Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !
Klisín
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Výrazné vylepšení) |
||
| Řádka 18: | Řádka 18: | ||
| nad.výš = | | nad.výš = | ||
| PSČ = 39 901 | | PSČ = 39 901 | ||
| - | }} | + | }}[[Soubor:Klisín (Milevsko) - okres Písek (19).jpg|thumb|240px|Pohled na část vesnice]] |
| - | '''Klisín''' je místní část obce [[Milevsko]] v [[okres Písek|okresu Písek]] v [[jihočeský kraj|Jihočeském kraji]]. Nachází se 1 km od [[Dmýštic]] a 10 km od Milevska | + | '''Klisín''' je místní část obce [[Milevsko]] v [[okres Písek|okresu Písek]] v [[jihočeský kraj|Jihočeském kraji]]. Nachází se 1 km od [[Dmýštic]] a 10 km od Milevska. |
| - | + | V roce [[2011]] zde trvale žilo dvacet obyvatel. | |
| - | [[ | + | |
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | {{Článek z Wikipedie}} | + | == Historie == |
| + | Podle tohoto zdroje jsou první zmínky o vesnici z roku 1405 v zápise sporu mezi pražským měšťanem a správcem milevského kláštera. Další zmínky o vesnici jsou z roku 1463. Ve středověku byl klášterní statek v držení milevského [[klášter]]a. Později byla ves zastavena k [[Zvíkov (hrad)|hradu Zvíkov]].<ref name="kytka"/> V 15. století spravoval záležitosti Klisína [[Níkovice|níkovický]] rychtář.<ref>Klisín, str. 59</ref> Od roku 1587 byla ves uváděna jako součást [[Hrazany|hrazanské]] rychty nepřetržitě až do roku 1850.<ref>Klisín, str. 59</ref> V 16. století po koupi klášterního panství Kryštofem ze Švamberka] se stal Klisín součástí zvíkovského panství a posléze orlického panství až do rozpadu feudalismu.<ref name="kytka"/> Kolem roku 1836 byl na panském vrchu Zběžnice východně od Klisína zřízen větrný mlýn po způsobu větrných mlýnů z [[Holandsko|Holandska]]. Této chalupě se začalo říkat Na Větrníku.<ref>Klisín, str. 132</ref> Název Na Větrníku je odvozený od jediného větrného mlýnu na Milevsku, který zde stával. I přes to, že mlýn byl ziskový a funkční, šlo o panský majetek a tak částka, která byla za jeho prodej požadována, byla neúměrně na tu dobu vysoká. Mlýn byl roku 1850 zrušen. V roce [[2010]] se podařilo zaměřit zbytky čtercového půdorysu mlýna.<ref>Klisín, str. 132</ref> Sbor dobrovolných [[hasič]]ů společně s obecní knihovnou byl ve vesnici založený roku [[1905]].<ref name="kytka">{{Citace monografie | ||
| + | | příjmení = KYTKA | ||
| + | | jméno = Josef | ||
| + | | odkaz na autora = | ||
| + | | titul = Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie. | ||
| + | | vydání = | ||
| + | | vydavatel = Nákladem odboru klubu českých turistů | ||
| + | | místo = Milevsko | ||
| + | | rok = 1940 | ||
| + | | strany = 102 | ||
| + | | isbn = | ||
| + | }}</ref> V tomto roce se v nedalekém Milevsku uskutečnila slavnost nově přijatých hasičských sborů z Klisína a [[Zbelítov]]a a slavnost vysvěcení stříkaček.<ref>Klisín, str. 74</ref> Ves měla i svůj [[chudobinec]].<ref name="kytka"/> Roku [[1926]] byla založena Osvětová komise.<ref name="kytka"/> Fara, lékař, četnictvo bylo v Milevsku.<ref name="kytka"/> Děti byly přiškoleny do nedalekých Dmýštic.<ref name="kytka"/> V roce [[1940]] zde žilo 132 obyvatel , bylo zde 24 popisných čísel.<ref name="kytka"/> Samota Kozín (nazývaná též Kozinec) patřila v 18. století katastrálně pod Hrazánky.<ref>Klisín, str. 151</ref> V roce [[1930]] byla samota i přes to, že měla hrazánecké popisné číslo, přičleněna k Klisínu.<ref>Klisín, str. 151</ref> Později bylo samotě přiděleno klisínecké číslo.<ref>Klisín, str. 151</ref> Poté v roce [[1960]] byla samota od Klisína oddělena a až do současnosti je připojena k Hrazánkům.<ref>Klisín, str. 151</ref> V roce [[1962]] samostatná obec Klisín zanikla.<ref>Klisín, str. 73</ref> Stala se zprvu součástí obce [[Dmýštice]], posléze se i s Dmýšticemi v roce [[1985]] staly osadami města Milevska.<ref>Klisín, str. 73</ref> V roce [[1993]] byl při stavebních pracích pod obytnou roubenou částí domu čp. 5 objeven majitelem domu poklad. Byl zde nalezen keramický hrneček se zlomkem tenkostěnné nádoby a se zbytky konopných textilií, do kterých byly zřejmě zabalené mince. V hrnečku se nalézalo celkem 750 mincí spojených měděnkou. Celý nález byl odevzdaný Prácheňskému muzeu v [[Písek (město)|Písku]].<ref>Klisín, str. 45</ref> | ||
| + | |||
| + | == Reference == | ||
| + | <references/> | ||
| + | |||
| + | |||
| + | {{Commonscat|Klisín (Milevsko)}}{{Město Milevsko}}{{Článek z Wikipedie}} | ||
[[Kategorie:Vesnice okresu Písek]] | [[Kategorie:Vesnice okresu Písek]] | ||
Aktuální verze z 23. 1. 2018, 11:44
_-_okres_P%C3%ADsek_(19).jpg)
Klisín je místní část obce Milevsko v okresu Písek v Jihočeském kraji. Nachází se 1 km od Dmýštic a 10 km od Milevska.
