Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !
Boeing 787
Z Multimediaexpo.cz
(+ Výrazné vylepšení) |
(+ Výrazné vylepšení) |
||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
|typ = [[dopravní letoun]] | |typ = [[dopravní letoun]] | ||
|výrobce = Boeing | |výrobce = Boeing | ||
| - | |image = [[ | + | |image = [[Soubor:Qatar Airways Boeing 787-8 Dreamliner - A7-BCO - ZRH (24744228721).jpg|260px]] |
| - | |text = | + | |text = Vzlet Boeingu 787-8<br />společnosti Qatar Airways (2016) |
|konstruktér = | |konstruktér = | ||
|první let = 15. prosince [[2009]] | |první let = 15. prosince [[2009]] | ||
| Řádka 13: | Řádka 13: | ||
|hlavní uživatel = | |hlavní uživatel = | ||
|více uživatelů = | |více uživatelů = | ||
| - | }} | + | }}'''Boeing 787 Dreamliner''' je [[Dvoumotorový proudový letoun|dvoumotorové proudové]] [[Širokotrupý letoun|širokotrupé]] [[Dopravní letoun|dopravní letadlo]] společnosti [[Boeing]], využívající mnoha technických vylepšení proti starším modelům. Dreamliner by měl nahradit stávající modely [[Boeing 757]] a [[Boeing 767]], konkuruje typům [[Airbus A350]], [[Airbus A330]] a [[Airbus A330neo|A330neo]]. Model 787 je v současnosti nabízen ve třech variantách, základní 787-8 s kapacitou 242 pasažérů, protáhnutý 787-9 s kapacitou 290 pasažérů a 787-10 s kapacitou 310 pasažérů. Po uvedení do provozu měly některé Dreamlinery technické potíže s bateriemi typu Li-on, které se vznítily, a jiné poruchy, letečtí experti však tyto závady nepovažují za něco neobvyklého, neboť u nově zaváděných letadel se problémy objevují téměř pokaždé.<ref>[http://byznys.lidovky.cz/boeingy-787-dreamliner-nesmi-do-vzduchu-jsou-poruchove-pfg-/doprava.aspx?c=A130117_081735_ln-doprava_mct Boeingy 787 Dreamliner nesmí do vzduchu, jsou poruchové], 17. ledna 2013, Lidovky.cz</ref> |
| - | + | ||
| - | '''Boeing 787 | + | |
| + | V únoru 2017 létalo ve světě 521 těchto letounů, přičemž dalších 1207 bylo objednaných.<ref name="active">[http://active.boeing.com/commercial/orders/displaystandardreport.cfm?cboCurrentModel=787&optReportType=AllModels&cboAllModel=787&ViewReportF=View+Report Boeing 787: Orders and Deliveries (updated monthly)]</ref> | ||
| + | |||
| + | == Vývoj == | ||
| + | [[Soubor:787 First Flight.jpg|thumb|230px|Boeing 787 Dreamliner při svém prvním letu]] | ||
| + | [[Soubor:Boeing 787-8 Dreamliner, Boeing Company JP7325866.jpg|thumb|230px|Kokpit Boeingu 787 (2012)]] | ||
| + | [[File:All Nippon Airways Boeing 787-8 Dreamliner JA801A OKJ in flight.jpg|thumb|230px|Boeing 787-8 (JA801A) Dreamliner<br />All Nippon Airways (2011)]] | ||
| + | Studie nové rodiny letadel se zrodila v 2. polovině 90. let, kdy Boeing úspěšně uvedl do provozu model [[Boeing 777]] a začal prodávat [[Boeing 737]] Next Generation (verze 600, 700, 800, 900). Projekční týmy Boeingu pracovaly na nových variantách typu [[Boeing 747]] a pokračovaly na vývoji většího B 747X jako konkurenta typu [[Airbus A380]]. Ale ani trh supervelkých nebo trh malých letadel nepředstavoval pro Boeing výzvu na výraznou inovaci. Místo toho se Boeing zaměřil na objevenou příležitost ve střední kategorii. Toto rozhodnutí bylo logické, vzhledem k tomu, že kategorii 180 - 300 místných proudových letadel Boeing pokrýval velmi úspěšnou dvojicí letadel [[Boeing 757]] a [[Boeing 767]]. Tato spolehlivá dvoumotorová letadla uvedl Boeing na trh začátkem 80. let a pro Boeing byly mimořádně úspěšnými projekty. Postupem času byla tato dvojice v konkurenci s lepšími a modernějšími modely letadel. Boeing 757 byl [[kanibalizovaný]] nově vedeným prodlouženým modelem Boeing 737-800 a model 767 musel odrážet útoky ze strany populárního modelu [[Airbus A330]]. Boeing se pokusil sice zvrátit vývoj uvedením prodloužené varianty 767-400, ten si však objednali v počtu 37 kusů jen dva zákazníci (21 Delta Airlines, 16 United Airlines). | ||
