Šablona:Článek dne/2014/05

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Verze z 3. 2. 2014, 10:13

Venuše je druhá planeta od Slunce ve sluneční soustavě. Je pojmenovaná po římské bohyni lásky a krásy Venuši. Jedná se o jedinou planetu sluneční soustavy, která je pojmenována po ženě. Venuše je terestrická planeta, co do velikosti a hrubé skladby velmi podobná Zemi; někdy se proto nazývá „sesterskou planetou“ Země. Eliptická oběžná dráha Venuše má ze všech planet nejmenší výstřednost, pouze 0,007. Okolo Slunce oběhne jednou za 224,7 pozemského dne. Protože je Venuše ke Slunci blíže než Země, její úhlová vzdálenost od Slunce nemůže překročit určitou mez (největší elongace je 47,8°) a lze ji ze Země vidět jen před svítáním nebo po soumraku. Proto je Venuše někdy označována jako „Jitřenka“ či „Večernice“ a pokud se objeví, jde o zdaleka nejsilnější téměř bodový zdroj světla na obloze. Její magnituda může dosáhnout hodnoty −4,6. Na obloze je tedy po Slunci a Měsíci nejjasnějším zdrojem. Výjimečně lze Venuši pouhým okem spatřit i ve dne.

Venuše je zcela zakryta vrstvou husté oblačnosti, která nedovoluje spatřit její povrch v oblasti viditelného světla. To vyvolalo velkou řadu spekulací o jejím povrchu, které přetrvávaly až do 20. století, kdy byl její povrch prozkoumán pomocí přistávacích modulů a radarového mapování povrchu. Venuše má nejhustší atmosféru ze všech terestrických planet, která je tvořena převážně z oxidu uhličitého. Pro absenci uhlíkového cyklu ve formě navázání do hornin či na biomasu z atmosféry docházelo k jeho enormnímu nárůstu až do současné podoby. Vznikl tak silný skleníkový jev, který ohřál planetu na teploty znemožňující výskyt kapalné vody na jejím povrchu a učinil z Venuše suchý a prašný svět. Existují teorie, že Venuše měla dříve podobně jako Země oceány kapalné vody. Voda se vlivem narůstající teploty vypařila a následně se pro absenci magnetického pole vodní molekuly střetly s částicemi slunečního větru, což vedlo k jejich rozpadu na kyslík a vodík a k úniku volných částic z atmosféry. V současnosti dosahuje tlak na povrchu Venuše přibližně 92 násobku tlaku na Zemi...

