Srub

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 19. 3. 2023, 18:40

Srub

Srub je dřevěná stavba vybudovaná z vodorovně kladených, v rozích pomocí dlabů překřížených trámů roubením. Sruby byly budovány o oblastech s větším množstvím především jehličnatých lesů, například ve východní a střední Evropě, ve Skandinávii atp. V oblastech s menším množstvím dřeva se ujala úspornější hrázděná konstrukce.

Obsah

1 Historie
2 Technologie výstaby srubu
- 2.1 Kanadská technologie
  - 2.1.1 Vlastnosti prvků kanadské technologie
- 2.2 Norská technologie
  - 2.2.1 Charakteristika norské technologie
3 Typy frézovaných klád
4 Externí odkazy

Historie

Ve střední Evropě byla v období středověku roubená konstrukce užívána nejen na venkově, ale i ve městech, na hradech atp. Později byla užívána především v lidové architektuře, ne však výhradně. Roubený je například ještě Kostel svatého Jiří v Loučné hoře z let 1778–1780. Výhodou stavby ze dřeva byla nízká cena stavebního materiálu, dobré tepelně–izolační vlastnosti. rychlý průběh výstavby. Nevýhodou nebezpečí rozsáhlých ničivých požárů.

Stavbu dřevěných domů, respektive domů z veškerých spalitelných materiálů, zakázala na území habsburského soustátí Marie Terezie. Na mnoha místech však byl porušován ještě v průběhu 19. století. Sruby jsou budovány i dnes, například jako rekreační objekty v horských oblastech, ale rozšiřují se i jako domy k běžnému dennímu rodinnému bydlení. Mimo Evropu byly hojně stavěny především v Severní Americe v 19. století.

Technologie výstaby srubu

Kanadská technologie

Kanadská technologie, detail

Tato technologie se vyznačuje použitím kulatin jako hlavního stavebního prvku. Kmeny jsou pouze zbaveny kůry a poté jsou již připraveny k opracování na stavební prvky této technologie. Tento způsob výstavby si žádá velkou zručnost a přesnost zpracování. Mezery mezi kládami u této technologie chybí, stěny působí jako souvislý masiv. Absence mezer mezi kládami se dosahuje použitím speciálního značkovacího přípravku a izolace se umístí podél klády v izolačním kanálu. Přitom jsou zachovány všechny přirozené ohyby klády, což dodává každému domu a stěně neopakovatelnost a individuální charakter. Vrcholem tesařského umění jsou těsně, s přesností na milimetr, upravené rohové spoje klád. Zvláštností této technologie je zachování pevné vnější vrstvy kulatiny (odstraňuje se při roubení), což zabrání stěnám, aby promrzaly při nízkých teplotách a podstatně zvyšuje životnost stavby. Šetrně zachovaná vnější vrstva se podílí na správné filtraci vzduchu kulatinou, vytváří neopakovatelné mikroklima uvnitř stavby. Chlad v létě a teplo v zimě. Navíc zachování pevné vnější vrstvy (vnějších 3-5 cm) činí kulatinu přirozeně odolnější vůči vlivům vnějšího prostředí, tvorbě plísně, modrání, změnám struktury pod vlivem UV-záření.

Vlastnosti prvků kanadské technologie

Nejčastější materiál: borovice, modřín, smrk
Průměr klád v mm: 280 – 500
Max. sesedání mm: 70 – 100
Délka vyzrávání srubu 12 – 18 měsíců