| + | |||
| + | V lednu 2001 Boeing vydal zprávu, že zkoumá nové směry ve vývoji nových modelů pod označením "Project 20XX" Prohlášení bez jakýchkoliv nákresů a podrobností vyvolalo mnoho dohadů až mýtů. Objevily se domněnky, že Projekt 20XX směřuje ke stroji s křídly ve tvaru delta, který se bude podobat letadlu [[Concorde]]. | ||
| + | |||
| + | 29. března 2001 Boeing odhalil pravdu, když představil letadlo velikosti Boeingu 767 s neobvyklou konfigurací s motory instalovanými v zadní části a s doletem přes 8000 mil. To co vyvolalo pozornost však nebyla konfigurace, dolet nebo velikost. Hlavní zbraní tohoto modelu měla být rychlost. Cestovní rychlost letadla měla dosahovat 95 - 98% rychlosti zvuku ( [[Machovo číslo|Mach]] 0,95 - 0,98), což by umožnilo zkrátit dobu letu z [[Londýn]]a do [[Singapur]]u o 3 hodiny nebo při letu z Londýna do [[Sydney]] až o 5 hodin. Koncept dostal označení "[[Sonic Cruiser]]". Letadlo mělo létat o 15 - 20% rychleji než současné typy při provozních nákladech modelu Boeing 767. | ||
| + | |||
| + | První trhlina v konceptu Sonic Cruiser se objevila v červnu 2001 na aerosalónu v [[Paříž]]i. Environmentální kruhy, frustrované odmítnutím [[Kjótský protokol|Kjótského protokolu]] ze strany americké vlády, začaly vykreslovat nepříznivé ekologické vlivy vysokorychlostního konceptu Sonic Cruiser. Tyto hlasy završil otevřený dopis Evropské komisařky pro životní prostředí Margot Wallström, který zaslala exekutivě Boeingu. Avšak rozhodujícím momentem pro projekt Sonic Cruiser byl útok teroristů 11. září 2001 a následné problémy leteckých společností. Studie proveditelnosti projektu Sonic Cruiser byla problematická. Průzkum mezi aeroliniemi ukázal, že nevěří možnosti získat dostatek cestujících platících mírně vyšší jízdné za rychlost a obávají se ekonomické návratnosti poměrně drahého stroje. | ||
| + | |||
| + | To byl ideální čas na to, aby Boeing představil projekt Yellowstone, na kterém se ve vší tichosti pracovalo souběžně s projektem Sonic Cruiser. Projekt Yellowstone byl spolu s konceptem Sonic Cruiser součástí studie "Project 20XX", jehož hlavním záměrem bylo prozkoumat vliv pokročilých výrobních technologií, nových materiálů, designu a systémů pro výrobu vysokorychlostního letadla v porovnání s konvenčními technologiemi. | ||
| + | |||
| + | Boeing vytvořil projekt Yellowstone jen jako referenční model, na kterém chtěl demonstrovat přínos nových technologií ve srovnání s řadou modelů Boeing 767 a následně chtěl vyčíslit přínosy rychlejšího letadla, na kterém měly být použity nové technologie. Od roku 2001 Boeing začal prezentovat model z projektu Yellowstone jako "environmentálně optimalizovaný", protože použití technologií uvažovaných pro Sonic Cruiser nabídlo výrazné zlepšení vlastností i pro letadla konvenční stavby. | ||
| + | |||
| + | Zatímco světové aerolinie pochybovaly o přidané hodnotě vyšší rychlosti, přišlo v roce 2002 sdělení společností [[British Airways]] a [[Air France]] o ukončení provozu nadzvukového letadla [[Concorde]] z ekonomických důvodů. V Boeingu však stále neměli jasno, zda se ubrat cestou vyšší rychlosti, nebo začít vyvíjet environmentální optimalizované a vysoce efektivní letadlo. Proto na konci roku 2002 předložily aeroliniím k posouzení až tři koncepty letadla Sonic Cruiser a jeden koncept letadla, které se podobalo Boeing 767 a Boeing 777 se šikmými konci křídel, na kterém byly z velké části využity kompozity a nové motory s vysokým obtokovým poměrem s vysokou efektivností. Aerolinie daly přednost efektivitě před rychlostí. | ||
| + | |||
| + | První provozovatelem typu 787 se v Evropě stala společnost LOT v roce 2012. | ||
| + | |||
| + | == Konstrukce == | ||
| + | Design představuje lehkou konstrukci. Letoun je z 80% z [[Kompozitní materiál|kompozitu]].<ref>[http://www.industryweek.com/companies-amp-executives/boeing-787-matter-materials-special-report-anatomy-supply-chain "Boeing 787: A Matter of Materials – Special Report: Anatomy of a Supply Chain"]. IndustryWeek.com, December 1, 2007.</ref> Boeing uvádí materiál co do hmotnosti 50% kompozitu, [[hliník]] z 20%, 15% [[Titan (prvek)|titan]], 10% ocel a 5% ostatních.<ref name=Boeing_787_Fact_Sheet>{{cite web |url= http://www.boeing.com/commercial/787family/programfacts.html |title= 787 Dreamliner Program Fact Sheet |work=Boeing web page |publisher=The Boeing Company |accessdate=July 10, 2007}}</ref><ref name=Boeing_AIAA_May_2005>{{cite web |url= http://www.aiaa.org/events/aners/Presentations/ANERS-Hawk.pdf |title= The Boeing 787 Dreamliner: More Than an Airplane |date= May 25, 2005 |authors=Hawk, Jeff (Director Certification, Government and Environment 787 Programs) |work=Presentation to AIAA/AAAF Aircraft Noise and Emissions Reduction Symposium |publisher=[[American Institute of Aeronautics and Astronautics]] and [[Association Aéronautique et Astronautique de France]] |accessdate=July 15, 2007 |format=PDF |archiveurl=https://web.archive.org/web/20070808001501/http://www.aiaa.org/events/aners/Presentations/ANERS-Hawk.pdf |archivedate=August 8, 2007}}</ref> Hliník je použit u křídel a náběžných hran ocasních ploch; titan hlavně v motorech a spojovacích prvcích a ocel na různých místech.<ref name=Boeing_AIAA_May_2005/> | ||
| + | |||
| + | Varianta 787 pro nejdelší lety je schopna doletět 14 800 až 15 700 km (8 000 až 8 500 námořních mil), což stačí na let z Los Angeles do [[Bangkok]]u nebo z New Yorku do Hong Kongu. Jeho cestovní rychlost je 0,85 [[Machovo číslo|Machu]],<ref name="787_bg">[http://www.boeing.com/commercial/787family/background.html Boeing 787 program background (anglicky)]</ref> – ekvivalent 903 km/h (561 mph; 487 uzlů) v typických letových hladinách. | ||
| + | |||
| + | {{RIGHTTOC}} | ||
==Specifikace== | ==Specifikace== | ||
{| style="text-align: center;font-size:100%;" class="wikitable" | {| style="text-align: center;font-size:100%;" class="wikitable" | ||
| Řádka 59: | Řádka 85: | ||
|- | |- | ||
!Maximální vzletová hmotnost | !Maximální vzletová hmotnost | ||
| - | | 165, | + | | 165,11 t || 219,54 t || 244,94 t |
|- | |- | ||
!Letová rychlost | !Letová rychlost | ||
| Řádka 68: | Řádka 94: | ||
|- | |- | ||
!Dolet | !Dolet | ||
