, že v přední části autobusu smí sedět pouze bílí; v prostřední části si směli sednout i černí resp. barevní občané, ale museli uvolnit celou řadu, chtěl-li si tam sednout i jen jeden běloch. V této situaci se stalo, že Rosa Parksová 1. prosince 1955 během jízdy v autobusu odmítla vstát. Přivolaná policie ji zatkla a u soudu jí o čtyři dny později byla udělena pokuta 14 dolarů.

Reakce byla na tehdejší poměry překvapivá. Došlo k bojkotu městské autobusové dopravy, který trval déle než jeden rok (382 dní) a jehož se zúčastnila většina černého obyvatelstva města (tehdy necelých 50 000 obyvatel). S protesty solidarizovali i černí taxikáři, kteří po celou dobu vozili černé pracující do práce za symbolickou cenu 10 centů (stejně stála i autobusová jízdenka).

Dne 19. června 1956 rozhodl federální soud, že politika rasové segregace je v rozporu s ústavou USA. Zástupci města Montgomery podali okamžitě odvolání proti tomuto rozsudku. Rasová diskriminace byla ve městě samotném zesílena. 13. listopadu 1956 však Nejvyšší soud prohlásil segregaci v autobusech města Montgomery za ilegální a protiústavní.

Jedním z iniciátorů tohoto bojkotu, známého jako Montgomery Bus Boycott, byl tehdy ještě poměrně neznámý Martin Luther King, baptistický kazatel. Tento protest vedl jednak ke zrušení segregace v městských autobusech, zejména je však považován za zrod hnutí za občanská práva v USA.

Rosa Parksová samotná i její manžel ztratili zaměstnání, po mnoha hrozbách se její muž nervově zhroutil. Parksovi se roku 1957 odstěhovali do Detroitu, zůstali však i zde aktivní v hnutí za občanská práva.

Externí odkazy

anglicky

Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Rosa Parksová

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Rosa Parksová

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
-[[Soubor:Rosaparks.jpg|thumb|Rosa Parks s Martinem Lutherem Kingem, 1955]]
+[[Soubor:Rosaparks.jpg|thumb|240px|Rosa Lee Parks s Martinem Lutherem&nbsp;Kingem (1955)]]
-'''Rosa Parksová''', celým jménem '''Rosa Lee Parks''' (někdy též '''Rosa Louise Parks'''; [[4. únor]]a [[1913]] v [[Tuskegee]], [[Alabama]], [[Spojené státy americké|USA]] – [[24. říjen|24. října]] [[2005]] v [[Detroit]]u, [[Michigan]], [[Spojené státy americké|USA]]) patřila k nejznámějším aktivistkám za práva černochů v USA. V prosinci [[1955]] byla v městě [[Montgomery]] na jihu USA zatčena, protože odmítla v autobusu uvolnit místo [[běloch]]ovi. Tento případ vedl k velkým protirasistickým protestům a vzniku hnutí za zrovnoprávnění černých obyvatel USA. Rosa Parksová se stala symbolem pro boj amerických černochů za jejich práva.
+'''Rosa Lee Parks''', někdy též '''Rosa Louise Parks''', česky: '''Rosa Parksová''' (* [[4. únor]]a [[1913]] v [[Tuskegee]], [[Alabama]], [[Spojené státy americké|USA]], † [[24. říjen|24. října]] [[2005]] v [[Detroit]]u, [[Michigan]], [[Spojené státy americké|USA]]) patřila k nejznámějším aktivistkám za práva černochů v USA. V&nbsp;prosinci [[1955]] byla v městě [[Montgomery]] na jihu USA zatčena, protože odmítla v autobusu uvolnit místo [[běloch]]ovi. Tento případ vedl k velkým protirasistickým protestům a vzniku hnutí za zrovnoprávnění černých obyvatel USA. Rosa Parksová se stala symbolem pro boj amerických černochů za jejich práva.
-[[Rasová segregace|Segregace]] a [[rasová diskriminace]] v USA v padesátých letech 20. století byla zejména v jižních státech normálním a běžným jevem. To se týkalo možnosti návštěv restaurací, kin, škol a také užívání prostředků hromadné dopravy. V městě Montgomery (stát Alabama) platil zákon, že v přední části autobusu smí sedět pouze bílí; v prostřední části si směli sednout i černí resp. barevní občané, ale museli uvolnit celou řadu, chtěl-li si tam sednout i jen jeden běloch. V této situaci se stalo, že Rosa Parksová [[1. prosinec|1. prosince]] [[1955]] během jízdy v autobusu odmítla vstát. Přivolaná policie ji zatkla a u soudu jí o čtyři dny později byla udělena pokuta 14 dolarů.
+[[Rasová segregace|Segregace]] a [[rasová diskriminace]] v USA v padesátých letech 20. století byla zejména v jižních státech normálním a běžným jevem. To se týkalo možnosti návštěv restaurací, kin, škol a také užívání prostředků hromadné dopravy. V&nbsp;městě Montgomery (stát Alabama) platil zákon, že v přední části autobusu smí sedět pouze bílí; v prostřední části si směli sednout i černí resp. barevní občané, ale museli uvolnit celou řadu, chtěl-li si tam sednout i jen jeden běloch. V&nbsp;této situaci se stalo, že Rosa Parksová [[1. prosinec|1. prosince]] [[1955]] během jízdy v autobusu odmítla vstát. Přivolaná policie ji zatkla a u soudu jí o čtyři dny později byla udělena pokuta 14 dolarů.
-Reakce byla na tehdejší poměry překvapivá. Došlo k bojkotu městské autobusové dopravy, který trval déle než jeden rok (382 dní) a jehož se zúčastnila většina černého obyvatelstva města (tehdy necelých 50 000 obyvatel). S protesty se solidarizovali i černí taxikáři, kteří po celou dobu vozili černé pracující do práce za symbolickou cenu 10 centů (stejně stála i autobusová jízdenka).
+Reakce byla na tehdejší poměry překvapivá. Došlo k bojkotu městské autobusové dopravy, který trval déle než jeden rok (382 dní) a jehož se zúčastnila většina černého obyvatelstva města (tehdy necelých 50 000 obyvatel). S&nbsp;protesty solidarizovali i černí taxikáři, kteří po celou dobu vozili černé pracující do práce za symbolickou cenu 10&nbsp;centů (stejně stála i autobusová jízdenka).
 Dne 19. června [[1956]] rozhodl federální soud, že politika rasové segregace je v rozporu s [[ústava USA|ústavou USA]]. Zástupci města Montgomery podali okamžitě odvolání proti tomuto rozsudku. Rasová diskriminace byla ve městě samotném zesílena. 13. listopadu 1956 však Nejvyšší soud prohlásil [[Rasová segregace|segregaci]] v autobusech města Montgomery za ilegální a protiústavní.
@@ Řádka 17: / Řádka 17: @@
 * [http://ihned.cz/2-17082920-003000_d-1c Zemřela Rosa Parksová, žena, která nepustila sednout bělocha (iHNed.cz)]
 * [http://www.blisty.cz/art/25534.html Zemřela Rosa Parksová (Britské listy)]
-'''anglicky'''
+; anglicky
 * [http://www.montgomeryboycott.com/ Montgomery Bus Boycott]
 * [http://www.legacy.com/Obituaries.asp?Page=APStory&Id=10245 Rosa Parks (Legacy.com)]
-{{Commons|Rosa Parks}}{{Článek z Wikipedie}}
+{{FlickrTag|Rosa+Parks}}{{Commonscat|Rosa Parks}}{{Článek z Wikipedie}}
 {{DEFAULTSORT:Parksová, Rosa}}
 [[Kategorie:Američtí aktivisté]]
 [[Kategorie:Aktivisté za lidská práva]]
-[[Kategorie:Afroameričané]]
 [[Kategorie:Nositelé Prezidentské medaile svobody]]
+[[Kategorie:Afroameričané]]
+[[Kategorie:Ženy]]