V roce 2011 zde trvale žilo dvacet obyvatel.
Historie
Podle tohoto zdroje jsou první zmínky o vesnici z roku 1405 v zápise sporu mezi pražským měšťanem a správcem milevského kláštera. Další zmínky o vesnici jsou z roku 1463. Ve středověku byl klášterní statek v držení milevského kláštera. Později byla ves zastavena k hradu Zvíkov.[1] V 15. století spravoval záležitosti Klisína níkovický rychtář.[2] Od roku 1587 byla ves uváděna jako součást hrazanské rychty nepřetržitě až do roku 1850.[3] V 16. století po koupi klášterního panství Kryštofem ze Švamberka] se stal Klisín součástí zvíkovského panství a posléze orlického panství až do rozpadu feudalismu.[1] Kolem roku 1836 byl na panském vrchu Zběžnice východně od Klisína zřízen větrný mlýn po způsobu větrných mlýnů z Holandska. Této chalupě se začalo říkat Na Větrníku.[4] Název Na Větrníku je odvozený od jediného větrného mlýnu na Milevsku, který zde stával. I přes to, že mlýn byl ziskový a funkční, šlo o panský majetek a tak částka, která byla za jeho prodej požadována, byla neúměrně na tu dobu vysoká. Mlýn byl roku 1850 zrušen. V roce 2010 se podařilo zaměřit zbytky čtercového půdorysu mlýna.[5] Sbor dobrovolných hasičů společně s obecní knihovnou byl ve vesnici založený roku 1905.[1] V tomto roce se v nedalekém Milevsku uskutečnila slavnost nově přijatých hasičských sborů z Klisína a Zbelítova a slavnost vysvěcení stříkaček.[6] Ves měla i svůj chudobinec.[1] Roku 1926 byla založena Osvětová komise.[1] Fara, lékař, četnictvo bylo v Milevsku.[1] Děti byly přiškoleny do nedalekých Dmýštic.[1] V roce 1940 zde žilo 132 obyvatel , bylo zde 24 popisných čísel.[1] Samota Kozín (nazývaná též Kozinec) patřila v 18. století katastrálně pod Hrazánky.[7] V roce 1930 byla samota i přes to, že měla hrazánecké popisné číslo, přičleněna k Klisínu.[8] Později bylo samotě přiděleno klisínecké číslo.[9] Poté v roce 1960 byla samota od Klisína oddělena a až do současnosti je připojena k Hrazánkům.[10] V roce 1962 samostatná obec Klisín zanikla.[11] Stala se zprvu součástí obce Dmýštice, posléze se i s Dmýšticemi v roce 1985 staly osadami města Milevska.[12] V roce 1993 byl při stavebních pracích pod obytnou roubenou částí domu čp. 5 objeven majitelem domu poklad. Byl zde nalezen keramický hrneček se zlomkem tenkostěnné nádoby a se zbytky konopných textilií, do kterých byly zřejmě zabalené mince. V hrnečku se nalézalo celkem 750 mincí spojených měděnkou. Celý nález byl odevzdaný Prácheňskému muzeu v Písku.[13]
Reference
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 1,7 KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie.. Milevsko : Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 102.
- ↑ Klisín, str. 59
- ↑ Klisín, str. 59
- ↑ Klisín, str. 132
- ↑ Klisín, str. 132
- ↑ Klisín, str. 74
- ↑ Klisín, str. 151
- ↑ Klisín, str. 151
- ↑ Klisín, str. 151
- ↑ Klisín, str. 151
- ↑ Klisín, str. 73
- ↑ Klisín, str. 73
- ↑ Klisín, str. 45
|
| Město Milevsko |
|---|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |