Plíseň
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(++) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
- | + | : ''Tento článek je o skupině hub se specifickým vzhledem. Další významy jsou uvedeny na stránce'': [[Plíseň (rozcestník)]]. | |
- | [[ | + | [[Soubor:Mold(плесень).jpg|thumb|240px|Plíseň na petriho misce]] |
+ | [[Soubor:Mouldy Clementine.jpg|thumb|240px|Plíseň na [[Mandarinka klementina|mandarince]] (2010)]] | ||
Termín '''plíseň''' představuje nesystematické označení pro skupinu [[houby|hub]], které pokrývají povrch substrátu jemným bílým nebo barevným [[mycelium|myceliem]]. | Termín '''plíseň''' představuje nesystematické označení pro skupinu [[houby|hub]], které pokrývají povrch substrátu jemným bílým nebo barevným [[mycelium|myceliem]]. | ||
- | Mezi plísně zahrnujeme fykomycety (pravé plísně) s rody ''Absidia'', ''Mucor'' (plíseň hlavičková) a ''Rhizopus'', vřeckaté houby (mj. s rody ''Bysochlamys'' a ''Neurospora'') a ''Fungi imperfecti'' (houby nedokonalé) s rody ''Alternaria'', ''Aspergillus'', ''Botrytis'', ''Cladosporium'', ''Fusarium'', ''Penicillium'', ''Scopulariopsis'', ''Sporotrichum'', ''Stachobotrys'' a ''Trichothecium''. Plísně jsou většinou [[saprofyt|saprofytické]], mohou být užitečné (produkují-li antibiotika, organické kyseliny, příp. [[enzym|enzymy]] v průmyslovém měřítku) nebo škodlivé (působící mykózy lidí, zvířat i rostlin, tvořící mykotoxiny, rozkládající potraviny a krmivo, kazící dřevo, kůži, papír, textilie aj.). | + | Mezi plísně zahrnujeme fykomycety (pravé plísně) s rody ''Absidia'', ''Mucor'' (plíseň hlavičková) a ''Rhizopus'', vřeckaté houby (mj. s rody ''Bysochlamys'' a ''Neurospora'') a ''Fungi imperfecti'' (houby nedokonalé) s rody ''Alternaria'', ''Aspergillus'', ''Botrytis'', ''Cladosporium'', ''Fusarium'', ''Penicillium'', ''Scopulariopsis'', ''Sporotrichum'', ''Stachobotrys'' a ''Trichothecium''. Plísně jsou většinou [[saprofyt|saprofytické]], mohou být užitečné (produkují-li antibiotika, organické kyseliny, příp. [[enzym|enzymy]] v průmyslovém měřítku) nebo škodlivé (působící mykózy lidí, zvířat i rostlin, tvořící mykotoxiny, rozkládající potraviny a krmivo, kazící dřevo, kůži, papír, textilie aj.). |
==Využití plísní== | ==Využití plísní== | ||
Různé druhy hub, které nazýváme plísněmi využíváme ve farmaceutickém, chemickém i potravinářském průmyslu. Nejznámější je jistě využití druhu ''[[Penicillium notatum]]'', který produkuje známá antibiotika (látky, které zabíjejí živé [[mikroorganismus|mikroorganismy]], zejména [[bakterie]]). Prášky, které se z tohoto druhu vyrábějí, známe pod názvem penicilin. Za objev [[penicilin]]u dostal roku 1945 Nobelovu cenu [[Alexander Fleming]] a spolu s ním i jeho spolupracovníci Chain a Florey. | Různé druhy hub, které nazýváme plísněmi využíváme ve farmaceutickém, chemickém i potravinářském průmyslu. Nejznámější je jistě využití druhu ''[[Penicillium notatum]]'', který produkuje známá antibiotika (látky, které zabíjejí živé [[mikroorganismus|mikroorganismy]], zejména [[bakterie]]). Prášky, které se z tohoto druhu vyrábějí, známe pod názvem penicilin. Za objev [[penicilin]]u dostal roku 1945 Nobelovu cenu [[Alexander Fleming]] a spolu s ním i jeho spolupracovníci Chain a Florey. | ||
- | |||
- | + | Jiné plísně využíváme v potravinářství např. ''[[Penicillium roqueforti]]'' či ''[[Penicillium camemberti]]'', známé sýrové plísně. | |
- | + | ||
+ | == Externí odkazy == | ||
- | {{ | + | {{Commonscat|Mold (fungus)}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Houby]] | [[Kategorie:Houby]] | ||
[[Kategorie:Heterogenní skupiny hub]] | [[Kategorie:Heterogenní skupiny hub]] |
Aktuální verze z 14. 12. 2024, 13:23
- Tento článek je o skupině hub se specifickým vzhledem. Další významy jsou uvedeny na stránce: Plíseň (rozcestník).
Termín plíseň představuje nesystematické označení pro skupinu hub, které pokrývají povrch substrátu jemným bílým nebo barevným myceliem. Mezi plísně zahrnujeme fykomycety (pravé plísně) s rody Absidia, Mucor (plíseň hlavičková) a Rhizopus, vřeckaté houby (mj. s rody Bysochlamys a Neurospora) a Fungi imperfecti (houby nedokonalé) s rody Alternaria, Aspergillus, Botrytis, Cladosporium, Fusarium, Penicillium, Scopulariopsis, Sporotrichum, Stachobotrys a Trichothecium. Plísně jsou většinou saprofytické, mohou být užitečné (produkují-li antibiotika, organické kyseliny, příp. enzymy v průmyslovém měřítku) nebo škodlivé (působící mykózy lidí, zvířat i rostlin, tvořící mykotoxiny, rozkládající potraviny a krmivo, kazící dřevo, kůži, papír, textilie aj.).
Využití plísní
Různé druhy hub, které nazýváme plísněmi využíváme ve farmaceutickém, chemickém i potravinářském průmyslu. Nejznámější je jistě využití druhu Penicillium notatum, který produkuje známá antibiotika (látky, které zabíjejí živé mikroorganismy, zejména bakterie). Prášky, které se z tohoto druhu vyrábějí, známe pod názvem penicilin. Za objev penicilinu dostal roku 1945 Nobelovu cenu Alexander Fleming a spolu s ním i jeho spolupracovníci Chain a Florey.
Jiné plísně využíváme v potravinářství např. Penicillium roqueforti či Penicillium camemberti, známé sýrové plísně.
Externí odkazy
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |