Velké Karlovice

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 19. 8. 2015, 15:38

Velké Karlovice (pošta a knihovna)

Velké Karlovice jsou moravská valašská obec. Leží na území okresu Vsetín.

Dějiny

Vesnici založil majitel rožnovského panství Karel Jindřich z Žerotína listinou z 8. listopadu 1714. Karlovice leží na území, na které si už před založením obce činily nárok rožnovské a vsetínské panství a také uherská šlechta. V průběhu staletí se hranice Karlovic oproti jiným obcím velice často měnily. Před kolonizací oblasti dostačovaly hranice panství určené jen přibližně, s postupným příchodem osadníků se zvýšil zájem na jejich přesném vymezení. (Šlo o to, komu připadnou výnosy a daně.) Už v 16. století docházelo ke sporům mezi vsetínským a povážskobystrickým panstvím a k čím dál častějším srážkám Moravanů a Slováků. V 17. století se do sporu přidalo ještě panství rožnovské a v roce 1714 zakládá majitel rožnovského panství Karel Jindřich z Žerotína obec Karlovice. Z té doby víme o 9 usedlostech, založených v podstatě „na černo“, kterým byla při založení obce legalizována jejich práva. Osídlování bylo pro poddané lákavé, za pouhých 42 krejcarů získávali obživu. Proto zde v roce 1750 bylo už 132 usedlostí.

Ani po založení obce se spory o hranice neuklidnily. Dál docházelo ke srážkám mezi Karlovjany a Slováky. Největší bitva proběhla v roce 1733 na Machůzkách, kde podle lidové tradice zůstalo 59 mrtvých (podle úředních záznamů však jen 13). V roce 1734 došlo ke kompromisnímu řešení a hranice Uher se přesunula z hřebene Javorníků na jejich úbočí směrem k Bečvě.

Pokračovaly také spory s panstvím vsetínským, které skončily v roce 1774 rozdělením Karlovic na Velké a Malé. Spor prý ukončila sama Marie Terezie, která si dala předložit katastrální mapu a nakreslila hranice mezi oběma panstvími. Vsetínskému panství připadla část Pluskovce, Tísňav, Stanovnice, Bzového a Soláně a rožnovskému zůstal zbytek. K dalším změnám hranic došlo v roce 1888 při zakládáni gruntovních knih. K Novému Hrozenkovu byla připojena část území s 15 domy v údolí Bzové a zřejmě i na Soláni, původní hranice je zde však dosud nejasná.

Výměra Velkých Karlovic tehdy byla přes 66 km² a s Malými Karlovicemi dohromady to bylo téměř 86 km². Spisovatel Čeněk Kramoliš na začátku 20. století napsal: „Katastrální výměra obce je veliká. Velké Karlovice samy mají čtyřikráte větší rozlohu než Brno, jež zaujímá 17 km²“. V období 2. světové války se hranice obou Karlovic posunuly z úbočí až na hřeben Javorníků, ale po válce byly upraveny do původní polohy. V roce 1966 došlo k opětovnému sloučeni Velkých a Malých Karlovic do jedné obce - Velké Karlovice. Zároveň došlo k oddělení Zadní Stanovnice s 26 domy od Malých Karlovic a jejímu připojení k obci Karolinka.

Vývoj území obce byl v průběhu dvou staletí velice bouřlivý a některé její části byly v tomto období ve správě dvou panství a čtyř obci. Například pravobřežní část údolí Bzové byla postupně součástí Karlovic, Malých Karlovic, Nového Hrozenkova a dnes patři Karolince.

Rekreační centrum

Dnes jsou Velké Karlovice zimním i letním turistickým střediskem vhodným pro rodinnou dovolenou s velkou nabídkou hotelů, penzionů a Campingu. V obci se nachází 10 lyžařských vleků. Jsou to střediska Razula, Kyčerka, U Bambuchů, Machůzky. Je protkána sítí cyklostezek, běžkařských tras a cest pro pěší.

Památky a příroda

Nejvýznačnější památky jsou památkově chráněný chrám Panny Marie Sněžné (postaven v lidovém baroku), fojtství ve Bzovém, Barvičův kupecký dům (dnešní muzeum a galerie) aj. Mnohé z tradičních valašských staveb ve Velkých Karlovicích (včetně Fojství), se staly předlohou pro zhotovení replik či byly dokonce převezeny do Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Avšak to, co návštěvníkům Velkých Karlovic nejvíce učaruje, je zdejší krásná příroda. Pohoří Beskyd, Javorníků a Vsetínských vrchů dodává místní krajině nezaměnitelný ráz nejednou zpodobněn v dílech nejednoho umělce. Nejvyšší horou Velkých Karlovic a zároveň Vsetínských vrchů je "Vysoká" (1024 m n. m.). Rovněž "Karlovské jezero" ledovcového původu, nacházející se v údolí Jezerné, stojí za návštěvu. V obci pramení řeky Vsetínská i Rožnovská Bečva. Krásu zdejší krajiny dokreslují na loukách se pasoucí stáda ovcí, která k Valašsku, tedy i k Velkým Karlovicím, od pradávna neodmyslitelně patří. Konečně prototypem nedotčené přírody je prales Razula, který skýtá rozmanitou škálu fauny i flory. Velké Karlovice se řadí k oblastem s nejčistším ovzduším v rámci České republiky.

Sport

Ve Velkých karlovicích působí fotbalový klub FC Velké Karlovice+Karolinka, který je v současnosti účastníkem fotbalové soutěže ČMFS Divize E. Každoročně se ve Velkých Karlovicích koná závod v běhu na lyžích na 50 km Karlovská padesátka. Taktéž se ve Velkých Karlovicích koná seriál závodů na horských kolech v rámci Českého poháru Karlovský pohár. Velké Karlovice jsou ideálním místem pro příznivce jak letních, tak zimních sportů. Místní síť cyklostezek a turistických tras je vhodná jak pro rekreační, tak pro vrcholové sportovce. V zimě se tyto trasy promění v pravidelně upravované běžecké trasy. Rovněž vyznavači ski-alpinismu nepřijdou v Karlovicích zkrátka. Není novinkou, že tato malebná obec skýtá na české poměry kvalitní nabídku lyžarských sjezdovek. Pro ty, kteří si dosud nevybrali, nabízí Velké Karlovice tenisové kurty, ledovou plochu(veřejné bruslení, hokej), golfové hřiště a mnohé další aktivity poskytované bohatou sítí místních hotelů.

Části obce

• Malé Karlovice
• Velké Karlovice

Významné osobnosti

• Karel Hofman
• Jan Kobzáň
• Helena Mičkalová
• František Podešva
• Marie Podešvová
• Alois Schneiderka

Prameny

• Kolektiv autorů: Okres Vsetín, Brno - Vsetín, 2002, ISBN 80-86298-09-4
• Kutzer, J.: Karlovské zrcadélko, Velké Karlovice, 1886.