Norská technologie

Tato technologie se vyznačuje použitím ze dvou stran opracovaných klád tzv. prizem. Povrch vnitřních a venkovních stěn je u srubu postaveného norskou technologií rovný. Norský způsob se vyznačuje použitím unikátního "norského spoje". Jedinečnost tohoto spoje spočívá v tom, že při usazování a vysychání domu, které je nevyhnutelné i u vysušeného dřeva, se do sebe prvky rohových spojů díky vlastní hmotnosti zaklíní (princip: klín do klínu). To brání deformacím a „protáčení“ lafety kvůli vznikajícím značným vnitřním napětím. Jako opatření proti vybočení prizem ve stěnách, a tím narušení rovnosti stěny srubu, jsou prizmy ve svislém směru propojovány dřevěnými kolíky. Do trámového prvku je každých 50cm vyvrtán otvor a do něj je zasazen kolík o stejném průměru a propojen s prvkem stěny nad ním. Kolíky jsou ze stejného druhu dřeva jako je celý srub. U tohoto způsobu výstavby srubu je po smontování jednotlivých prvků nutná technologická přestávka z důvodu sesedání domu vlivem vysychání dřeva. Tato přestávka se pohybuje u norské technologie v délce 7 - 8 měsíců. Až po uplynutí této doby je možné přistoupit ke změření stavebních otvorů a získání pevných rozměrů pro zhotovení oken a dveří přesně na míru.

Charakteristika norské technologie

Nejčastější materiál: borovice, modřín
Průměr klád na výrobu prizem mm: 280 - 500
Tloušťka prizem pro sruby mm: 200, pro malé stavební jednotky, mm: 150
Max. sesedání mm: 30 - 50
Délka vyzrávání srubu 7 - 8 měsíců

Typy frézovaných klád

Profil tvaru "D"

Pravoúhlý nebo štěrbinový typ klády

Švédský oblouk

Profil tvaru "D"
Pravoúhlý nebo štěrbinový typ klády
Švédský oblouk

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Srub

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
-[[Soubor:Valley Forge cabin.jpg|thumb|Srub]]
+[[Soubor:Valley Forge cabin.jpg|thumb|240px|Srub]]
 '''Srub''' je [[dřevo|dřevěná]] stavba vybudovaná z vodorovně kladených, v rozích pomocí [[dlab]]ů překřížených [[trám]]ů [[roubení]]m. Sruby byly budovány o oblastech s větším množstvím především [[Jehličnatý les|jehličnatých lesů]], například ve východní a střední Evropě, ve [[Skandinávie|Skandinávii]] atp. V oblastech s menším množstvím dřeva se ujala úspornější [[hrázděný dům|hrázděná konstrukce]].
 == Historie ==
-Ve střední Evropě byla v období středověku roubená konstrukce užívána nejen na venkově, ale i ve [[město|městech]], na [[hrad]]ech atp. Později byla užívána především v [[lidová architektura|lidové architektuře]], ne však výhradně. Roubený je například ještě [[Kostel svatého Jiří (Loučná Hora)|Kostel svatého Jiří v Loučné hoře]] z let 1778–[[1780|80]]. Výhodou stavby ze dřeva byla nízká cena stavebního materiálu, dobré tepelně–izolační vlastnosti. rychlý průběh výstavby. Nevýhodou nebezpečí rozsáhlých ničivých [[požár]]ů.
+Ve střední Evropě byla v období středověku roubená konstrukce užívána nejen na venkově, ale i ve [[město|městech]], na [[hrad]]ech atp. Později byla užívána především v [[lidová architektura|lidové architektuře]], ne však výhradně. Roubený je například ještě [[Kostel svatého Jiří (Loučná Hora)|Kostel svatého Jiří v Loučné hoře]] z let 1778–1780. Výhodou stavby ze dřeva byla nízká cena stavebního materiálu, dobré tepelně–izolační vlastnosti. rychlý průběh výstavby. Nevýhodou nebezpečí rozsáhlých ničivých [[požár]]ů.
-Stavbu dřevěných domů, respektive domů z veškerých spalitelných materiálů, zakázala na území [[Habsburkové|habsburského]] soustátí Marie Terezie. Na mnoha místech však byl porušován ještě v průběhu 19. století. Sruby jsou budovány i dnes, například jako rekreační objekty v horských oblastech, ale rozšiřují se i jako domy k běžnému dennímu rodinnému bydlení.
+Stavbu dřevěných domů, respektive domů z veškerých spalitelných materiálů, zakázala na území [[Habsburkové|habsburského]] soustátí Marie Terezie. Na mnoha místech však byl porušován ještě v průběhu 19.&nbsp;století. Sruby jsou budovány i dnes, například jako rekreační objekty v horských oblastech, ale rozšiřují se i jako domy k běžnému dennímu rodinnému bydlení.
 Mimo Evropu byly hojně stavěny především v [[Severní Amerika|Severní Americe]] v 19. století.
 == Technologie výstaby srubu ==
 === Kanadská technologie ===
-[[Soubor:Handcrafted Scribe-Fit Log Home Closeup.jpg|thumb|Kanadská technologie, detail]]
+[[Soubor:Handcrafted Scribe-Fit Log Home Closeup.jpg|thumb|240px|Kanadská technologie, detail]]
 Tato technologie se vyznačuje použitím kulatin jako hlavního stavebního prvku. Kmeny jsou pouze zbaveny [[Borka|kůry]] a poté jsou již připraveny k opracování na stavební prvky této technologie. Tento způsob výstavby si žádá velkou zručnost a přesnost zpracování. Mezery mezi kládami u této technologie chybí, stěny působí jako souvislý masiv.
-Absence mezer mezi kládami se dosahuje použitím speciálního značkovacího přípravku a izolace se umístí podél klády v izolačním kanálu. Přitom jsou zachovány všechny přirozené ohyby klády, což dodává každému domu a stěně neopakovatelnost a individuální charakter. Vrcholem tesařského umění jsou těsně, s přesností na milimetr, upravené rohové spoje klád.
+Absence mezer mezi kládami se dosahuje použitím speciálního značkovacího přípravku a izolace se umístí podél klády v izolačním kanálu. Přitom jsou zachovány všechny přirozené ohyby klády, což dodává každému domu a stěně neopakovatelnost a individuální charakter. Vrcholem tesařského umění jsou těsně, s&nbsp;přesností na milimetr, upravené rohové spoje klád.
 Zvláštností této technologie je zachování pevné vnější vrstvy kulatiny (odstraňuje se při roubení), což zabrání stěnám, aby promrzaly při nízkých teplotách a podstatně zvyšuje životnost stavby. Šetrně zachovaná vnější vrstva se podílí na správné filtraci vzduchu kulatinou, vytváří neopakovatelné [[mikroklima]] uvnitř stavby. Chlad v létě a teplo v zimě. Navíc zachování pevné vnější vrstvy (vnějších 3-5 cm) činí kulatinu přirozeně odolnější vůči vlivům vnějšího prostředí, tvorbě plísně, modrání, změnám struktury pod vlivem UV-záření.
 ====Vlastnosti prvků kanadské technologie====
 * Nejčastější materiál: borovice, modřín, smrk
-* Průměr klád v mm: 280 - 500
+* Průměr klád v mm: 280 – 500
-* Max. sesedání mm: 70 - 100
+* Max. sesedání mm: 70 – 100
-* Délka vyzrávání srubu 12 - 18 měsíců
+* Délka vyzrávání srubu 12 – 18 měsíců
 === Norská technologie ===
-[[Soubor:Fjorborg Blockbohlenbau.jpg|thumb|Norská technologie, detail]]
 Tato technologie se vyznačuje použitím ze dvou stran opracovaných klád tzv. prizem. Povrch vnitřních a venkovních stěn je u srubu postaveného norskou technologií rovný. Norský způsob se vyznačuje použitím unikátního "norského spoje". Jedinečnost tohoto spoje spočívá v tom, že při usazování a vysychání domu, které je nevyhnutelné i u vysušeného dřeva, se do sebe prvky rohových spojů díky vlastní hmotnosti zaklíní (princip: klín do klínu). To brání deformacím a „protáčení“ lafety kvůli vznikajícím značným vnitřním napětím.
 Jako opatření proti vybočení prizem ve stěnách, a tím narušení rovnosti stěny srubu, jsou prizmy ve svislém směru  propojovány dřevěnými kolíky. Do trámového prvku je každých 50cm vyvrtán otvor a do něj je zasazen kolík o stejném průměru a propojen s prvkem stěny nad ním. Kolíky jsou ze stejného druhu dřeva jako je celý srub.