| - | |2500 – 3050 [[námořní míle|NM]]<br/>(4650 – 5650 km) || 7650 – 8200 NM<br/>(14 200 – 15 200 km) || 8000 – 8500 NM<br/>(14 800 – 15 750 km) | + | |2500 – 3050 [[námořní míle|NM]]<br />(4650 – 5650 km) || 7650 – 8200 NM<br />(14 200 – 15 200 km) || 8000 – 8500 NM<br />(14 800 – 15 750 km) |
|- | |- | ||
!Maximální objem palivové nádrže | !Maximální objem palivové nádrže | ||
| Řádka 77: | Řádka 103: | ||
|- | |- | ||
!Motory (2×) | !Motory (2×) | ||
| - | |colspan="3"| | + | |colspan="3"| General Electric GEnx nebo Rolls-Royce [[Trent 1000]] |
|- | |- | ||
!Maximální tah motoru | !Maximální tah motoru | ||
| Řádka 86: | Řádka 112: | ||
==Uhlíková vlákna== | ==Uhlíková vlákna== | ||
| + | [[Soubor:Qatar Airways B787 Dreamliner A7-BCW (25498224142).jpg|thumb|230px|Čekající Boeing 787-8]] | ||
U karoserie 787 Dreamliner je místo tradičních kovů (např. [[hliník]]) použito [[uhlíková vlákna|uhlíkových vláken]]. | U karoserie 787 Dreamliner je místo tradičních kovů (např. [[hliník]]) použito [[uhlíková vlákna|uhlíkových vláken]]. | ||
===Klady=== | ===Klady=== | ||
| - | Tento moderní materiál, který se začal používat při konstrukci automobilů a též hi-tech vojenské letecké techniky má oproti kovům řadu výhod: při zachování přibližně stejné pevnosti je znatelně lehčí a mnohem pružnější. Model 787 tak bude celkově lehčí a ne tak robustní konstrukce jako jiné modely. Spolu s hmotností letounu souvisí i očekávaná menší spotřeba paliva (odhaduje se 20 % | + | Tento moderní materiál, který se začal používat při konstrukci automobilů a též hi-tech vojenské letecké techniky má oproti kovům řadu výhod: při zachování přibližně stejné pevnosti je znatelně lehčí a mnohem pružnější. Model 787 tak bude celkově lehčí a ne tak robustní konstrukce jako jiné modely. Spolu s hmotností letounu souvisí i očekávaná menší spotřeba paliva (odhaduje se 20 %), což je v posledních letech deviza, která je pro letecké dopravce velice důležitá. (Konkurenční Airbus v této oblasti nad Boeingem ztrácí.) |
===Zápory=== | ===Zápory=== | ||
| Řádka 101: | Řádka 128: | ||
==Zpoždění dodávek== | ==Zpoždění dodávek== | ||
| - | Podle původního harmonogramu měla první B 787 dostat společnost | + | Podle původního harmonogramu měla první B 787 dostat společnost All Nippon Airways v květnu 2008, ale kvůli problémům při výrobě byl v dubnu 2008 oznámen už čtvrtý odklad dodání prvního stroje, tentokrát na třetí čtvrtletí [[2009 v letectví|2009]]. Zároveň byl odložen první let typu na poslední čtvrtletí [[2008 v letectví|2008]].<ref>{{Citace elektronické monografie |
| příjmení = | | příjmení = | ||
| jméno = | | jméno = | ||
Verze z 29. 11. 2018, 10:26
| Boeing 787 | ||
.jpg)
| ||
| Vzlet Boeingu 787-8 společnosti Qatar Airways (2016) | ||
| Základní charakteristika | ||
|---|---|---|
| Určení | dopravní letoun | |
| Výrobce | Boeing | |
| Konstruktér | ||
| První let | 15. prosince 2009 | |
| Zařazen | ||
| Vyřazen | ||
| Výroba | ||
| Vyrobeno | ||
| Varianty | 787-3, 787-8, 787-9 | |
| Uživatel | ||
Boeing 787 Dreamliner je dvoumotorové proudové širokotrupé dopravní letadlo společnosti Boeing, využívající mnoha technických vylepšení proti starším modelům. Dreamliner by měl nahradit stávající modely Boeing 757 a Boeing 767, konkuruje typům Airbus A350, Airbus A330 a A330neo. Model 787 je v současnosti nabízen ve třech variantách, základní 787-8 s kapacitou 242 pasažérů, protáhnutý 787-9 s kapacitou 290 pasažérů a 787-10 s kapacitou 310 pasažérů. Po uvedení do provozu měly některé Dreamlinery technické potíže s bateriemi typu Li-on, které se vznítily, a jiné poruchy, letečtí experti však tyto závady nepovažují za něco neobvyklého, neboť u nově zaváděných letadel se problémy objevují téměř pokaždé.[1]
V únoru 2017 létalo ve světě 521 těchto letounů, přičemž dalších 1207 bylo objednaných.[2]
Vývoj
All Nippon Airways (2011)
Studie nové rodiny letadel se zrodila v 2. polovině 90. let, kdy Boeing úspěšně uvedl do provozu model Boeing 777 a začal prodávat Boeing 737 Next Generation (verze 600, 700, 800, 900). Projekční týmy Boeingu pracovaly na nových variantách typu Boeing 747 a pokračovaly na vývoji většího B 747X jako konkurenta typu Airbus A380. Ale ani trh supervelkých nebo trh malých letadel nepředstavoval pro Boeing výzvu na výraznou inovaci. Místo toho se Boeing zaměřil na objevenou příležitost ve střední kategorii. Toto rozhodnutí bylo logické, vzhledem k tomu, že kategorii 180 - 300 místných proudových letadel Boeing pokrýval velmi úspěšnou dvojicí letadel Boeing 757 a Boeing 767. Tato spolehlivá dvoumotorová letadla uvedl Boeing na trh začátkem 80. let a pro Boeing byly mimořádně úspěšnými projekty. Postupem času byla tato dvojice v konkurenci s lepšími a modernějšími modely letadel. Boeing 757 byl kanibalizovaný nově vedeným prodlouženým modelem Boeing 737-800 a model 767 musel odrážet útoky ze strany populárního modelu Airbus A330. Boeing se pokusil sice zvrátit vývoj uvedením prodloužené varianty 767-400, ten si však objednali v počtu 37 kusů jen dva zákazníci (21 Delta Airlines, 16 United Airlines).
V lednu 2001 Boeing vydal zprávu, že zkoumá nové směry ve vývoji nových modelů pod označením "Project 20XX" Prohlášení bez jakýchkoliv nákresů a podrobností vyvolalo mnoho dohadů až mýtů. Objevily se domněnky, že Projekt 20XX směřuje ke stroji s křídly ve tvaru delta, který se bude podobat letadlu Concorde.
29. března 2001 Boeing odhalil pravdu, když představil letadlo velikosti Boeingu 767 s neobvyklou konfigurací s motory instalovanými v zadní části a s doletem přes 8000 mil. To co vyvolalo pozornost však nebyla konfigurace, dolet nebo velikost. Hlavní zbraní tohoto modelu měla být rychlost. Cestovní rychlost letadla měla dosahovat 95 - 98% rychlosti zvuku ( Mach 0,95 - 0,98), což by umožnilo zkrátit dobu letu z Londýna do Singapuru o 3 hodiny nebo při letu z Londýna do Sydney až o 5 hodin. Koncept dostal označení "Sonic Cruiser". Letadlo mělo létat o 15 - 20% rychleji než současné typy při provozních nákladech modelu Boeing 767.
První trhlina v konceptu Sonic Cruiser se objevila v červnu 2001 na aerosalónu v Paříži. Environmentální kruhy, frustrované odmítnutím Kjótského protokolu ze strany americké vlády, začaly vykreslovat nepříznivé ekologické vlivy vysokorychlostního konceptu Sonic Cruiser. Tyto hlasy završil otevřený dopis Evropské komisařky pro životní prostředí Margot Wallström, který zaslala exekutivě Boeingu. Avšak rozhodujícím momentem pro projekt Sonic Cruiser byl útok teroristů 11. září 2001 a následné problémy leteckých společností. Studie proveditelnosti projektu Sonic Cruiser byla problematická. Průzkum mezi aeroliniemi ukázal, že nevěří možnosti získat dostatek cestujících platících mírně vyšší jízdné za rychlost a obávají se ekonomické návratnosti poměrně drahého stroje.
To byl ideální čas na to, aby Boeing představil projekt Yellowstone, na kterém se ve vší tichosti pracovalo souběžně s projektem Sonic Cruiser. Projekt Yellowstone byl spolu s konceptem Sonic Cruiser součástí studie "Project 20XX", jehož hlavním záměrem bylo prozkoumat vliv pokročilých výrobních technologií, nových materiálů, designu a systémů pro výrobu vysokorychlostního letadla v porovnání s konvenčními technologiemi.
Boeing vytvořil projekt Yellowstone jen jako referenční model, na kterém chtěl demonstrovat přínos nových technologií ve srovnání s řadou modelů Boeing 767 a následně chtěl vyčíslit přínosy rychlejšího letadla, na kterém měly být použity nové technologie. Od roku 2001 Boeing začal prezentovat model z projektu Yellowstone jako "environmentálně optimalizovaný", protože použití technologií uvažovaných pro Sonic Cruiser nabídlo výrazné zlepšení vlastností i pro letadla konvenční stavby.
Zatímco světové aerolinie pochybovaly o přidané hodnotě vyšší rychlosti, přišlo v roce 2002 sdělení společností British Airways a Air France o ukončení provozu nadzvukového letadla Concorde z ekonomických důvodů. V Boeingu však stále neměli jasno, zda se ubrat cestou vyšší rychlosti, nebo začít vyvíjet environmentální optimalizované a vysoce efektivní letadlo. Proto na konci roku 2002 předložily aeroliniím k posouzení až tři koncepty letadla Sonic Cruiser a jeden koncept letadla, které se podobalo Boeing 767 a Boeing 777 se šikmými konci křídel, na kterém byly z velké části využity kompozity a nové motory s vysokým obtokovým poměrem s vysokou efektivností. Aerolinie daly přednost efektivitě před rychlostí.
První provozovatelem typu 787 se v Evropě stala společnost LOT v roce 2012.
Konstrukce
Design představuje lehkou konstrukci. Letoun je z 80% z kompozitu.[3] Boeing uvádí materiál co do hmotnosti 50% kompozitu, hliník z 20%, 15% titan, 10% ocel a 5% ostatních.[4][5] Hliník je použit u křídel a náběžných hran ocasních ploch; titan hlavně v motorech a spojovacích prvcích a ocel na různých místech.[5]
Varianta 787 pro nejdelší lety je schopna doletět 14 800 až 15 700 km (8 000 až 8 500 námořních mil), což stačí na let z Los Angeles do Bangkoku nebo z New Yorku do Hong Kongu. Jeho cestovní rychlost je 0,85 Machu,[6] – ekvivalent 903 km/h (561 mph; 487 uzlů) v typických letových hladinách.
Obsah |
Specifikace
| Model | 787-3 | 787-8 | 787-9 |
|---|---|---|---|
| Osádka kabiny | Dva | ||
| Cestujících | 290–330 | 210–250 | 250–290 |
| Délka | 57 m | 65 m | |
| Rozpětí křídel | 52 m | 60 m | 63 m |
| Úhel trup–křídlo | 32,2 ° | ||
| Výška | 16,92 m (55'6") | ||
| Výška trupu | 5,91 m (19'5") | ||
| Šířka trupu | 5,75 m (18'11") | ||
| Šířka kabiny | 5,49 m (18') | ||
| Objem nákladu | 124,6 m³, 4400 ft³, 28 LD3 | 152,9 m³, 5400 ft³, 36 LD3 | |
| Hmotnost bez nákladu | 101,1511 t | 109,7694 t | 115,2125 t |
| Maximální vzletová hmotnost | 165,11 t | 219,54 t | 244,94 t |
| Letová rychlost | Mach 0,85 (903 km/h, 561 mph, 487 uzlů, ve výšce 40 000 stop/12 192 m) | ||
| Maximální letová rychlost | Mach 0,89 (945 km/h, 587 mph, 510 uzlů, ve výšce 40 000 stop/12 192 m) | ||
| Dolet | 2500 – 3050 NM (4650 – 5650 km) | 7650 – 8200 NM (14 200 – 15 200 km) | 8000 – 8500 NM (14 800 – 15 750 km) |
| Maximální objem palivové nádrže | 41 965 litr | 126 917 l | 138 898 l |
| Servisní prohlídky | 13 106,4 km | ||
| Motory (2×) | General Electric GEnx nebo Rolls-Royce Trent 1000 | ||
| Maximální tah motoru | 235,8 kN | 284,7 kN | 311,4 kN |
Zdroje: brožura 787,[7] 787-8 Airport report 787-3 fact sheet,[8] 787-8 fact sheet,[9] 787-9 fact sheet[10]
Uhlíková vlákna
.jpg)
U karoserie 787 Dreamliner je místo tradičních kovů (např. hliník) použito uhlíkových vláken.