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
 <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
-[[Soubor:Tour eiffel at sunrise from the trocadero.jpg|right|160px|Eiffelova věž za svítání...(2005)]]
+[[Soubor:Venuspioneeruv.jpg|right|160px|Ultrafialový obrázek Venušiných mraků]]
-'''[[Eiffelova věž]]'''  je [[ocel]]ová [[věž]] v [[Paříž]]i, v současnosti nejznámější pařížská dominanta. Byla postavena v letech 1887 až 1889 a až do roku [[1930]], kdy byl dostavěn [[Chrysler Building]], byla s výškou 300,65&nbsp;metru nejvyšší stavbou světa. Dnes měří včetně [[Anténa|antény]] na vrcholu 324&nbsp;metrů. Je pojmenována po svém konstruktérovi Gustavu&nbsp;Eiffelovi.
+[[Venuše (planeta)|Venuše]] je druhá [[planeta]] od [[Slunce]] ve [[sluneční soustava|sluneční soustavě]]. Je pojmenovaná po římské bohyni [[láska|lásky]] a&nbsp;krásy Venuši. Jedná se o&nbsp;jedinou planetu sluneční soustavy, která je pojmenována po ženě. Venuše je [[terestrická planeta]], co do velikosti a&nbsp;hrubé skladby velmi podobná [[Země|Zemi]]; někdy se proto nazývá „sesterskou planetou“ Země. [[elipsa|Eliptická]] oběžná dráha Venuše má ze všech planet nejmenší [[Excentricita dráhy|výstřednost]], pouze 0,007. Okolo Slunce oběhne jednou za 224,7&nbsp;pozemského dne. Protože je Venuše ke Slunci blíže než Země, její úhlová vzdálenost od Slunce nemůže překročit určitou mez (největší [[elongace]] je 47,8°) a&nbsp;lze ji ze Země vidět jen před svítáním nebo po soumraku. Proto je Venuše někdy označována jako „Jitřenka“ či „Večernice“ a&nbsp;pokud se objeví, jde o&nbsp;zdaleka nejsilnější téměř bodový zdroj světla na obloze. Její [[Hvězdná velikost|magnituda]] může dosáhnout hodnoty −4,6. Na obloze je tedy po Slunci a Měsíci nejjasnějším zdrojem. Výjimečně lze Venuši pouhým okem spatřit i&nbsp;ve dne.
-Eiffelova věž byla postavena u příležitosti stého výročí velké francouzské revoluce a [[Světová výstava|Světové výstavy]], která se v roce 1889 v [[Paříž]]i konala, a měla zde původně stát jen 20 let do roku [[1909]]. Ovšem kvůli svému významu coby [[meteorologická stanice]] a později i [[Televizní vysílač|televizní]] a [[rozhlasový vysílač]] byla zachována. Pařížané tuto stavbu nejprve nenáviděli. Mezi kritiky stavby patřili také Émile Zola nebo Alexander&nbsp;Dumas.
+Venuše je zcela zakryta vrstvou husté oblačnosti, která nedovoluje spatřit její povrch v&nbsp;oblasti viditelného světla. To vyvolalo velkou řadu [[spekulace|spekulací]] o&nbsp;jejím povrchu, které přetrvávaly až do [[20. století|20.&nbsp;století]], kdy byl její povrch prozkoumán pomocí přistávacích modulů a&nbsp;[[radar]]ového mapování povrchu. Venuše má nejhustší atmosféru ze všech terestrických planet, která je tvořena převážně z&nbsp;[[oxid uhličitý|oxidu uhličitého]]. Pro&nbsp;absenci [[Koloběh uhlíku|uhlíkového cyklu]] ve formě navázání do [[hornina|hornin]] či na [[biomasa|biomasu]] z&nbsp;atmosféry docházelo k&nbsp;jeho enormnímu nárůstu až do současné podoby. Vznikl tak silný [[Skleníkový efekt|skleníkový jev]], který ohřál planetu na teploty znemožňující výskyt kapalné [[voda|vody]] na jejím povrchu a&nbsp;učinil z&nbsp;Venuše suchý a&nbsp;prašný svět. Existují teorie, že Venuše měla dříve podobně jako Země [[oceán]]y kapalné vody. Voda se vlivem narůstající teploty vypařila a&nbsp;následně se pro absenci magnetického pole vodní molekuly střetly s&nbsp;částicemi [[sluneční vítr|slunečního větru]], což vedlo k&nbsp;jejich rozpadu na kyslík a&nbsp;vodík a k&nbsp;úniku volných částic z&nbsp;atmosféry. V&nbsp;současnosti dosahuje tlak na povrchu Venuše přibližně 92&nbsp;násobku tlaku na Zemi...
-V současnosti je věž významným turistickým cílem, na nějž jsou Pařížané hrdí a který ročně navštíví 6,5&nbsp;milionů lidí (2005) z celého světa.
-Věž má tři plošiny, první je ve výšce 57&nbsp;metrů, druhá ve výšce 115&nbsp;metrů a třetí ve výšce 276&nbsp;metrů. Třemi nohami věže jezdí lanovky do prvního a druhého patra, ve čtvrté noze jsou schodiště pro pěší. Z druhého patra pak vedou výtahy do třetího patra. Maximální [[oscilace]] vrcholu i při velmi silném větru je 12&nbsp;centimetrů, výška může vlivem teplot ([[tepelná roztažnost]]) kolísat až o 18&nbsp;centimetrů. Při optimální viditelnosti lze z vrcholu dohlédnout až do vzdálenosti 67 kilometrů. Pod věží je [[busta]] A.&nbsp;G.&nbsp;Eiffela, kterou sem v roce [[1923]] umístil Antoine Bourdelle jako ocenění práce Gustava Eiffela. Pod balkonem první plošiny se nachází nápis složený ze [[72 jmen na Eiffelově věži|72&nbsp;jmen vědců]].
-Věž byla předlohou mnoha imitací, například i pro [[Petřínská rozhledna|Petřínskou rozhlednu]].
-V roce 1889 byla na posledním patře pro Ústřední meteorologický úřad zprovozněna se souhlasem Gustava Eiffela meteorologická stanice. V říjnu 1898 Evžen Ducretet provedl první bezdrátové telefonní spojení. V roce 1903 kapitán Gustave Ferrie usiloval o vytvoření sítě bezdrátového telegrafu. G.&nbsp;Eiffel naplánoval anténu, která byla umístěna na věž. Toto vysílání nakonec sklidilo obrovský úspěch. V&nbsp;roce 1920 byl vysílač pro vojenské sítě přestaven i na civilní. Roku 1921 začalo z věže pravidelné vysílání rozhlasových programů. Od roku 1925 zde začaly vysílat první televizní stanice.
 <noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>