Klady
Tento moderní materiál, který se začal používat při konstrukci automobilů a též hi-tech vojenské letecké techniky má oproti kovům řadu výhod: při zachování přibližně stejné pevnosti je znatelně lehčí a mnohem pružnější. Model 787 tak bude celkově lehčí a ne tak robustní konstrukce jako jiné modely. Spolu s hmotností letounu souvisí i očekávaná menší spotřeba paliva (odhaduje se 20 %), což je v posledních letech deviza, která je pro letecké dopravce velice důležitá. (Konkurenční Airbus v této oblasti nad Boeingem ztrácí.)
Zápory
Na druhou stranu, uhlíková vlákna jsou na rozdíl od kovů křehčí a v případě deformace (např. při leteckém neštěstí) se místo zkroucení a zbachratění (které se dá očekávat v případě hliníkové karoserie) roztříští. Druhou zatím nezodpovězenou otázkou, je odolnost letounu konstrukce z uhlíkových vláken vůči blesku, kdy zatímco kovová konstrukce se zachová jako Faradayova klec, uhlíková vlákna tuto schopnost nemají.
Defekty ve struktuře karoserie z uhlíkových navíc naneštěstí nemusejí být tak zřetelné jako v případě kovové konstrukce a namísto pravidelných vizuálních kontrol letounů by musely nastoupit procesy (např. na bázi sonografie), které jsou drahé, vyžadují nová zařízení a obsluhu a v některých případech nebudou možné bez rozebrání (částí) letounu.
Stanovisko úřadů
Úřady jako Federal Aviation Administration si ve věci těchto otázek vyžádaly další testy[11], které s velkou pravděpodobností budou pro Boeing znamenat zdržení dodávek nejenom modelu 787 ale všech verzí, s konstrukcí z tohoto materiálu.
Zpoždění dodávek
Podle původního harmonogramu měla první B 787 dostat společnost All Nippon Airways v květnu 2008, ale kvůli problémům při výrobě byl v dubnu 2008 oznámen už čtvrtý odklad dodání prvního stroje, tentokrát na třetí čtvrtletí 2009. Zároveň byl odložen první let typu na poslední čtvrtletí 2008.[12]
Audiovizuální dokumenty
- (anglicky) 787 Dreamliner av Boeing, prezentační film letounu
- (anglicky)Dan Rather Reports – Plastic Planes, reportáž zkoumající příčiny zpoždění dodávek i bezpečnostní otázky nových materiálů
Reference
- ↑ Boeingy 787 Dreamliner nesmí do vzduchu, jsou poruchové, 17. ledna 2013, Lidovky.cz
- ↑ Boeing 787: Orders and Deliveries (updated monthly)
- ↑ "Boeing 787: A Matter of Materials – Special Report: Anatomy of a Supply Chain". IndustryWeek.com, December 1, 2007.
- ↑ . Dostupné online.
- ↑ 5,0 5,1 . Dostupné online.
- ↑ Boeing 787 program background (anglicky)
- ↑ Boeing 787 Airport Compatibility Brochure, Boeing, shlédnuto v září 2007.
- ↑ Boeing. Dostupné online.
- ↑ Boeing. Dostupné online.
- ↑ Boeing. Dostupné online.
- ↑ http://www.tmworld.com/article/CA6488083.html
- ↑ Dodávky Dreamlineru opět odloženy [online]. Letectví.cz, 2008-04-10, [cit. 2008-04-11]. Dostupné online.
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |